Lidovky.cz

O začátku lunárního roku 4719 v Číně a spotřebě vína na jednu báseň

Lunární rok 4719 je v Číně ve znamení buvola. foto: spektrumzdravi.cz

Začátek lunárního Nového roku připadá letos v Číně a v zemích východní a jihovýchodní Asie na 12. února. Jde o nejdůležitější svátek roku a začíná jím týden kulinárních a nápojových požitků.
  10:20

V zemích východní a jihovýchodní Asie koexistují dva kalendáře – vedle našeho gregoriánského lunární definovaný pohyby Měsíce. Začátek nového lunárního roku připadá na druhý lunární nov po zimním slunovratu, takže bývá mezi koncem ledna a koncem února. Letos je 12. února, loni byl 25. ledna, a příští rok bude 1. února. Jde o nejdůležitější svátek roku v Číně a v dalších zemích této oblasti a pro jejich národní komunity na celém světě. Poněkud optimisticky se též nazývá jarní festival.

Číňanům a Vietnamcům přináší týden volna, Jihokorejcům a Mongolcům tři dny, Severokorejcům jeden. V Číně jde o lunární rok 4719 (historici se však neshodují, existují tři odlišné roky). Od pohybu Měsíce se tam odvozují i další důležité svátky – Den dračích člunů (pátý den pátého lunárního měsíce), podzimní festival připadající na úplněk 15. dne osmeho lunárního měsíce, nebo více skrytý Den milenců, takže na něj volno nepřipadá (čínský Valentýn, sedmý den sedmého lunárního měsíce).

Devět tisíc let

Vedle jarního festivalu si Číňané užívají ještě dvou dlouhých svátků, takzvaných zlatých týdnů, definovaných dle gregoriánského kalendáře, okolo 1. května a 1. října (vyhlášení Čínské lidové republiky). Také v Japonsku se lunární kalendář historicky používal, ale jen do Meidži modernizace koncem 19. století. I tam se však zachovalo přiřazování zvířat jednotlivým rokům dle dvanáctičlenného čínského zvěrokruhu a zasílání novoročenek s daným zvířetem, byť dnes k 1. lednu každého roku.

Historie vína a dalších alkoholických nápojů v Číně trvá devět tisíc let, což se odráží jak v její pět tisíc let staré kultuře, tak i v současnosti spojené s bezprecedentní životní úrovní

V Japonsku jde o důležitý společenský rituál, takže japonská pošta na přelomu roku doručuje okolo dvou milard kartiček – letos s buvolem, loni s myší. Tato obdoba našich P. F. existuje i v Číně. Lunární Silvestr tedy bude letos 11. února, poslední den panování myši, kdy je volno, a od tohoto dne začíná týden kulinárních a nápojových požitků. Alkoholické nápoje jsou odedávna součástí čínské kultury.

Historie vína a dalších alkoholických nápojů v Číně trvá devět tisíc let, což se odráží jak v její pět tisíc let staré kultuře, tak i v současnosti spojené s bezprecedentní životní úrovní. Číňané tvrdí, že vynalezli střelný prach, papír, akupunkturu, manželství, daně, porcelán, knihtisk, hedvábí, kompas, zápalky i víno, což podporují archeologické nálezy.

Mezi kukuřicí a prosem

Termín „čínské víno“ se však často používá vágně a obecně – znamená totiž jakýkoliv alkoholický nápoj. Třeba fermentovanou rýži, u které se kvůli zastavení kvašení doplňuje zhruba 20 procent alkoholu. Na nejvyšším stupínku „čínských vín“ je pálenka kaoliang připravovaná z rostliny sorghum neboli čiroku patřící botanicky mezi kukuřici a proso.

Termín „čínské víno“ se však často používá vágně a obecně – znamená totiž jakýkoliv alkoholický nápoj. Na nejvyšším stupínku „čínských vín“ je pálenka kaoliang připravovaná z rostliny sorghum neboli čiroku patřící botanicky mezi kukuřici a proso.

Čínská poučka praví, že každý dobrý alkoholický nápoj má původ v této rostlině. Dává mu výraznou chuť a potlačuje výskyt vyšších alkoholů, přiboublin. Když jsem se poprvé setkal s kaoliangem, byl mi nabídnut s nevinným úsměvem jako druh čínského vína. Pravda byla na vinětě: obsah alkoholu 65 plus minus dvě procenta.

Pokud se týká vína z hroznů, má údajně v Číně historii dlouhou až devět tisíc let, a někteří ho označují za zatím nejstarší alkoholický nápoj na světě. V současnosti Čína představuje pátý největší trh s vínem (z vinných hroznů). Vedle importu z tradičních zemí, Austrálie či Kalifornie jsou výrazně zastoupeni i dva velcí domácí producenti – China Great Wall Wine (založená v roce 1983) a Changyu Pioneer Wine (založená v roce 1892).

Pokud se omezím na víno červeno, Čína tvoří největší trh s ním na světě (podobně jako v případě automobilového průmyslu), a má značné rezervy pro další růst – červená je barvou štěstí a úspěchu. Rychle se rozvíjející dopravní spojení mezi Čínou a Evropou v rámci iniciativy Nové hedvábné stezky nabízejí možnosti i pro dovoz do Číny nejen našeho piva, ale i moravských, popřípadě českých vín.

Alkoholový osud básníka Li Po

Jedním z nejznámějších čínských básníků je Li Po (701–762), přičemž slavná je jeho báseň Piju sám za měsíční noci. Ta je svým způsobem osudová, neboť dle legendy básník utonul v jezeře, když se v podroušeném stavu snažil zachytit odraz měsíce na hladině. Jeho přítel a též básník Tu Fu (712–770), který bývá s Li Po označován za největšího básníka v pět tisíc let dlouhé čínské kulturní historii, napsal poému o významu alkoholu pro tvorbu mistra Li.

Jedním z nejznámějších čínských básníků je Li Po (701–762), přičemž slavná je jeho báseň Piju sám za měsíční noci. Ta je svým způsobem osudová, neboť dle legendy básník utonul v jezeře, když se v podroušeném stavu snažil zachytit odraz měsíce na hladině.

Uvádí v ní, že Li Po spotřebuje na sto básní víno o objemu jednoho to, což údajně odpovídá 18 litrům, podle japonského znalce čínské literatury Tomojošiho Ikkaje (1929–2015) však v dávných dobách jen asi 5,4 litru. Lze předpokládat, že básník se vztahy k císařskému dvoru tvořil s pomocí nejvybranějších nápojů, což by naznačovalo zmíněných 65 procent. Naše hroznové víno obsahuje okolo deseti procent alkoholu, takže na vytvoření sta básní by ho Li Po potřeboval přibližně 35 litrů.

Na jednu báseň tedy vychází průměrně polovina naší „sedmičky“. Dnes básník – průměrné hmotnosti, nikoli Vítězslava Nezvala (1900–1958) – tvoří s múzou, proto se víno nejvíc stáčí do lahví o objemu 0,7 litru. Jak řekl francouzský sochař Auguste Rodin (1840–1917): v každém kameni je ukryta socha, je třeba jen osekat přebytečný materiál. Podobně je v každém sudu (dobrého) vína ukryto sto básní.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.