Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Obchodní dohoda USA s EU neznamená konec našich standardů

USA

  9:39
Vlna emocí, která se strhla kolem transatlantického obchodního paktu, mě zaskočila, říká v rozhovoru eurokomisařka Cecilia Malmströmová. A podotýká: „Je to zvláštní, protože s USA obchodujeme přes stovky let, je to náš nejdůležitější obchodní partner.“

Obnovit hranice? „Schengen je jeden z nejkrásnějších výdobytků, které EU má. Ať jste Švéd, nebo Čech, můžete volně cestovat, studovat, můžete se usazovat v zemích schengenského prostoru. Úkolem Evropské komise je, aby byla ostražitá a tento krásný výdobytek chránila,“ říká Cecilie Malmströmová. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Eurokomisařka Cecilia Malmströmová v rozhovoru s LN rovněž komentuje možnost, že by se kvůli uprchlíkům mohly zavírat hranice v rámci Schengenu: „Kvůli migračním tokům ale zemi zavřít nemůžete, to smlouvy neumožňují a je to tak dobře. Protože Schengen je jeden z nejkrásnějších výdobytků, které Evropská unie má.“

LN: Pro většinu Čechů je nejviditelnějším symbolem Evropy cestování a obchodování bez hranic. V Evropské unii ale sílí hlasy, aby se kvůli uprchlické vlně hranice naopak zavíraly. Znamená to konec projektu otevřené Evropy?

„Není to poprvé, co se objevují hlasy po znovuzavedení pohraničních kontrol. Setkávala jsem se s tím ještě jako komisařka pro vnitřní záležitosti.“

MALMSTRÖMOVÁ: Určitě ne, o konci bych nemluvila. Není to poprvé, co se objevují hlasy po znovuzavedení pohraničních kontrol. Setkávala jsem se s tím ještě jako komisařka pro vnitřní záležitosti. Hranice můžete zavřít jen za přesně daných podmínek – to Schengen umožňuje. Když pořádáte velký fotbalový zápas nebo třeba summit zemí G7, což nedávno zažilo Bavorsko, je třeba uvědomit Evropskou komisi a vysvětlit, že kvůli rowdies nebo demonstrantům čekáte bezpečnostní problémy. Na dva tři dny proto hranice obnovíte. Takový mechanismus známe z praxe a dobře funguje.

Kvůli migračním tokům ale zemi zavřít nemůžete, to smlouvy neumožňují a je to tak dobře. Protože Schengen je jeden z nejkrásnějších výdobytků, které Evropská unie má. Ať jste Švéd, nebo Čech, můžete volně cestovat, studovat, můžete se usazovat v zemích schengenského prostoru. Úkolem Evropské komise je, aby byla ostražitá a tento krásný výdobytek chránila.

LN: Říkáte ostražitá – jenže v mnoha zemích EU volají politici nacionalistických stran po změně.

MALMSTRÖMOVÁ: Ano, jistě. Politická mapa Evropy je složitá. Evropská komise je tu ale od toho, aby bránila základní smlouvy EU. Když se nám zdá, že je některý členský stát porušuje, reagujeme, klademe otázky. Nakonec můžeme sáhnout i po zahájení řízení pro porušení povinností.

LN: Myslíte, že se EU dočká nějakých změn v Schengenské úmluvě? Třeba aby bylo možné zavírat hranice i kvůli uprchlíkům?

MALMSTRÖMOVÁ: To je těžko představitelné. Poslední revize Schengenu proběhla před dvěma roky. Nemyslím si, že by někdo měl chuť pustit se do toho znova. V Evropské komisi tedy určitě ne.

LN: Nemáte pocit, že obecně v Evropě sílí odstředivé tendence? Vydrží EU jako celek?

„Kdyby se Unie rozpadla, pak zahubíme nejúspěšnější mírový projekt historie. Evropa se potřebuje dále integrovat.“

MALMSTRÖMOVÁ: Kdyby se Unie rozpadla, pak zahubíme nejúspěšnější mírový projekt historie. Evropa se potřebuje dále integrovat. Nejsem zastánkyní teorií o jádru a periferii nebo o dvourychlostní Evropě. Rozdíly pochopitelně existují – ne všechny země jsou v Schengenu, stejně jako ne všude se platí eurem. Důležité ale je, aby se nekladly žádné institucionální překážky. Šance musí být rovnocenné – i když je někteří nevyužijí.

LN: Při pohledu na váš Twitter je zřejmé, že zdaleka nejvíce času trávíte debatami o transatlantické obchodní dohodě s USA. Čekala jste, že takzvaný TTIP, jak se chystaná smlouva označuje, vyvolá tak bouřlivé reakce?

MALMSTRÖMOVÁ: Bylo mi od počátku jasné, že jde o kontroverzní téma a spustí se velké debaty. Ale přiznávám, že ta vlna emocí pro mě byla trochu překvapením. Je to zvláštní, protože se Spojenými státy obchodujeme přes stovky let, je to náš nejdůležitější obchodní partner. Teď se snažíme náš vztah prohloubit a zjednodušit. Chceme více růstu, více příležitostí, více pracovních míst, která v Evropě nutně potřebujeme. A jednáme přitom s partnerem, kterého dobře známe. Když tohle vezmu v potaz, pak jsou ty velké emoce opravdu zvláštní. Nicméně je beru a ráda se do diskuse zapojuji.

LN: Nezdá se vám, že se diskuse kolem obchodního paktu se Spojenými státy tak trochu točí v kruhu? Ze strany Evropské komise i kritiků zaznívají pořád stejné argumenty.

„Zároveň ale kolem TTIP koluje řada mýtů a nedorozumění. Spoustu času trávím opakováním stejných ujištění.“

MALMSTRÖMOVÁ: Některé obavy jsou legitimní, koneckonců rozsahem jde o největší obchodní smlouvu, kterou EU kdy uzavírala. Zároveň ale kolem TTIP koluje řada mýtů a nedorozumění. Spoustu času trávím opakováním stejných ujištění. Je to stále dokola. Ne, nebudeme dovážet geneticky modifikované potraviny, pokud nebudou mít náš souhlas. Ne, nepřipustíme chlorovaná kuřata. Naše standardy nepůjdou ke dnu, nenastane konec demokracie.

LN: Čím to podle vás je, že lidé vašim ujištěním nevěří?

MALMSTRÖMOVÁ: To opravdu nevím. Vím jen, že ty mýty a jejich šiřitelé jsou hlasití. Vedle nich tu ve většině zemí Evropy stojí mlčící většina, která to vidí jinak. Říká, že je třeba nejdřív vyčkat, co přesně se do transatlantického partnerství dostane a jak to bude fungovat. Takové lidi ale nenajdete ani na Twitteru, ani na demonstracích.

LN: Ještě k těm chlorovaným kuřatům – o nich se píše napříč celou Evropou. To, co se dočtete v Německu, si můžete přečíst i v Pobaltí nebo v Česku. Není to nakonec důkaz, že EU opravdu funguje jako jeden velký trh bez větších odlišností?

MALMSTRÖMOVÁ: (smích) Takhle mě to ještě nenapadlo. Máte ale pravdu v tom, že debata kolem transatlantické obchodní dohody je celoevropská, málokdy zazní něco specifického pro konkrétní zemi. Stále slýchám stejné příběhy a málokdy mě něco překvapí. To je ale dobře, protože potřebujeme jedno téma pro celou Evropu.

LN: Evropský parlament v červnu odložil debatu o transatlantické dohodě v plénu a poslal všechny připomínky zpět k projednání do hospodářského výboru. Brala jste to jako vzkaz od europoslanců, že něco děláte špatně?

„Debata v Evropském parlamentu se točí kolem několika málo věcí, především kolem mechanismu ochrany investic“

MALMSTRÖMOVÁ: Debata v Evropském parlamentu se točí kolem několika málo věcí, především kolem mechanismu ochrany investic. Chci zdůraznit, že Evropská komise od minulého parlamentu dostala mandát k vyjednávání dohody. Chápu, že nový parlament se také chce nějak vymezit. Pro mě je důležité, že většina europoslanců je pro TTIP, jen si chtějí vyjasnit některé sporné body. Věřím, že zprávu brzy projednají. Jakým způsobem to udělají, ale já nijak neovlivním.

LN: V otázce zavedení arbitráží, které v dohodě s USA budou, došlo k podstatné změně. Na přání Německa teď Brusel mluví o tom, že mechanismus ochrany investic má být modernější, robustnější. Co přesně to znamená?

MALMSTRÖMOVÁ: To není nějaká reakce na přání Německa, Komise se snaží o reformu arbitráží mnoho let. Cílem je solidnější a dlouhodobější systém. Na jedné straně musí být jistota, že investice budou ochráněny před znárodněním a populismem vlád. Na druhé straně chceme, aby byla velmi omezena možnost zneužití. Chceme, aby se arbitráže přiblížily modelu jakéhosi permanentního soudu, chceme přísnější pravidla pro výběr rozhodců. Arbitráže nebudou univerzální a nenajdou uplatnění tam, kde zůstane státům právo trh regulovat. Změny jsou to opravdu radikální a doufáme, že je Evropský parlament i členské země ocení. Již jen proto, že stávající systém arbitráží s USA je zastaralý a je potřeba ho pojmout nově.

LN: Mezi kontroverzní body patří i otevření trhu se službami. Co by měla dohoda evropských firmám přinést?

„My chceme dosáhnout výjimek pro evropské firmy, aby se mohly ucházet o americké tendry. Souvisí s tím i otázka kvalifikací a osvědčení, protože ta evropská nejsou uznávána.“

MALMSTRÖMOVÁ: Americký trh je velmi uzavřený kvůli zákonu Buy American, který upřednostňuje domácí hráče. My chceme dosáhnout výjimek pro evropské firmy, aby se mohly ucházet o americké tendry. Souvisí s tím i otázka kvalifikací a osvědčení, protože ta evropská nejsou uznávána. Doplácí na to například architekti nebo projektanti.

LN: Jednotlivé státy, a dokonce i města USA mají ale právo TTIP nezahrnout do své legislativy. Nezůstane ta šance pro Evropu nakonec jen na papíře?

MALMSTRÖMOVÁ: To je jeden z nejsložitějších bodů vůbec, který bude dominovat jednáním. Naším cílem ale je, aby transatlantická dohoda platila jak na federální, tak na státních úrovních.

LN: Na arbitráže i na otevření trhu se službami se řada Evropanů dívá kriticky, podle vás jde o nedorozumění. Nezaspala Evropská komise při objasňování, co vlastně chystá?

„TTIP není projekt Komise, to politici si přáli obchodní partnerství se Spojenými státy“

MALMSTRÖMOVÁ: Sama hodně cestuji, potkávám se nejen s politiky, ale i neziskovými organizacemi, odbory, akademickou obcí a podobně. Těmi, kdo vyjdou ven a budou objasňovat, proč nějakou dohodu s USA potřebujeme a co nám přinese, jsou ale politici v členských zemích. Oni musí vést dialog s občany. To musí dělat česká vláda stejně jako nizozemská nebo slovinská, ne já. Protože právě členské země daly Evropské komisi mandát pro vyjednávání. Zdůrazňovaly, že si dohodu přejí. TTIP není projekt Komise, to politici si přáli obchodní partnerství se Spojenými státy.

LN: Zrovna v případě Česka to není pro politiky zas tak složitý úkol. My získáme díky tomu, že se bude lépe dařit sousednímu Německu…

MALMSTRÖMOVÁ: Ano, Česko je perfektním příkladem silného exportního efektu, který jde přes Německo. Myslím, že to bude patrné i z dopadové studie, kterou Česko zpracovává.

LN: Stihne se transatlantická dohoda projednat ještě za Obamovy administrativy? Pro Američany je mnohem důležitější dohoda se zeměmi Tichomoří.

„Jedno vyjednávací kolo máme ještě teď v červenci. Na podzim bych se pak měla sejít s Michaelem Fromanem, který je hlavním americkým vyjednávačem.“

MALMSTRÖMOVÁ: Přejeme si, abychom to stihli. Stihnout se to dá a uděláme pro to maximum. Pacifická dohoda se připravuje mnoho let a je téměř hotová. Sám prezident Barack Obama vyjádřil přání, aby se za jeho prezidentského úřadu stihly obě hospodářské dohody – s Evropou i Tichomořím. Nedávno dostal od Kongresu takzvaný fast-track, což znamená, že kongresmani budou TTIP schvalovat, nikoliv ale měnit.

Jedno vyjednávací kolo máme ještě teď v červenci. Na podzim bych se pak měla sejít s Michaelem Fromanem, který je hlavním americkým vyjednávačem. Společně připravíme plán jakési kostry smlouvy. Je ovšem jasné, že do toho přijdou americké volby, takže doufám, že to zvládneme dotáhnout do konce.

LN: Volby nebudou jen ve Spojených státech, ale i v mnoha evropských zemích. Dokážete si představit, že se obchodní dohoda s USA zasekne v nějakém parlamentu členské země EU?

MALMSTRÖMOVÁ: To se stát může. Nechci ale ratifikační proces předvídat. Mým úkolem je dokončit vyjednávání a položit na stůl nejlepší možnou dohodu, kterou jsme schopni vyjednat. Bude hodně obsáhlá, půjde o tisíce stran, které je třeba právně vyčistit a přeložit do 23 jazyků. Teprve pak přijde na řadu ratifikace, což může být zřejmě v roce 2018. A opakuji, že je především úkolem politiků, aby dohodu obhájili.

LN: Kromě obří dohody s Američany EU již dojednala obchodní partnerství s Jižní Koreou nebo Mexikem, téměř hotová je dohoda s Vietnamem. Dovedete si představit, že by Unie něco podobného zvládla s Ruskem?

„Vztahy Evropské unie a Ruska v této chvíli nejsou nejlepší. Obchody samozřejmě běží, i když na půdě Světové obchodní organizace řešíme řadu problémů.“

MALMSTRÖMOVÁ: Tak daleko ještě nejsme. Vztahy Evropské unie a Ruska v této chvíli nejsou nejlepší. Obchody samozřejmě běží, i když na půdě Světové obchodní organizace řešíme řadu problémů. Podstata je ale jinde. Rusko musí nejprve dodržet dohody z Minsku. A také akceptovat, že Ukrajina jde svou vlastní cestou. Ukrajinci s námi chtějí dohodu o volném obchodě, kterou je třeba implementovat.

LN: Před osmi lety tvořila EU téměř třetinu světové ekonomiky, nyní je to jen pětina. Posílí obchodní dohody, jako je ta s Amerikou, postavení Unie na globálním trhu?

MALMSTRÖMOVÁ: Ano, to je jeden z důvodů, proč vytvářet aliance. EU není jediná, kdo na světových trzích ztrácí, přesně to samé se děje Američanům, s nimiž máme mnoho společných hodnot. Od ochrany spotřebitelů, ekologických témat až po demokracii a lidská práva. Spojování sil je proto logickým krokem.

LN: V poslední době to vypadá, že se staráte výhradně o globální trhy. České předsednictví v Radě EU chtělo před šesti lety vymýtit obchodní bariéry uvnitř Evropy, teď už se o tom nemluví. Znamená to, že v EU už není co zlepšovat?

„V některých zemích nenastane plné otevření školství, zdravotního systému nebo třeba dodávek pitné vody. Účelem není něco z Bruselu zakazovat.“

MALMSTRÖMOVÁ: Naopak, zlepšovat je třeba neustále. Je to spíš otázka pro komisařku Elžbietu Bieńkowskou, jež má na starosti vnitřní ekonomiku. Ale obecně – vnitřní trh zůstane pro Unii tím zdaleka nejdůležitějším. Nejen členské země, ale i Evropská komise musí plnit řadu úkolů. My připravujeme na začátek podzimu velký report, v němž budou konkrétní domácí úkoly.

LN: Pro úředníky, nebo pro politiky? Existuje přece mnoho oblastí, kde liberalizace není politicky obhajitelná.

MALMSTRÖMOVÁ: Jistě, v některých zemích nenastane plné otevření školství, zdravotního systému nebo třeba dodávek pitné vody. Účelem není něco z Bruselu zakazovat. Jde o to, že jednotliví hráči nesmí být v rámci dohodnutých pravidel diskriminováni. Ale jestli si třeba Česko nepřeje volnou soutěž zdravotnických zařízení, nepřeje si privatizaci, tak na tom Brusel nic nezmění. A dohoda s USA už vůbec ne.

Cecilia Malmströmová (48)

  • Rodačka ze Stockholmu, vystudovala politologii na Göteborgské univerzitě, kde krátce vyučovala.
  • Koncem 80. let minulého století vstoupila do Liberální lidové strany (Folkpartiet), za niž usedla v krajském sněmu regionu Västra Götaland.
  • V letech 1999 a 2004 byla zvolena do Evropského parlamentu, angažovala se v ústavním a zahraničním výboru.
  • Mezi lety 2006 a 2010 byla švédskou ministryní pro evropské záležitosti ve vládě premiéra Fredrika Reinfeldta.
  • Před pěti lety se ze Stockholmu vrátila do Bruselu, usedla za Švédsko v Evropské komisi jako komisařka pro vnitřní záležitosti.
  • Loni v listopadu se stala novou evropskou komisařkou pro obchod v evropské vládě, kterou vede Jean-Claude Juncker.
  • Je vdaná, s manželem Mikaelem mají dvojčata – syna a dceru.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...