Lidovky.cz

Obrodná akce v ČSSD: méně kmotrů, více demokracie!

  23:10

ČESKÁ POZICE má dopis, v němž Bohuslav Sobotka v polovině listopadu vyzval členy sociální demokracie k vnitrostranické volební reformě.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

V březnu 2012 sociální demokracií zahýbala „guerillová“ výzva Živá socdem z dílny pražské kavárenské skupiny kolem tehdejšího kandidáta na prezidenta Jiřího Dienstbiera. Cílem byla vnitřní demokratizace ČSSD. Iniciativě tehdy fandil i předseda strany Bohuslav Sobotka, neměl však sílu uvést její principy do chodu. Poté, co Sobotka po volbách ovládl vedení strany a zbavil se rivalů, se „demokratizační akce“ vrací na scénu. Tentokrát přímo na popud samotného šéfa.

V březnu 2012 šlo o manifest Živá socdem s heslem Nechceme být mlčící většinou. Autory výzvy byli komunální politici a členové sociální demokracie kolem senátora Jiřího Dienstbiera. Signatáři si ve spisku stěžovali: „Naše strana se nám na úrovni obvodů, okresů a krajů nemilosrdně oligarchizuje. Na politiku naší strany má členská základna stále menší vliv.“

ČESKÁ POZICE nyní získala dopis, ve kterém Sobotka v polovině listopadu vyzval členy ČSSD k vnitrostranické volební reformě a ke změně způsobu vytváření kandidátních listin. „Jsem přesvědčen o tom, že pokud má ČSSD v budoucnu přežít jako vlivná politická strana, musí se více a radikálně demokratizovat. Reakce našich členů i voličů na povolební faul některých našich funkcionářů ukázala, že lidé mají dost zákulisní politiky,“ napsal předseda.

Podle Sobotky je potřeba, aby členové měli daleko větší možnost ovlivňovat politiku strany. „Také proto jsem navrhl, aby se zvýšil počet delegátů případného mimořádného sjezdu a na úrovni okresů se delegáti volili v poměru 1 delegát ku 25 členům. Myslím, že ČSSD by si zasloužila takovou změnu volebních řádů, která by umožnila o pořadí našich kandidátů (například do sněmovních nebo krajských voleb) hlasovat všem členům ve skutečných primárkách.“

Jak uvedl šéf sociální demokracie na závěr, v příštích týdnech hodlá straníkům předložit konkrétní návrh změn, o nichž by se pak mělo rozhodnout v rámci celostranického hlasování.

Projekt Živá socdem loni v březnu zkrachoval ze dvou důvodů:

  1. Sobotka neměl ve vedení strany prostor iniciativu prosadit – proti Dienstbierově akci se tehdy postavil místopředseda Zdeněk Škromach.
  2. Dienstbier se po počátečním výstřelu na iniciativu tak trochu vykašlal, prezidentská kampaň dostala přednost.

Má nyní Sobotkova iniciativa šanci na uvedení do praxe? ČESKÁ POZICE oslovila Jakuba Landovského, sociálního demokrata z Prahy 7, který byl jedním z iniciátorů Živé socdem, aby nový projekt okomentoval.

Jakub Landovský: Už žádné ústecké „Beverly Hills“

ČESKÁ POZICE: Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka napsal členům strany dopis, ve kterém mimo jiné stojí, že má-li sociální demokracie přežít jako silná politická strana, musí se radikálně demokratizovat. Nakolik je stav sociální demokracie závažný?

LANDOVSKÝ: Tato věta o straně smrtelně ohrožené deficitem demokracie by z úst předsedy britských Labouristů nebo francouzských socialistů způsobila skandál velikosti atomové bomby, ale v ČSSD výzva téměř zapadla. Možná ji přehlušil mediálním rámus okolo výstřelů, které skolily kmotra Housku v ústeckém Beverly Hills. Nebo ji přebil politický provoz spojený s vyjednáváním o vládě a odsunutí předčasného sjezdu. Každopádně demokratizace sociální demokracie, ač to samotné spojení zní dost absurdně, je jedinou šancí jak pro Sobotku, tak i pro samotnou ČSSD. Bez ní bude trvalý sešup voličské přízně pokračovat a zastaví se zhruba na číslech současné ODS.

ČESKÁ POZICE: Může si strana připravující se na převzetí moci v zemi dovolit v tuto chvíli věnovat čas vnitřním problémům? Nepřevládne snaha nasytit ambiciózní kádry uvnitř strany prebendami na celostátní úrovni?

LANDOVSKÝ: Ano, to se může stát. Ale strana pak zůstane rozdělená, a tudíž nestabilní. A nestabilita ČSSD destabilizuje vládu, potažmo celou zemi. Strana sice již není tolik rozdělená personálně mezi haškovce a sobotkovce, protože jedna skupina ztratila v očích veřejnosti tvář a stala se směšnou. Je ale rozdělená po ose centrum-periferie a také mezi progresivní, ale mocensky neschopné idealisty, a všehoschopné, ale vyprázdněné pragmatiky. Někde mezi těmito skupinami je valná většina členské základny, na kterou svými výzvami míří Sobotka.

Druhé štěpení je mnohem významnějším zdrojem nestability než to první. Strana má v posledních letech slabé vedení a silné krajské organizace s vlastními stranickými bossy. Tito lidé se soustředí na víceméně neideologickou komunální politiku. Slabé centrum není schopné stranu mocensky integrovat a musí se naučit se zbytnělými krajskými organizacemi žít. Podíváte-li se na hlasování předsednictva, které vyzvalo Sobotku k rezignaci, tak se Sobotkou až na výjimky hlasovali jen jeho příznivci z centra a proti němu stáli většinou politici se zázemím mimo celostátní politiku.

ČESKÁ POZICE: Různé demokratizační apely, jako byla Vyšehradská výzva nebo naposledy Živá socdem, požadovaly podobné úpravy stanov jako nyní předseda strany, ale neuspěly. Proč?

LANDOVSKÝ: Protože šlo jen o snahu několika jedinců, která neměla oporu ve vedení strany, byť sám Sobotka se například Živé socdem zastal, a Zdeněk Škromach ji naopak strhal. Celkově strana nedocenila hloubku své krize. Tu odhalily až nedávné volby, kde tradiční politické strany výrazně ztratily voliče. Nikde není psáno, že se situace musí vrátit zpět do normálních kolejí, kdy politické scéně dominovaly dvě velké strany, které nabízely voličům tradiční pravolevý střet, ale pokud se spolu zrovna nedohodly na vládnutí, tak byl politický systém dost nestabilní – charakterizovaný stojedničkovými vládami, nákupy poslanců a postupným rozpadáním koalic. K tomu se nikdo rozumný vracet nechce.

ČESKÁ POZICE: Uspěje podle vás Sobotka s aktuální výzvou?

LANDOVSKÝ: Úspěch změn závisí vždy na míře sebereflexe, která je u politických uskupení obecně dost malá a u politických stran u moci schopnost sebereflexe mizí úplně. O to zajímavější je, že Sobotka si na vnitřní demokracii vůbec našel čas. V dopise předseda členy vyzývá, aby o výzvě „demokratizace nebo smrt“ diskutovali a poslali vedení své názory. Velmi záleží, kolik místních organizací se ozve. Protože jsem si výzvou Živá socdem jistý obrázek o stavu členské základny udělal, tak nejsem příliš optimistický, ale dlužno říci, že členové reagují jinak, když je ke změně vyzývá Jakub Landovský z Prahy 7, a jinak, když je vyzve předseda strany a pravděpodobný premiér.

Demokratizace vnitřních poměrů a zavedení primárek jsou jen první kroky, výsledek se dostaví se zpožděním. Zprůchodnění stranického prostředí a zapojení členů umožní straně vygenerovat zajímavější vedení, které bude konkurenceschopné vůči novým politickým uskupením a proti nové generaci politických vůdců.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.