Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Obchodní válka USA a Číny nebude mít vítěze

  17:59
Napětí mezi dvěma největšími ekonomikami na světě eskaluje. Americký prezident Donald Trump podráždil Čínu dalšími cly na dovoz čínského zboží v hodnotě jednoho sta miliard dolarů. Peking kontroval prohlášením, že se bude bránit bez ohledu na náklady. Podle odborníků je naivní si myslet, že ostatní země na sporu USA a Číny vydělají.

Některé americké výrobky dovážené do Číny budou zatíženy cly. foto: REUTERS/Aly Song

USA a Čína pokračují v budování obchodních bariér. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek 5. dubna pozdě večer uvedl, že zvažuje uvalit další clo na dovoz čínského zboží v hodnotě jednoho sta miliard dolarů. Peking kontroval prohlášením, že se bude bránit bez ohledu na náklady. Podle odborníků by přitom bylo naivní si myslet, že ostatní země na sporu dvou největších světových ekonomik vydělají.

„Vyroste-li bariéra toku zboží z Číny do USA, vznikne snaha ho za dumpingové ceny prodat v Evropě, což ohrozí řadu firem na tomto kontinentu a vyvolá nutnost ochránit cly i evropský trh,“ vysvětluje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Bílý dům svůj krok vysvětlil tím, že jde o reakci na dřívější čínské protiopatření. Číňané ve středu 4. dubna rozhodli uvalit 25procentního cla na dovoz 106 druhů amerických produktů včetně letadel, sóji a dalších obilovin v celkovém objemu 50 miliard dolarů.

Vyjednávací potenciál

„Namísto toho, aby Čína odstranila své chyby, rozhodla se poškodit naše výrobce a farmáře,“ uvedl Trump. „Ve světle neférové odvety Číny jsem se rozhodl požádat Úřad amerického obchodního zmocněnce, aby zvážil uvalení cla na další dovoz z Číny ve výši 100 miliard dolarů, pokud to uzná za vhodné,“ dodal. Paradoxně by na obchodní válce patrně nejvíce prodělali Trumpovi voliči.

Vyjednávací potenciál mají v tuto chvíli větší Američané. Vývoz z Číny do USA je totiž výrazně vyšší než opačným směrem.

„Studie ukazují, že volný mezinárodní obchod zlevnil dovozy, čímž umožnil výrazně zvýšit spotřebu domácností, především těm s nejnižšími příjmy, a to o 60 procent, střední třídě pak zhruba o čtvrtinu. Obchodní válka se tak obrátí hlavně proti těm, kdo volili Trumpa,“ domnívá se hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Čína reagovala na Trumpovo rozhodnutí, že USA zavedou rovněž 25procentní clo na 1333 čínských produktů v objemu 50 miliard dolarů. Cílem amerických sankcí bylo znevýhodnit dovoz čínských elektrických aut či lithiových baterií.

Jak nakonec obchodní pře dopadne, lze jen těžko odhadovat. Vyjednávací potenciál mají v tuto chvíli větší Američané. Vývoz z Číny do USA je totiž výrazně vyšší než opačným směrem. „Pokud by USA připravily dodatečná opatření v celkovém objemu 100 miliard dolarů, bude už mít čínská strana potíže opatření dorovnat – celkový objem vývozu USA do Číny jen lehce přesahuje 130 miliard dolarů, zatímco z Číny do USA se vyváží zboží v objemu přes 500 miliard,“ vypočítává ekonom Jan Bureš ze společnosti Patria Finance. Navíc Čína je největším věřitelem USA.

Dopad na evropské firmy

Nastane-li ale další eskalace konfliktu, může čínská strana začít znepříjemňovat život americkým podnikům působícím v jejich zemi. „Jde například o Apple,“ upozornil Bureš. Případná obchodní válka by se mohla zprostředkovaně dotknout i České republiky. Největším rizikem pro tuzemskou ekonomiku je potenciální pokles vývozu z Evropské unie, a především z Německa do zbytku světa.

Řada evropských podniků může pocítit eskalující napětí mezi Čínou a USA na vlastní kůži už dnes, například evropské automobilky, jako jsou BMW a Daimler, které pro čínský trh vyrábějí v USA a mohou se na ně vztahovat odvetná cla

„Problémy německých vývozců by se velmi brzo staly problémem jejich českých dodavatelů. Tato rizika by se promítla i do finančních trhů. Kurz koruny by byl pod tlakem, protože nižší ekonomický výkon kvůli poklesu zájmu o české vývozy by zřejmě zpomalil růst sazeb centrální banky, a tím i snížil atraktivitu české měny,“ říká Marek Dřímal, ekonom Komerční banky.

Řada evropských podniků může pocítit eskalující napětí mezi Čínou a USA na vlastní kůži už dnes, například evropské automobilky, jako jsou BMW a Daimler, které pro čínský trh vyrábějí v USA a mohou se na ně vztahovat odvetná cla.

USA vs. Čína. Kdo ustoupí?

Čína a USA začaly hrát nebezpečnou hru v podobě vzájemného zavádění obchodních bariér. „Zdá se, že Čína se nebojí a uplatňuje strategii ‚oko za oko, zub za zub‘. Objem cca 50 miliard odpovídá přibližně deseti procentům celkového dovozu USA do Číny. To sice není moc, je to ale nebezpečný začátek,“ varuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská před další eskalací sporu.

Američané chtějí znevýhodnit dovoz čínských průmyslových robotů, elektrických aut, lithiových baterií nebo vlaků. Nová cla by měla začít platit od června. Jde zřejmě o nejtvrdší postup USA vůči Číně od sedmdesátých let 20. století, kdy se za vlády prezidenta Richarda Nixona do té doby napjaté vztahy mezi oběma zeměmi uvolnily.

Desítky let trvající praxe

Americký prezident Donald Trump zdůvodňuje tento krok desítky let trvající praxí, kdy Číňané tlačí na americké firmy, které tam podnikají, aby jim poskytly technologie a obchodní tajemství, popřípadě se rovnou dopouštějí průmyslové špionáže. To vše se navíc podle Američanů děje pod čínským stáním dohledem. Nicméně podle čínského velvyslance v USA Cchuej Tchien-kcha jde ze strany USA o porušení pravidel Světové obchodní organizace, na kterou se Čína chce obrátit.

Vyhlášení cel obvykle vede ke zdražení daného zboží na domácím trhu. Proto je pro spotřebitele výhodnější, pokud jde spíše o polotovary nebo tovární vybavení. Cla přímo na spotřební zboží pocítí voliči na cenovkách rychleji. „Z tohoto pohledu je pochopitelné, proč se Trump zatím zaměřil na zboží, jako je ocel nebo průmyslové roboty. Může tak americkým dělníkům ukázat, jak za ně bojuje, aniž by to mělo okamžitý dopad na peněženky běžné americké populace,“ vysvětluje analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Na počátku obchodních půtek bylo zavedení 25procentního cla na import oceli do USA a desetiprocentní sazby u dovozu hliníku z některých států včetně Číny. Její reakce přišla v podobě uvalení 25procentního cla na více než 128 amerických výrobků, jako je vepřové maso, víno či ořechy v hodnotě tří miliard dolarů. „Čínské vedení reagovalo mimo jiné cly na vepřové a jablka, asi i proto, že se tolik nemusí ohlížet na názory čínských spotřebitelů,“ vysvětluje Skořepa.

Hra na kuře

Podle expertů jde nyní o to, kdo dřív ustoupí. „Jde o typickou hru na kuře, kdy obě strany vidí tu druhou jako většího sraba,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Scott Kennedy z washingtonského Centra pro strategické a mezinárodní studie. „Jsou však v takových pozicích, které by mohly na obou stranách vést ke špatným odhadům a problém by mohl dále eskalovat,“ dodal. Zprostředkovaně může vzájemné poměřování svalů mocností pocítit i Česko.

„Jsme velmi otevřená ekonomika. Obchodní válka, pokud vypukne v plné síle, by zasáhla i nás. Německo, náš hlavní obchodní partner a odběratel, je více závislé na globální ekonomice – asijských ekonomikách především – než na Evropě. Přes Německo by dopadla obchodní válka i na nás,“ říká Horská. Dopad možné války by přitom byl v Česku dvojsečný.

„Například čínské clo na americká jablka může vést k tomu, že se jich více pohrne do Evropy včetně Česka. Bude to dobrá zpráva pro české spotřebitele, ale špatná pro české ovocnáře. Naopak americké clo na dovoz oceli z Číny může zvýšit poptávku po oceli mimo jiné z Česka,“ říká Skořepa. Rychlost, s jakou jsou cla zaváděna, podle něho naznačuje, že stejně rychle mohou být i odvolána.

Americko-čínský obchod (2017)

  • Dovoz z Číny do USA: 505,6 miliardy dolarů
  • Vývoz z USA do Číny: 130,3 miliardy dolarů

Největší světoví vývozci a dovozci zboží

(podíl na světovém vývozu a dovozu v procentech, 2016)

Vývozci

  • Čína: 13,2
  • ČR: 1

Dovozci

  • USA: 13,9
  • ČR: 0,9

Zdroj: World Trade Statistical Review 2017, U. S. Census Bureau

Autor: