Už k poslednímu červnovému dni příštího roku by mělo být jasné, na kterých lokalitách se bude pokračovat ve výzkumu kvůli hlubinnému úložišti jaderného odpadu. Budou čtyři. Stát má nyní v hledáčku devět lokalit, kde provádí povrchové průzkumy. Na základě jejich výsledků se počet dotčených obcí zúží. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce nyní právě obce do procesu víc zapojit. „Postoj resortu byl v minulosti do značné míry silový. To teď skončilo,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Ministerstvo proto přichystalo nový zákon, díky kterému by do procesu mohly obce promlouvat. Kromě toho, že chce dát 53 obcím z nynějších devíti zkoumaných lokalit jednorázový příspěvek, že se přípravě a průzkumu kolem úložiště musely věnovat. Ideálně by o něm mělo být rozhodnuto do konce roku, aby obce, které budou mít zájem, mohly k prvnímu lednovému dni o peníze žádat. Havlíček zároveň chce, aby se do budoucna zvýšily i další kompenzace, které vyplývají z jaderného zákona. V roce 2022 by se na základě výzkumu měl počet lokalit zúžit na dvě, v roce 2025 na jednu.
Platforma proti hlubinnému úložišti, ve které je zastoupeno 32 z 53 obcí, po ministerstvu průmyslu a obchodu chce, aby se veškeré průzkumy zastavily, než bude zákon hotový. Navíc mu vyčetla, že neměly možnost se na legislativě podílet. |
Havlíček a ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jan Prachař ve středu 17. července diskutovali se zástupci všech 53 obcí. Jednání podle něho proběhlo v seriózní atmosféře a ani na jedné straně není fatalistický postoj. Platforma proti hlubinnému úložišti, ve které je zastoupeno 32 obcí ze zmíněných 53, byla poněkud ostřejší. Po ministerstvu chce, aby se veškeré průzkumy zastavily, než bude zákon hotový. Navíc ministerstvu vyčetla, že neměly možnost se na legislativě podílet. Právě představení zákona a možnost obcí k němu promluvit byl nicméně důvod schůzky.
„Nejsou nám stále jasná některá kritéria, podle kterých chce někdo výběr lokalit dělat,“ sdělil ještě před jednáním starosta obce Chanovice Petr Klásek. I ta měli zástupci státu představit. Na prvním místě je bezpečnost. Druhým aspektem jsou dopady na životní prostředí. Třetím ekonomická situace, Havlíček jasně řekl, že pokud stát něco chce, musí za to také zaplatit. „Musíme jim dokázat, že to bude nejenom bezpečné, ale že to bude i ekonomicky velmi perspektivní,“ dodal ministr. Dalším, neméně významným hlediskem, je podle ministra komunikace.
„Je podstatné se všemi mluvit a lidským jazykem vysvětlit, že ať už bude úložiště na jakékoliv lokalitě, bude bezpečné,“ souhlasí šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Ta dodala, že všechny kroky státu musí posvětit mezinárodní organizace, které Česko musí přesvědčit, že je všechno tak, jak má být.„Hlubinné úložiště řeší země po celém světě a my se všemi spolupracujeme. Radioaktivní odpad navíc vzniká v každé zemi, není to jen odpad z atomových elektráren, ale i z nemocnic. Ten je také třeba uložit,“ říká v rozhovoru šéf SÚRAO Prachař.
LIDOVÉ NOVINY: Co má zavádět nový zákon, kterým chcete vyjít vstříc obcím, kde probíhají průzkumy kvůli hlubinnému úložišti?
V minulosti obce hodně volaly, aby měly možnost se výběru lokality hlubinného úložiště účastnit. Nově by se měly podílet na jednotlivých řízeních, která už probíhají a budou probíhat. Mělo by být také možné, aby si zažádaly o finanční příspěvek za aktivity, které provádíme v jejich lokalitách. |
PRACHAŘ: Měl by obce více zapojit, což si přály. V minulosti hodně volaly, aby měly možnost se výběru lokality hlubinného úložiště účastnit. Nově by se měly podílet na jednotlivých řízeních, která už probíhají a budou probíhat. Mělo by být také možné, aby si zažádaly o finanční příspěvek za aktivity, které provádíme v jejich lokalitách.
LIDOVÉ NOVINY: Příspěvky už dostávají. V čem je tato finanční podpora nová?
PRACHAŘ: Nově by měly získat obce příspěvek i za průzkumné práce, které provádíme v jednotlivých lokalitách od roku 2017 do letošního roku. Nový zákon by měl stanovit paušální výši této jednorázové úhrady, po tom také obce volaly. Na základě atomového zákona se už nyní vyplácejí příspěvky za průzkumné území. Příspěvek je také za stanovené chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry. Peníze dostávají také obce, kde už úložiště jaderného – nízce a středně aktivního – odpadu jsou.
LIDOVÉ NOVINY: Kolik bude ten paušál?
PRACHAŘ: Návrh je milion korun. Teď bude kolem výše probíhat diskuse, v legislativním procesu se může zvýšit. Jsou to peníze, na které dosud nikdo neměl nárok, protože šlo o výzkum, povrchová měření. Ne všechny obce jsou z něj nadšené a možná se cítily zanedbané, protože na příspěvek z jaderného účtu nemohly dosáhnout.
LIDOVÉ NOVINY: Očekáváte, že pak budou vstřícnější i obce?
Máme ze zákona povinnost řešit, jak ukončit životní cyklus těchto odpadů, a zároveň se starat o současný provoz pro nízce a středně aktivní odpady. Způsob, jak se vypořádat s vysoce aktivními, hledáme. V tuto chvíli se použité jaderné palivo skladuje v areálech jaderných elektráren v sofistikovaných skladech, které jsou zajištěné, a je u nich 24hodinový dohled. |
PRACHAŘ: Ne, my ani nemůžeme nic očekávat. Jsme technická organizace, která hledá bezpečná řešení pro budoucí generace v oblasti ukládání radioaktivních odpadů. Ty vznikaly, vznikají a vznikat budou, to je fakt. Máme ze zákona povinnost řešit, jak ukončit životní cyklus těchto odpadů, a zároveň se starat o současný provoz pro nízce a středně aktivní odpady. Způsob, jak se vypořádat s vysoce aktivními, hledáme. V tuto chvíli se použité jaderné palivo skladuje v areálech jaderných elektráren v sofistikovaných skladech, které jsou zajištěné, a je u nich 24hodinový dohled.
LIDOVÉ NOVINY: Druhým krokem je založení expertního panelu. Co by měl dělat?
PRACHAŘ: Vyhodnocovat expertní zprávy z jednotlivých lokalit. Důležité přitom je, že i tady dostanou obce prostor, v týmu mají mít svého zástupce. Panel stanoví kritéria a hodnocení, na základě nichž by se měl zúžit počet lokalit ze současných devíti.
LIDOVÉ NOVINY: Jaká kritéria to budou?
PRACHAŘ: Na prvním místě je bezpečnost, technická proveditelnost a vliv na životní prostředí. Expertní panel by pak měl rozhodnout, co dalšího a v jaké míře bude posuzovat. Na základě toho se vyberou lokality, které jsou nejlepší. Nyní jsou hotová povrchová měření, experti si nicméně budou moci vyžádat další dokumenty či expertizy.
LIDOVÉ NOVINY: Může být jedním z kritérií, zda obce na svém území úložiště odmítly referendem?
Na prvním místě je bezpečnost, technická proveditelnost a vliv na životní prostředí. Expertní panel by pak měl rozhodnout, co dalšího a v jaké míře bude posuzovat. Na základě toho se vyberou lokality, které jsou nejlepší. |
PRACHAŘ: Vyhodnocení by mělo být odborné, technicky zaměřené. Akceptace je navíc velmi relativní veličina. Tam, kde dnes úložiště nechtějí, mohou za rok změnit názor a naopak. Nálady v jednotlivých obcích vnímáme, ale jde především o to, že lokalita musí mít geologické podloží s prokazatelnou zárukou, že tam odpad bude uložen bezpečně.
LIDOVÉ NOVINY: Kdo další by měl vedle zástupce obcí v panelu zasednout?
PRACHAŘ: Expert z ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí, ze Státního úřadu radiační ochrany, což je technická organizace Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Dále expert z pražské ČVUT a z Ústavu fyziky země Masarykovy univerzity v Brně. A jeden expert od nás, tedy ze SÚRAO.
Všichni, včetně zvoleného experta za obce, budou mít hlasovací právo. Doplní to ještě pozorovatelský panel, který ohlídá, jak expertní tým funguje, jak probírá zprávy, výsledky. Mezi pozorovateli by přitom měl být někdo ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ale také zastupitel z každé dotčené lokality, takže tady bude mít svého zástupce každá lokalita, kde probíhala ta povrchová měření. Tedy dohromady devět lidí. Mezi pozorovateli bude i zástupce Sociologického ústavu Akademie věd, protože jde o celospolečenský problém.
LIDOVÉ NOVINY: V devíti vytipovaných lokalitách je dohromady 53 obcí. Nebojíte se, že výběr jednoho člověka, který by reprezentoval v expertním panelu všechny, může celý proces zpomalit?
Nálady v jednotlivých obcích vnímáme, ale jde především o to, že lokalita musí mít geologické podloží s prokazatelnou zárukou, že tam odpad bude uložen bezpečně |
PRACHAŘ: To je spíš otázka na obce. Bude na nich, aby si vybraly odborníka, kterému věří. Pakliže se na tom obce, potažmo lokality neshodnou, pak to bude ten, kdo bude mít nejvíce nominací.
LIDOVÉ NOVINY: A nemůže se stát, že v expertním týmu zasedne někdo, kdo bude některým obcím vyloženě vadit?
PRACHAŘ: V historii se vždycky mluvilo o otevřenosti a transparentnosti. Teď jsme obce vyslyšeli přesně v tom, o co žádaly. Chtěly být do celého procesu zapojené, chtěly peníze za práce a také chtěly mít vliv na to, jak se bude vše vyhodnocovat. Snažíme se vyjít obcím vstříc, více komunikovat, více informovat o tom, co děláme. Všechny finální technické zprávy dáváme na web, kde jsou volně k dispozici. Starostům také říkám, že když budou mít nějaké dotazy, mohou se na mě obrátit. Nyní obešleme lokality, aby navrhly svého experta a pozorovatele, pak bychom chtěli přejít do druhé etapy.
LIDOVÉ NOVINY: Ta bude probíhat už ve vybraných lokalitách?
PRACHAŘ: Ano. První etapa se týkala měření z povrchu. Ve druhé fázi se navrhne užší počet lokalit, který se předloží vládě. Pak by měl proběhnout další průzkum, ve kterém budeme pomocí vrtů ověřovat, jak to reálně vypadá v hloubce 500 metrů. Odtud v podstatě vytáhneme „střeva“, která pak uložíme, rozpitváme a uděláme výzkum. Na základě toho by se mělo ukázat například to, jak dole teče voda, kde jsou jaké zlomy. Hledáme dostatečně velkou kostku horniny, která je nerozpukaná a suchá.
LIDOVÉ NOVINY: Kdy tedy nastane zúžení lokalit a druhá fáze?
V historii se vždycky mluvilo o otevřenosti a transparentnosti. Teď jsme obce vyslyšeli přesně v tom, o co žádaly. Chtěly být do celého procesu zapojené, chtěly peníze za práce a také chtěly mít vliv na to, jak se bude vše vyhodnocovat. Snažíme se vyjít obcím vstříc, více komunikovat, více informovat o tom, co děláme. |
PRACHAŘ: Do začátku příštího roku by měl expertní panel vše vyhodnotit a říct, jaké lokality jsou technicky nejlepší a že doporučuje, aby se na nich pracovalo i v druhé etapě. Očekávám, že k užšímu výběru dojde v první polovině příštího roku.
LIDOVÉ NOVINY: Jak se bude postupovat v dalších letech?
PRACHAŘ: V roce 2022 musí být každopádně podle schválené koncepce dvě, hlavní a záložní, lokality. V roce 2025 by pak mělo SÚRAO definitivně říct, která lokalita je finální. V roce 2030 by se na ní mělo postavit výzkumné pracoviště, kde by se dál zkoumala hornina. Samotná stavba by měla být zahájena v roce 2050 a provoz je plánovaný na rok 2065. Musíme se na to systematicky připravovat dopředu, i kdyby nastala situace, že hlubinné úložiště vůbec nebude.
Může se také do té doby najít nějaké lepší řešení, jak ukončit životní cyklus jaderného odpadu. Zároveň ale potřebujeme, aby v roce 2050 měli ti, kdo o tom budou rozhodovat, všechny informace a nemuseli začínat od nuly. Pracujeme nicméně se všemi variantami, takže také ověřujeme, co by se stalo, kdybychom měli tento typ vyhořelého odpadu dlouhodobě skladovat. To je nulová varianta, která počítá s centrálním dlouhodobým skladem nebo rozšířením současných skladů.
LIDOVÉ NOVINY: Dvě z devíti nyní poměřovaných lokalit jsou poblíž jaderné elektrárny. Je to výhoda? Například ve Švédsku budují hlubinné úložiště na druhé straně země, než je jaderná elektrárna a odpad pak musejí převážet.
Do začátku příštího roku by měl expertní panel vše vyhodnotit a říct, jaké lokality jsou technicky nejlepší a že doporučuje, aby se na nich pracovalo i v druhé etapě. Očekávám, že k užšímu výběru dojde v první polovině příštího roku. |
PRACHAŘ: Musíme hodnotit všechny aspekty. Když bude ideální kostka horniny jinde, než je jaderná elektrárna, rozhodne hornina, protože to bude bezpečnější řešení. Zmínila jste Švédsko: v Česku vzniká někdy dojem, že děláme vlastní experiment. Hlubinné úložiště ale řeší země po celém světě a my se všemi spolupracujeme. Radioaktivní odpad navíc vzniká v každé zemi, není to jen odpad z atomových elektráren, ale i z nemocnic. Ten je také třeba uložit.
LIDOVÉ NOVINY: Nejdál jsou se stavbou úložiště Finové. Jako důležité zmiňují především dva body – bezpečnost a komunikaci. Je něco, co byste v komunikaci s dotčenými obcemi chtěli zlepšit?
PRACHAŘ: Vždy je v ní co zlepšovat. Chceme dělat osvětu, co jsou radioaktivní odpady, jak vznikají, jak se s nimi nakládá. Jestli jsme měli z minulosti nějaký dluh, snažíme se ho teď dorovnat.
