Chalupy v západočeské vesničce Vysoké Jamné, která nemá ani 30 stálých obyvatel, patří do seznamu takzvaných bílých míst českého internetu. Ne že by se nebylo možné připojit vůbec, ale technologie jsou zde hůře dostupné. Politici chtějí dát všem místním záruku, že si budou moci kvalitní prohlížení webu pořídit. Lidé z této vsi nedaleko Tachova bydlí na některé z bezmála 182 tisíc adres v Česku, jichž se týká další dotační výzva pro firmy, které umějí postavit moderní internetové sítě. Odstartovala na začátku března.
Na své projekty pro bídně pokrytá místa – kde by se jim nevyplatilo budovat infrastrukturu – mají šanci získat zpět 75 procent vložených nákladů. Konkrétně až 200 milionů na jeden projekt. „Za společnost je ale samozřejmě možné podat více projektů. Soustředíme se na venkovské oblasti. V nich by bez veřejné podpory většina obyvatel nemohla nikdy používat kvalitní služby,“ řekl Marian Piecha, náměstek ministra průmyslu a obchodu, který má tuto agendu v posledních dvou letech na starosti.
Menší i větší hráči
Čistě teoreticky, pokud by se podařilo všechna takzvaná evidovaná bílá místa zaplnit projekty, polepšilo by si zhruba 600 tisíc obyvatel, především z méně osídlených regionů. Lepší připojení znamená mimo jiné lepší podmínky pro rozjezd podnikání. Je to něco, co chce Evropská unie v Česku podpořit, ale v minulosti se to příliš nedařilo. První dotační výzva, vyhlášená v roce 2017, v níž stát sliboval rozdělit více než jedenáct miliard, skončila kvůli špatnému nastavení pravidel fiaskem. Mezi firmami nebyl zájem. Další příležitost, jež odstartovala loni, dopadla podstatně lépe.
„Podařilo se nastavit atraktivnější podmínky pro firmy, nyní vyhodnocujeme poslední projekty. Poskytnutá podpora bude okolo 950 milionů,“ odhadl náměstek Piecha. Aby bylo pro malé i větší podnikatele zajímavé zázemí pro moderní internetovou síť vybudovat, musí se jim to – s připočtením dotace – vyplatit. I tím, že pak budou místním lidem připojení poskytovat. Šanci mají menší hráči – kteří v současnosti dominují především v malých městech či vesnicích – i velcí internetoví poskytovatelé. Ti ale o svých plánech zatím příliš mluvit nechtějí.
Aby bylo pro malé i větší podnikatele zajímavé zázemí pro moderní internetovou síť vybudovat, musí se jim to – s připočtením dotace – vyplatit. I tím, že pak budou místním lidem připojení poskytovat. Šanci mají menší hráči – kteří v současnosti dominují především v malých městech či vesnicích – i velcí internetoví poskytovatelé. Ti ale o svých plánech zatím příliš mluvit nechtějí. |
„Zvážíme konkrétní podmínky a vypsané intervenční oblasti a pak se rozhodneme,“ vzkázala mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová. Také zástupci Vodafonu situaci okolo výzvy teprve zkoumají. „Proto by bylo předčasné a zavádějící sdělovat v této věci další informace,“ uvedl jeho mluvčí Ondřej Luštinec. Cílem je zajistit téměř všem lidem připojení o rychlosti alespoň 30 megabitů za vteřinu. S tím, že síť má být technicky možné v budoucnu snadno „popohnat“ minimálně na 100 megabitů.
Experti z ministerstva průmyslu a obchodu rozdělili Česko do 42 takzvaných intervenčních oblastí. Tedy územních celků, které neodpovídají hranicím krajů ani okresů, ale mají spojitost. Jednou z nich je například Cheb–Kadaň–Tachov, v níž se nachází deset „bílých“ sídelních míst. Nejvíce rychlým internetem nepokrytých celků je pak v intervenční oblasti vytyčené městy Strakonice–Kaplice–Třeboň: celkem 36. První výzva začala na ministerstvu před třemi lety a byla ambiciózní, mělo se v ní rozdělit 11,5 miliardy. Skončila však neúspěchem.
Resort dostal pouhé tři žádosti v řádu několika desítek milionů. Na vině byla zřejmě špatná příprava podmínek. Menší poskytovatelé na dotaci neměli šanci dosáhnout a pro ty velké nebyla zajímavá. Šlo o složitý proces, na jehož konci bylo proplacení jen poloviny vložených nákladů. Když půjde nyní vše podle ideálního scénáře, celé Česko by mělo být pokryto rychlým internetem do tří let.
Předpokládané pokrytí rychlým internetem v roce 2021
|
