Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

O rusko-egyptské námluvy si Obama koledoval

USA

  7:52

Kvůli pozastavení miliardové americké dotace egyptské armádě otevřela Káhira náruč Moskvě.  

Současný Egypt se pod faktickou vojenskou vládou generála Sísího začíná sbližovat s Ruskem. foto: © REUTERSČeská pozice

V mezinárodních vztazích, kde jediné světové supervelmoci až doteď stála věrně po boku nejlidnatější arabská země, dochází ke zřetelnému posunu. Tento týden zavítala do Káhiry početná delegace vrcholných ruských představitelů, včetně ministrů obrany a zahraničí, aby se svými egyptskými protějšky probrala prohloubení spolupráce.

Obě strany svorně označovaly dvoudenní návštěvu za historickou. Šlo o nejvyšší úroveň jejich vzájemných dvoustranných vojensko-politických rozhovorů od sedmdesátých let, kdy prezident Anvar Sádát ze země vykázal 20 tisíc sovětských poradců a ve studenoválečném měření sil se přiklonil na stranu Západu (a v posledku i k uzavření míru s Izraelem). Až do té doby byl Egypt předním klientským státem Moskvy, která násirovskou republiku zbrojně i diplomaticky podporovala v boji proti židovskému státu.

Nynější ministerské delegaci předcházela koncem října třídenní návštěva šéfa ruské vojenské rozvědky GRU. V alexandrijském přístavu při té příležitosti spustil kotvy také ruský raketonosný křižník Varjag (šlo o první přítomnost ruského válečného loďstva v Egyptě po více než dvou desetiletích). K okázalé demonstraci rusko-egyptského sblížení dochází poté, co USA minulý měsíc, s poukazem na pokračující zátah proti Muslimskému bratrstvu, který si od červencového svržení prezidenta Mursího vyžádal přes tisíc obětí, pozastavily část z každoroční finanční podpory Káhiře v hodnotě 1,5 miliardy dolarů.„Nikoho nikým nenahrazujeme. Jen přidáváme. Rusko není náhražkou za spojence.“

Ruské zbraně za saúdské peníze?

„Nezávislost znamená mít na vybranou. Cílem naší zahraniční politiky je, aby měl Egypt více z čeho vybírat,“ vysvětlil na tiskové konferenci egyptský ministr zahraničí Nábil Fahmí. „Nikoho nikým nenahrazujeme. Jen přidáváme. Rusko není náhražkou za spojence.“

Podle ruských médií by nová „vojensko-technická spolupráce“ s Káhirou mohla zahrnovat zbrojní zakázky v hodnotě až 4 miliard dolarů, včetně nákupu stíhaček MiG-29, systému protivzdušné obrany či protitankových střel. Šlo by o první ruské zbrojní dodávky Egyptu od roku 1972.

Někteří pozorovatelé jsou k avizovaným obchodům skeptičtí. Upozorňují, že složitost zapojení ruských zbraňových systémů do stávající americké výzbroje a prázdnota egyptské státní kasy neponechává příliš prostoru pro nějaké velké nové zakázky pro ruskou konkurenci. Podle jiných zdrojů by ovšem uhrazením účtu mohl vypomoci další popuzený americký spojenec: Saúdská Arábie. Káhira by se Moskvě mohla za dodávky odvděčit také poskytnutím kotvišť ruskému námořnictvu v egyptských středomořských přístavech.

Washington je z egyptsko-ruského sbližování každopádně natolik rozčarován, že se americký ministr zahraničí John Kerry během nedávné návštěvy v Káhiře pokusil egyptské straně kontrakty s Ruskem rozmluvit příslibem znovuobnovení americké zbrojně-finanční pomoci v plné výši. Ministr obrany a dnešní faktický vládce Egypta generál Abdal Fatah Sísí však dal najevo, že si Káhira hodlá od každé strany vzít všechno, co může.  

Rusko-egyptské námluvy jsou podle některých pozorovatelů však především způsobem, jak na Washington vyvinout nátlak, než aby šlo o budování nového spojenectví. Americký penězovod bude podle nich obnoven, jakmile Egypt uspořádá volby a navrátí faktické vládě vojenské junty demokratický nátěr. Pro mocenské postavení USA na Blízkém východě a ve Středomoří je příliš zásadní věcí právo amerického námořnictva přednostně proplouvat Suezským průplavem, čemuž se posledních pětatřicet let těšilo výměnou za každoročně poskytovanou finanční dotaci. Americký penězovod bude obnoven, jakmile Egypt uspořádá volby a navrátí faktické vládě vojenské junty demokratický nátěr

Překážky spojenectví

Jiní pozorovatelé však varují, že prezident Barack Obama svou nevyzpytatelnou politikou vůči sekulárním vojenským vládcům Egypta hazarduje s letitým pilířem americké strategie v oblasti. „Máte-li na Blízkém východě zájmy, musíte mít buď dobré vztahy se zemí, jež je těžištěm Blízkého východu, anebo alespoň vztahy dobře udržované,“ vzkazuje do Washingtonu egyptský ministr zahraničí Fahmí.

Obamovi kritici mu vyčítají, že se ke dlouholetým spojencům chová macešsky snad záměrně. Připomínají v této souvislosti Obamův někdejší „předprezidentský“ projev z roku 2002, v němž se vymezoval proti chystané válce v Iráku. „Chcete bojovat, prezidente Bushi? Tak bojujme za to, abychom zaručili, že naši takzvaní blízkovýchodní spojenci, Saúdi a Egypťané, přestanou utiskovat vlastní lidi a potlačovat opozici,“ dal Obama v tehdejším chicagském projevu nahlédnout do kontur svého nynějšího postoje k režimům v Egyptě a Saúdské Arábii.  

Moskva byla vždy konzistentní ve svém skepticismu vůči revolučnímu kvasu Arabského jara i s jeho islamistickými dozvuky. V tom je většinou zajedno s Káhirou i Rijádem. Neshodnou se však na postoji k Íránu, který je strategickým rivalem Saúdské Arábie, a k válce v Sýrii, kde Rusové a Saúdi vyzbrojují opačné strany (Egypt se v těchto otázkách podřizuje politice svých saúdských chlebodárců).

Pakliže Kreml nehodí ajatolláhy i s Asadem přes palubu, mají rusko-egyptské námluvy své jasné meze. Američané proto nemusejí kvůli ruským zbrojním kontraktům v Egyptě úplně panikařit. Americké zbrojovky sice možná přijdou o nějaké ty zakázky, ale dokud bude potřeba egyptskou ekonomiku sanovat saúdskými petrodolary, přednostní plavbu Suezským průplavem jim Rusové nepřeberou.

Autor: