Kauza olejářské firmy Oleo Chemical je jednou z nejkomplikovanějších právních tahanic. Liberecká firma se zabývá výrobou biopaliv. Před pěti lety začala policie kvůli údajnému tunelování Olea Chemical vyšetřovat právníky a podnikatele v čele s mocným lobbistou Ivem Rittigem. Věc doputovala před soud, který Rittig a spol. vyhráli. Někteří manažeři však museli jí do vězení. Tím ale příběh neskončil. Několik let se vede tvrdý souboj o ovládnutí lukrativní firmy, jež jako jedna z mála v Česku umí vyrobit bionaftu, ale její dluhy dosahují stamilionů korun.
Místem bojiště se stal insolvenční soud, kauzu řeší od roku 2011. V soudní bitvě teď nastal výrazný zlom. Liberecký výrobce dluží velkou sumu peněz příbramskému výrobci koupelen Ravak; ten požaduje zpátky přes 700 milionů korun. Dlužník, Oleo Chemical, v únoru 2017 navrhl, že svou znepokojivou finanční situaci vyřeší takzvanou reorganizací. Jako řešení, jak vybřednout z dluhů, společnost Oleo Chemical navrhla své spojení s firmou Temperatior. Ta financuje provoz linky pro výrobu bionafty a je jedním z věřitelů, jimž Oleo Chemical také dluží.
Temperatior nabídl, že poskytne 400 milionů, aby se Oleo Chemical zbavilo dluhů a firma se postavila na nohy. S tím ale Ravak nesouhlasil. Nabídl, že za firmu zaplatí 500 milionů. Zástupci Ravaku jsou přesvědčení, že Temperatior chce ovládnout Oleo na základě podezřelých a fiktivních pohledávek neprůhledných firem s nedohledatelnými vlastníky – jinými slovy offshorových společností z daňových rájů.
Námitky firmy Temperatior
Od února 2017 se odehrává bitva plná soudních zvratů. Pražský městský soud za tu dobu třikrát pravomocně schválil řešení úpadku Olea formou reorganizace, jež nahrávala Temperatioru. Do kauzy dvakrát vstoupil Ústavní soud, který vyhověl stížnostem Ravaku a potvrdil, že tento věřitel má právo na spravedlivý proces. Letos na konci července dal výrobci koupelen za pravdu i Městský soud v Praze a poslal Oleo do konkurzu.
„Podstatu reorganizace dlužník postavil na klíčovém a jediném subjektu, věřiteli, firmě Temperatior, nedal možnost jiným svým věřitelům, popřípadě jiným subjektům podílet se na způsobu řešení úpadku, na přípravě a na návrzích opatření k realizaci reorganizace,“ uvedla v rozsudku soudkyně Margita Víšková. Podle ní nebyl reorganizační plán z dílny Olea a Temperatioru v souladu s insolvenčním zákonem. „Soud považuje tyto zásadní rozpory se zákonem za důvod předpokládat, že tímto plánem je sledován nepoctivý záměr,“ uvedla soudkyně.
Společnost Temperatior je přesvědčena, že současné rozhodnutí soudu je založené na nesprávných skutkových zjištěních, nesprávném právním posouzení a z velké části je bohužel i nepřezkoumatelné. Závěry Městského soudu v Praze (včetně jeho úvahy o „možné nepoctivosti plánu“) jsou v rozporu s platnou právní úpravou, judikaturou odvolacích soudů, Evropského soudního dvora i odbornou literaturou. |
Za firmou Temperatior původně stáli podnikatelé Kamil Jirounek a Michal Urbánek, kteří figurovali také u zrodu firmy Oleo Chemical. V roce 2018 je však soud za tunelování této firmy poslal do vězení. Temperatior postupně ovládl třinecký podnikatel Grzegorz Hóta. V minulosti na sebe upozornil například ovládnutím jihlavské továrny Motorpal či výrobce lyží Sporten, když finance na tuto operaci mu poskytla padlá záložna Metropolitní spořitelní družstvo. Mediální zástupce Temperatioru Karel Samec uvedl, že kroky činěné v insolvenčním řízení činí vedení firmy.
„Pan Grzegorz Hóta do insolvenčního řízení nijak nezasahuje,“ řekl LN Samec. A dodal, že se závěry soudu firma nesouhlasí: „Společnost Temperatior je přesvědčena, že současné rozhodnutí soudu je založené na nesprávných skutkových zjištěních, nesprávném právním posouzení a z velké části je bohužel i nepřezkoumatelné. Závěry Městského soudu v Praze (včetně jeho úvahy o „možné nepoctivosti plánu“) jsou v rozporu s platnou právní úpravou, judikaturou odvolacích soudů, Evropského soudního dvora i odbornou literaturou.“
U Jiřího Kreysy, spolumajitele Ravaku, ale Hóta vzbuzuje pochybnosti. „Je to další v řadě podezřelých insolvencí Grzegorze Hóty. Na rozdíl od předchozích případů má teď stát ještě možnost tyto machinace zastavit,“ uvedl Kreysa.
Tomu říkám insolvenční mafie!Spolumajitel koupelnářského obra Ravak je od chvíle, co kauza Oleo Chemical vypukla, přesvědčený o temném pozadí insolvence. V rozhovoru pro LN mluví Jiří Kreysa o insolvenční mafii. LIDOVÉ NOVINY: Jak hodnotíte poslední rozsudek, který poslal Oleo Chemical do konkurzu? KREYSA: Jako vítězství spravedlnosti. Nebo přesněji řečeno jako prozatímní vítězství, protože proti rozsudku se ještě lze odvolat. Nicméně je jasné, že Městský soud v Praze po letech konečně vyslyšel naše upozornění na nepravosti, fabulaci pohledávek a další pochybné praktiky, které v Oleu provádí skupina insolvenčních šíbrů v čele s podnikatelem Grzegorzem Hótou a jeho firmou Temperatior. S ohledem na množství a závažnost porušení zákona v souvislosti s reorganizací věřím, že nadřízené soudy podstatu věci – tedy nepoctivost a nelegálnost reorganizace – potvrdí. LIDOVÉ NOVINY: Jak byste insolvenční boj o Oleo Chemical popsal? KREYSA: Bohužel jsme v jednu chvíli půjčili obrovské peníze lidem, kteří vidí podnikání jen jako rychlou cestu ke zbohatnutí tím, že si relativně sofistikovanou formou přivlastní cizí prostředky. To byli zakladatelé Olea Chemical Kamil Jirounek a Michal Urbánek, kteří už v současnosti sedí ve vězení, mimo jiné právě za to, že nám při vylákávání peněz byly poskytnuty nepravdivé informace. LIDOVÉ NOVINY: Proč jste si mysleli, že bude stát za to investovat peníze do olejářského průmyslu? KREYSA: Oleo bylo dlouhodobě prezentováno jako unikátní výrobní technologie, což – jak víme nyní – nebyla pravda. Čísla ohledně výkonnosti a provozu Olea byla značně nadsazená, firma byla celou dobu shnilé vejce natřené na zlato. Financující banky, na rozdíl od nás, tento stav již okolo roku 2010 tušily a Oleo kvapně opustily. Půjčené prostředky zmizely neznámo kde, a když už pánové Urbánek a Jirounek nevěděli kudy kam, založili společnost Temperatior, do které odklonili z Olea většinu výroby. Tuto firmu nechali parazitovat na činnosti Olea. LIDOVÉ NOVINY: Kdy se do hry dostal podnikatel Hóta, kterého kritizujete? KREYSA: Když Temperatior takto prorůstal Oleem a „nasával se“, vstoupil do hry pan Hóta, který tuto „akci“ po zdiskreditovaných pánech Urbánkovi a Jirounkovi převzal a skrze Temperatior se pokusil získat Oleo úplně a jednou provždy. Temperatior postupně přišel s plánem získat Oleo formou takzvané reorganizace. Přitom Temperatior byl firmou, která až do roku 2015 peníze Olea exekvovala, spolu s představenstvem Olea vyvracela námitky Ravaku a celé Oleo se pokusila získat za směšných 46 milionů korun. A dnes se pasuje do role zachránce Olea, což je absurdní. Fakt je ten, že reorganizace měla přihrát celé Oleo právě Temperatioru, skuteční věřitelé a případní jiní zájemci o závod Olea měli zůstat vyšachovaní stranou. A timu nyní městský soud naštěstí zabránil a poslal Oleo do konkurzu. V praxi to bude doufám znamenat, že dojde k vypsání veřejné soutěže a Oleo se prodá nejvyšší nabídce, což je jediná férová cesta a jediná šance pro věřitele, jak se dostanou zpět ke svým penězům. LIDOVÉ NOVINY: Jakou má Oleo Chemical skutečnou hodnotu? KREYSA: Z dostupných finančních výkazů je jasné, že představenstvo Olea dovedlo firmu do situace, kdy veškerý byznys převedlo na Temperatior. Jednoduše řečeno, firma, která ještě před několika lety měla stamilionové tržby, má nyní tržby v jednotkách milionů. A vše za ni inkasuje Temperatior. Ten funguje jako klíště na hostiteli. LIDOVÉ NOVINY: Lze hovořit o insolvenční mafii, na kterou jste v tomto případě narazili? KREYSA: Podle mě ano. Sofistikované konání za hranou zákona, právní triky, předkládání nepravdivých seznamů závazků soudu, poškozování skutečných věřitelů a zvýhodňování pseudověřitelů, snaha na základě prokazatelně falešných pohledávek ovládnout insolvenční řízení, převzít byznys továrny a inkasovat za ni, to vše ve spojení s různými firmami – to podle mě splňuje označení insolvenční mafie. LIDOVÉ NOVINY: Ravak je někdy dáván do spojitosti s podnikáním současného premiéra Andreje Babiše. Jaký byl váš historický kontakt? Měl podle vás Babiš v posledních letech zájem na ovládnutí Olea Chemical? KREYSA: Kontakt byl jeden a jeho iniciátorem bylo Oleo. Odehrálo se to v době, kdy jsme začali usilovat o získání našich prostředků zpět, a jedním z legitimních směrů uvažování bylo, že by se Oleo mohlo prodat. Osloven byl tedy i Babiš, zda by o firmu neměl zájem, a osloven byl ze strany pana Urbánka. Proběhlo jedno jednání, jež nevedlo k žádnému výsledku, a tím celá věc skončila. Agrofert požádal o informace o Oleu pro další posouzení, ty nedostal a o dalších kontaktech či jednáních nevím. |
