Objem čínských peněz do Česka roste. Je ale nižší než Tchaj-wanu

Zhruba 50 miliard korun dosáhly již letos čínské investice v Česku podle prezidenta Miloše Zemana. Oficiální statistické údaje skutečně vypovídají o tom, že roste objem čínských peněz směřujících do Česka, v porovnání s jinými zahraničními investory ale Čína stále zaostává a na žebříčcích figuruje daleko za asijskými zeměmi, jako je Japonsko či Jižní Korea. Podstatná část z částky zmíněné prezidentem Milošem Zemanem navíc nepřispěje k vytvoření nových pracovních míst, ale šla na nákup nemovitostí a obchodních podílů.

Dle agentury CzechInvest přiteklo od roku 1993 do konce loňského roku z Japonska přes 123 miliard korun, z Jižní Koreje více než 73 miliard korun, z Tchaj-wanu 16 miliard a z Indie bezmála 4,5 miliardy korun. Teprve za ní se na pomyslném žebříčku umístila Čína s 2,6 miliardy. CzechInvest tvrdí, že zájem čínských investorů je na vzestupu a v jednání jsou projekty, díky nimž by mohlo přitéct skoro pět miliard korun. Pokud se tak skutečně stane, Čína si v pořadí polepší. „Poskočí“ před Indii, ale stále to nebude stačit na nesrovnatelně menší Tchaj-wan.

Skupina CEFC

Čínské investory zatím najdeme v Česku v elektronickém průmyslu, kovodělném, v potravinářském, ve výrobě motorových vozidel, v chemickém průmyslu a ve strojírenském. Co do objemu proinvestovaných peněz se zatím ve statistikách CzechInvestu stala jedničkou společnost BWI Group. Čínský výrobce brzdových systémů do automobilů plánuje, že v chebské továrně za zhruba 750 milionů korun, která byla dokončena na začátku léta, zaměstná 315 lidí.

Jen pro dokreslení – za rok 2015 se do žebříčku CzechInvestu deseti největších zahraničních investorů žádný čínský zástupce neprobojoval. Loni největší asijskou investici, a druhou největší vůbec, zaznamenal CzechInvest z Tchaj-wanu – technologický gigant Foxconn hodlá v Pardubickém kraji investovat 2,5 miliardy korun a zaměstnat dva tisíce lidí, nesrovnatelná čísla s těmi charakterizujícími dosud největší investici Číny.

Bez pomoci CzechInvestu nejvíce v Česku utratila skupina CEFC, jíž mimo jiné patří fotbalový klub Slavia Praha a pivovarská skupina Lobkowicz. Investovala i v mediálních skupinách Médea Group a Empresa Media. Převzala strojírenský a metalurgický podnik Žďas ve Žďáru nad Sázavou, spolu s ním jeho dceřinou společnost TS Plzeň a také majoritní podíl v německé společnosti ŽĎAS SGS.

Vstoupila se skupinou Rockaway Capital do internetového prodejce zájezdů Invia.cz, zvýšila také podíl v leteckém dopravci Travel Service téměř na polovinu. Číňanům patří pětihvězdičkové hotely Mandarin Oriental Prague v Praze na Malé Straně a Le Palais Art Hotel Prague na Vinohradech. CEFC již získala desetinu tuzemské J&T Banky. Záměr zvýšit podíl na padesát procent prověřuje ČNB. CEFC zatím v Česku utratila zhruba 20 miliard, převážně za nákupy nemovitostí nebo do převzetí obchodních podílů ve firmách.

Export a import

Dle analýzy poradenské společnosti Bisnode se objem čínského kapitálu upsaného v základním jmění českých firem mezi lety 2014 a 2015 zvýšil o 110 procent z 2,77 na 5,83 miliardy korun a dosáhl prozatím historického maxima. Přestože byly oznámeny další čínské akvizice v ČR, letos došlo k desetiprocentnímu poklesu objemu čínského kapitálu v základním jmění firem, a to o 616 milionů na 5,21 miliardy korun. Celkový počet tuzemských firem s čínským vlastníkem se snížil o 137 na 2086.

„I když se objem čínského kapitálu v českých firmách letos snížil, nelze hovořit o jeho dramatickém odlivu. Pokles jde na vrub dvěma transakcím – změně vlastníka a snížení základního kapitálu,“ komentuje výsledky analýzy analytička Bisnode Petra Štěpánová. A dodává, že čínský kapitál v českých firmách spíš stagnuje.

Žebříček zahraničních investorů sestaveného dle upsaného kapitálu v základním jmění českých firem vede Německo s více než 239 miliardami, následuje Nizozemsko s necelými 166 miliardami a třetí Lucembursko s 91 miliardami korun. Čína se umístila jako 22. za nesrovnatelně menším Dánskem. Jižní Korea s 23,6 miliardy je dvanáctá, Japonsko čtrnácté.

Obchodní vztahy Česka a Číny dokreslují údaje vypovídající o dovozu a vývozu. Český export do Číny loni dosáhl zhruba 45 miliard korun, z Číny se k nám dovezlo zboží za bezmála 470 miliard korun. Dle Asociace malých a středních podniků klesá tempo exportů do Číny, v srpnu byl zaznamenán meziroční propad o výrazných 5,5 procenta.

Politické cíle

Je nesporné, že Čína, její investice i zahraniční obchod, budí emoce. S ekonomikou je v mnoha případech těsně spojena politika a příslib investic je mnohdy prostředkem k dosažení politických cílů. To, že je o čínských penězích slyšet, je logické. Čína je druhou největší ekonomikou světa po USA s přebytky zahraničního obchodu v objemu 3,2 bilionu dolarů.

I když se o čínských miliardách do Česka v poslední době hodně hovoří, ponechme stranou, kolik jich skutečně doteklo či doteče, v porovnání s jinými evropskými zeměmi jsme stále spíše na okraji zájmu čínských investorů. Pro Číňany jsou vyhledávanými investičními destinacemi v Evropě především Německo, Velká Británie a Francie, kde se zaměřují na objemné dealy.

„Prostředí střední a východní Evropy je kvůli rozdrobenosti pro čínské investory neuvěřitelně složité,“ říká Tomáš Hülle, prezident Czech China Entrepreneurs Forum (CCEF). A dodává, že výjimkou jsou investoři, kteří se na region přímo zaměřují. „Číňany také lákají země, které jsou ve finančních problémech, a dále pak ty, kde najdou výhodné investice, například díky investičním pobídkám,“ upřesňuje Tomáš Hülle s tím, že do této skupiny zemí patří Maďarsko, Řecko či Portugalsko.

Až 232 miliard korun

Čínské přímé zahraniční investice v Evropě se loni zvýšily o 44 procent a dosáhly 20 miliard eur. Dle South China Morning Post mohou i letos podstatně narůst, pokud se podaří dokončit akvizici švýcarské agrární skupiny Syngeta, za niž má čínský investor ChemChina zaplatit 43 miliard dolarů. Nyní se čeká na schválení obchodu Evropskou unií. Dle odhadu zveřejněného v South China Morning Post již firmy s čínskými vlastníky zaměstnávají kolem 40 tisíc Evropanů.

Podle statistických údajů CzechInvestu mapujících situaci do konce loňského roku, pomohla agentura zprostředkovat dvanáct investičních projektů čínských firem v souhrnné výši přes 2,6 miliardy korun. Díky nim našlo či najde zaměstnání 1500 lidí. Tedy méně, než hodlá přijmout zmíněný tchajwanský Foxconn. Prezident CCEF Tomáš Hülle je přesvědčen, že na hodnocení čínských investic, které byly přislíbeny během návštěvy čínského prezidenta v Praze koncem března, je brzy.

Připomeňme, že tehdy prezident Miloš Zeman hovořil o tom, že objem čínských investic v Česku dosáhne letos 95 miliard korun. Do roku 2020 by se pak měl objem investic zvýšit na 232 miliard korun. Dle Tomáše Hülleho má prý smysl hodnotit sliby investovat v tuzemsku peníze nejdříve za rok. Lze ale očekávat, že část projektů skončí jen na papíře. Hülle však považuje za standardní postup, který se netýká jen Číny, že skutečný příliv investic je nakonec menší než zmiňovaný objem při politických jednáních. Počkejme tedy na konečné skóre.