Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Obává se vláda krajského „kroužkovacího“ vichru?

  11:05

Cílem změny volebního zákona do krajských zastupitelstev je posílit možnost voličů zvolit si svého kandidáta.

Ve středu 2. května jde ve sněmovně do prvního čtení změna volebního zákona pro volby do krajských zastupitelstev. Dle něj klesá počet preferenčních hlasů, jež posunují kandidáta na první místo kandidátní listiny. Zákon se tedy snaží posílit váhu voličova hlasu – deset procent přednostních hlasů z celkového počtu odevzdaných pro stranu snižuje na pět. Navrhují jej sice poslanci všech sněmovních stran kromě ODS, ale vláda z něj nadšená není. Na tuto skutečnost nedávno upozornila iniciativa KohoVolit.eu.

„Cílem návrhu je podpořit demokratické principy voleb, posílit možnosti voličů zvolit svého kandidáta, zvýšit legitimitu zvolených kandidátů, a přispět tak k efektivnějšímu fungování zastupitelské demokracie na krajské úrovni,“ uvádí důvodová zpráva zákona. Tento záměr však nesdílí vláda, která poslancům ve svém stanovisku k zákonu vzkázala: „Vláda považuje za nevhodné, aby ke změně základních parametrů voleb docházelo v situaci, kdy zákon nebude poskytovat dostatečnou legisvakanci před příslušnými volbami.“ Vláda své stanovisko také odůvodňuje tím, že hodlá vypracovat komplexní úpravu pravidel všech druhů voleb.

Zákonodárci v důvodové zprávě předložili několik konkrétních údajů, které dokládají, proč je nutné volební zákon pro krajské volby změnit. Například v regionálních volbách v roce 2008 se z celkových 675 kandidátů pouze 28, kteří nebyli na prvním místě svých kandidátek, podařilo získat takzvaný přednostní mandát. V roce 2004 jich bylo 21, o čtyři roky dříve 29.

Ve sněmovních volbách v roce 2010 se jasně ukázalo, že voliči s preferenčními hlasy pracovat umějí

Jedna z předkladatelů zákona, nezařazená poslankyně Lenka Andrýsová, ČESKÉ POZICI sdělila, že platforma Karolíny Peake tento zákon podpoří: „Stanoviska jiných klubů neznám. Občas se stane, že zákon vláda nepodpoří, ale sněmovna ještě pozměňovacími návrhy zákon upraví tak, aby vyšla připomínkám vlády vstříc. Uvidíme. Počkejme si na první čtení.“ Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík zase prohlásil, že stanovisko vlády ho překvapilo, nicméně věří, že zákon nakonec bude přijat: „Není to ani pravicový, ani levicový zákon.“

Vládním připomínkám nerozumí ani poslanec opoziční ČSSD Jan Chvojka. Ten ČESKÉ POZICI sdělil: „Připomínkám vlády nerozumím – jde jen o změnu čísla. Nevím, proč by měla být (v tomto případě) potřeba delší legisvakanční lhůta. Netuším, jaký vliv by mělo na sestavování kandidátních listin to, že je zde větší šance pro ‚přeskočení‘. Šanci na schválené vidím bohužel 50/50.“

Bude zajímavé sledovat, jak se zákonodárci ke „kroužkovacímu“ zákonu, který pouze dává voličům větší šanci na prosazení svého kandidáta, postaví. Ve sněmovních volbách v roce 2010 se jasně ukázalo, že voliči s preferenčními hlasy pracovat umějí. Své o tom vědí někdejší političtí matadoři Ivan Langer (ODS) či Petr Benda (tehdy ČSSD, dnes LEV 21). Obává se snad vláda, že by mohl někdo z jejích řad ve volbách na „kroužky“ dojet?