Lidovky.cz

Obamův nejhorší rok skončil. A letošní zřejmě nebude lepší.

USA

  18:12

Hůře si na konci prvního roku druhého funkčního období vedl pouze republikánský prezident Richard Nixon, který následující léto rezignoval.

foto: © ReutersČeská pozice

Loni na Silvestra měl Barack Obama zářné politické vyhlídky a rok 2013 se pro něho a jeho demokraty rýsoval velice slibně. Prezident USA byl ve volbách předchozího listopadu přesvědčivé potvrzen v tomto postu a demokraté posílili i v Kongresu. Obamovi zbývalo několik týdnů do jeho druhé inaugurace, přičemž ve druhém, posledním funkčním období se mu rozvazovaly ruce, neboť už nemusel brát ohled na svoje znovuzvolení.

Nedávné potvrzení mandátu od voličů ho utvrdilo v odhodlání pootočit USA doleva. Během únorového přednesu své výroční Zprávy o stavu Unie vytyčil Obama ambiciózní agendu zbytku svého prezidentství, včetně prosazení legislativy týkající se změn klimatu, progresivní daňové redistribuce a zvýšení minimální mzdy. Nadosah se jevilo také přijetí imigrační reformy či federálních zákonů omezujících prodej střelných zbraní.

Příčiny neúspěchu

Do konce roku však žádnou z těchto iniciativ neprosadil, neboť podcenil nutnost kompromisu s Kongresem, v jehož dolní komoře mají většinu republikáni požadující rozpočtové škrty. Drahocenný politický kapitál prezident Obama promarnil také svou netečností.

Drahocenný politický kapitál prezident Obama promarnil také svou netečností„V průběhu uplynulých dvanácti měsíců se Obama proměnil z člověka, který byl pánem událostí, v toho, kým zmítají,“ píše se v komentáři deníku The New York Post. „Jeho obecnou reakcí na pochybné jednání vládních úřadů v podstatě bylo hrát němého,“ pokračuje list s odkazem na skandály okolo cílené šikany opozičních neziskovek daňovým úřadem či odposlouchávání telefonů tiskové agentury AP federální prokuraturou.

I Obamovým skalním liberálním příznivcům pořádně zatrnulo, když vyšel najevo rozsah elektronického slídění Národní bezpečnostní agenturou (NSA), které světu vyzradil přeběhlík Edward Snowden. Demokratický prezident, jehož mnozí považovali za vysvoboditele z údajného plíživě policejního státu budovaného jeho konzervativním předchůdcem Georgem Bushem mladším, ovšem masové narušování soukromí občanů bagatelizoval.

Kauza Snowden se zároveň stala kardinálním ponížením laureáta Nobelovy ceny za mír na mezinárodní scéně – přeběhlíkově anabázi přes Hongkong do moskevského azylu Washington jen bezmocně přihlížel, zatímco si ruské a čínské zpravodajské služby smlsávaly na milionech vyzrazených dokumentů NSA. Ty zároveň zahanbily či vytočily nejednoho amerického spojence.

Další problémy

Další diplomatickou blamáž si Obama způsobil sám, když označil nasazení chemických zbraní v syrském konfliktu za „červenou čáru“, jejíž překročení by dalo nezvratnou záminku k americké intervenci. Svou výhružku však na poslední chvíli potupně stáhl a místo toho vzal zavděk děravým Putinovým plánem na „neutrailzaci“ zbývajícího Asadova chemického arzenálu. Z diplomatického triumfu Snowdenova ochránce nakonec dělal Bílý dům z nouze ctnost – k velké škodolibosti Kremlu.

Skutečnost, že Obama upustil od vnitropoliticky nepopulárního vojenského tažení v Sýrii, mu na domácí scéně mnoho bodů nepřineslaSkutečnost, že Obama upustil od vnitropoliticky nepopulárního vojenského tažení, mu však ani na domácí scéně mnoho bodů nepřinesla. Byl to totiž on, kdo svým neuváženě kategorickým prohlášením přízrak další americké blízkovýchodní války nastolil. Obamovi se však záhy přímo ve Washingtonu naskytla příležitost ukázat se v lepším světle.

V říjnu 2013 se po 20 letech opět částečně zastavil chod vládních úřadů, když opoziční republikáni na 16 dnů zablokovali jejich financování lpěním na smetení či odložení účinnosti Obamovy zdravotnické reformy (takzvané Obamacare). Průzkumy volebních preferencí ovšem naznačily, že se republikánům jejich tvrdošíjná neústupnost vymstila, a zdálo se, že nahráli demokratům nosné předvolební téma pro kampaň do Kongresu napřesrok.

Jenže politická karta se záhy obrátila – poté, co zahájení nového systému zdravotního pojištění doprovázela řada diletantských kiksů, včetně holé nefunkčnosti příslušného internetového portálu, kde se měli noví pojištěnci registrovat.

Když se navíc ukázalo, že navzdory Obamovým slibům mohou miliony Američanů v rámci reformy přijít o své současné pojistky, začali po jejím odložení, respektive úpravě, volat i dosud loajální prezidentovi příznivci. O pár měsíců dříve přitom demokraté srovnávali republikány, kteří se dožadovali jejího pozdržení a předělání, s vyděračskými teroristy držícími rukojmí, potažmo s anarchisty nerespektujícími vůli většiny.

Lež roku

Zdravotnická reforma (Obamacare), schválená v půli prvního Obamova funkčního období, je dnes vlajkovou lodí celého jeho prezidentství. Pochybný začátek jejího uvádění do praxe však naznačuje, že může jít o pomyslný Titanik stahující ho politicky ke dnu. Svědčí o tom alespoň tón bilancujících článků v amerických médiích.

Obamovu větu „jste-li spokojení se svým současným zdravotním pojištěním, můžete si ho ponechat“, vyhodnotil server PolitiFact jako Lež roku 2013. „Obama označil zpackaný start zdravotní reformy za největší chybu neutěšeného roku,“ referuje server The Hill. „Oslabený Obama doufá, že rok 2014 bude příznivější,“ hlásá titulek serveru Roll Call. To se však Obamovi nejspíše nepoštěstí.

Po znovuzvolení se prezidentu Baracku Obamovi nový začátek v Bílém domě příliš nevyvedl a už se z toho nemusí vzpamatovatDemokraté nezahajují rok 2014 ve stejné kondici, jako zahajovali rok uplynulý – vedeni prezidentem s čerstvě obnoveným mandátem a s politickým kapitálem na rozdávání. Na podzim se navíc konají volby do Sněmovny reprezentantů a do třetiny Senátu, přičemž volební roky se vyznačují zákonodárcovskou opatrností.

Ta Obamovi neskýtá valnou naději na prosazení jeho ambiciózní agendy. Ve volbách mohou demokraté také snadno přijít o většinu v Senátu, nehledě na to, že američtí prezidenti v posledních dvou letech svých druhých funkčních období ztrácejí iniciativu prakticky úplně, neboť domácí politice zcela vévodí vleklá předvolební kampaň pretendentů na jejich nástupnictví.

Po znovuzvolení se prezidentu Baracku Obamovi nový začátek v Bílém domě příliš nevyvedl a už se z toho nemusí vzpamatovat. Podle průzkumů veřejného mínění je na konci svého pátého roku v tomto prezidentském postu méně populární něž jakýkoli jiný znovuzvolený prezident – s výjimkou Richarda Nixona, který už ani šestý rok nedosloužil.

„Bílý dům teď lidi v podstatě přesvědčuje, že Obama všechno nezvládá. Je pro něho totiž paradoxně lepší, když je považován za neschopného, než aby se mělo za to, že takto jedná úmyslně,“ shrnuje neotřelou mediální strategii komentátor John Podhoretz.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.