Co se to tu děje? Amerikou se jako požár žene cosi, co už překonalo oceán a začíná se šířit také Evropou a co dostalo v uplynulých týdnech spoustu různých jmen: od revoluce až po směšné reptání několika stovek idiotů. Americké televizní kanály, které otvírají večerní zprávy činy místního pedofila, o tom všem zarytě mlčely. Stejně jako významná evropská média.
Avšak 5. října nastal zlom: hnutí Obsaďte Wall Street (Occupy Wall Street), jež až dosud postrádalo vedení, protrhlo mediální hráze. Jedná se o hnutí všech, kdo už měli dost toho, že v Americe spočívá v rukou jednoho procenta obyvatel více než polovina celkového majetku země a tito lidé inkasují celou čtvrtinu všech příjmů. Sympatizanti hnutí se nemíní smířit s tím, aby byly banky pány nad životem a smrtí. Nezapomeňme, že většina celosvětových trendů, hnutí a „revolucí“ v novodobé historii pocházela právě z Ameriky.
Protikapitalističtí demonstranti?
Odpovědí na arabské jaro je americký podzim, rozhlásil na Twitteru levicový filozof Cornel West
Všechno začalo zhruba před čtyřmi týdny na manhattanském Wall Streetu, který zabrali demonstranti. Protestní hnutí se mezitím rozšířilo nejen po obou pobřežích USA, ale i po celé zemi. V městech od oregonského Portlandu až po aljašské Anchorage demonstranti obsazují prostranství před mocenskými centry. A vzkazují elitě, že už toho mají dost. Už mají dost toho, aby je – jak říkají – okrádaly banky, dělaly z nich otroky dluhů a vystěhovávaly je z domovů. Zní vám to povědomě? Naprosto oprávněně.
A nyní přejděme na škodolibý režim. Americký deník The Wall Street Journal, globální list finančních elit ovládajících USA i celý svět, jehož ulici nyní zaplavili demonstranti, přinesl ve svém čísle ze 4. října v pořadí druhé stanovisko redakce s názvem Nejde o nic zas tak velkého. V něm politoval „protikapitalistické demonstranty“, kteří ke své lítosti přicházejí na to, že jejich hnutí zůstalo bez odezvy.
„Několik set aktivistů, studentů a čerstvých absolventů bez práce skoro dva týdny jen sedí v jednom manhattanském parku (Zuccotti Park – pozn. red.) a nikdo si jich vlastně nevšímá, kromě těch, kterým sedí v cestě.“ Občas se tu „z jakési třídní solidarity“ zastaví nějaká ta miliardářská celebrita, jako třeba Susan Sarandonová, dodává posměšně list, zatímco profesor Cornel West, hlas svědomí Princetonské university, propůjčil celé věci svou morální a politickou prozíravost. „Odpovědí na arabské jaro je americký podzim,“ rozhlásil na Twitteru levicový filozof West. Rubrika listu zasvěcená názorům podléhajícím neokonzervativní moci triumfálně líčí, že hnutí zůstává absolutně bez odezvy. Média mu prý nevěnují žádnou pozornost. Ale to se brzy ukázalo jako omyl.
Odborářský boss Trumka: Diví se snad někdo, proč to všechno? Jsou miliony lidí bez práce? Přicházejí miliony lidí o své domovy? A bankéři nadále pobírají své odměny?
Radost deníku The Wall Street Journal totiž netrvala příliš dlouho, konkrétně jen jeden den. Hned 5. října mediální autorita nemenšího významu, deník The New York Times a jeho globální bratříček International Herald Tribune prolomily ticho zprávou s následujícím titulem: Populární protesty se šíří Spojenými státy. Ve stejný den si jejich neodbytnosti povšiml i list Financial Times, který opatřil zprávy z New Yorku nadpisem: Protesty na Wall Streetu rezonují, účast stále stoupá.
Všechna čest americkým alternativním médiím, která vydatně informovala a informují o hnutí a jeho posilování, avšak nesdílíme jejich argumentaci ohledně toho, proč došlo 5. října k protržení mediálních hrází. Podle nás je hlavní důvod pouze jeden. Prohlášení prezidenta největšího a nejváženějšího amerického odborového svazu AFL-CIO Richarda Trumky, že se připojují k protestům, které „sjednotí hnutí dělníků a nezaměstnaných, s jehož pomocí lze znovu vybudovat americký sen“. O svazu AFL-CIO snad jen tolik, že v době studené války zastával neochvějně protikomunistickou (protisovětskou), „reaganovskou“ politiku, a to již v 50. letech.
Autoři článku v Timesech také hovořili s demonstranty. Jeden z nich prohlásil: „Měnový systém nefunguje. Banky jsou tu proto, aby nás okrádaly. Všichni jsou zadluženi. Kvůli lékařským účtům, studentským půjčkám nebo úvěrům. Lidé už toho mají dost.“ Reportáž cituje také Trumku: „Na Brooklynském mostě bylo zatčeno mnoho lidí. Diví se snad někdo, proč to všechno? Jsou miliony lidí bez práce? Přicházejí miliony lidí o své domovy? A bankéři nadále pobírají své odměny?“ Jako by předseda odborového svazu citoval slova nositele Nobelovy ceny, amerického ekonoma Paula Krugmana, uvedená v mottu tohoto článku. Odborář Trumka slíbil, že jeho organizace bude týden demonstrovat společně s hnutím.
Mezitím se hnutí rozšířilo i na druhou stranu Atlantiku. V průběhu týdne byly ohlášeny demonstrace v irském Corku, v německém bankovním centru Frankfurtu i v Praze.
Brooklynský most
Na Brooklynském mostě 1. října nechyběl ani Michael Moore, světoznámý americký dokumentarista a prvotřídní provokatér. O své zážitky se podělil s americkou rozhlasovou stanicí National Public Radio. Vyslaní policisté demonstranty nacházející se na mostě – hodně přes 700 (podle některých až 1100) lidí – podle režiséra bestiálně a s radostí mlátili i kopali a používali pepřové spreje. V řadách policie byli i tací, kteří se podle Moorea vystrojili na akci a evidentně šlo o důstojníky „vynášející politická rozhodnutí“.
Strážci pořádku při zásahu zrekvírovali tři autobusy, jejichž řidiče poté nutili odvážet demonstranty. Newyorský Transport Workers Union (TWU) – odborový svaz pracovníků městské dopravy – se následně obrátil na soud, aby vedení města New York a jeho policie v budoucnu nemohli nutit řidiče autobusů k odvozu demonstrantů. Předseda tohoto odborového svazu doslova řekl: „Příslušná místní organizace TWU demonstranty z Wall Streetu podporuje a vyjadřuje svůj podiv nad tím, že starosta Michael Bloomberg a policie nařídili odvoz občanů, kteří při demonstraci uplatňovali svá ústavní práva. V zásadě vůbec neměli být zadržováni.“ Další špatná zpráva pro skutečné držitele moci: v polovině minulého týdne oznámily svou podporu hnutí Obsaďte Wall Street další odborové organizace.
Trpělivost dochází
Lidem v Americe začíná silně docházet trpělivost. Už prý mají dost toho, že stále roste nezaměstnanost, která ve skutečnosti dokonce překračuje 22 procent (statistické průzkumy v Americe nepovažují za nezaměstnané lidi, kteří zanechali aktivního hledání zaměstnání), chudoba, počet hladovějících rodin i dětí a zatímco boháči nezřízeně bohatnou, banky ždímají lidi do posledního centu.
Všude, kam se tito občané obrátí s prosbou o pomoc, se dostávají jen do dalších problémů. Kdo si chce zřídit živnost, setkává se s tím, že pod tlakem lobbistů nadnárodních firem byla přijata nařízení, kvůli nimž a výdajům s nimi spojeným nedokáže dodržet předpisy týkající se zdraví, ochrany životního prostředí atd. A podaří-li se jim s pomocí vysokých úvěrů překonat první překážky, vyjde najevo, že se v rukou velkých podniků soustředí veškerá privilegia a moc.
Jak moc se tato masa liší od členů hnutí Tea Party, tvořeného povětšinou fundamentalistickými šílenci! Jak řekl jeden učitel reportérovi anglické redakce ruské televize RT, který dělal reportáž o protestních nepokojích v Chicagu: „Alexander Hamilton (ekonom, jeden z otců zakladatelů a první ministr financí USA – pozn. red.) kdysi mluvil o lidech, kterých se tolik bál, jako o velkých bestiích. A velká bestie se probudila.“
