Jednou z variant, již pomalu ale jistě musí brát v úvahu čeští vojenští stratégové, je prodloužení pronájemu stíhaček gripen o pouhé dva roky. Desetiletý kontrakt na pronájem čtrnácti strojů JAS-39 Gripen za 19,6 miliardy korun vyprší v roce 2015. Až dosud se mělo za to, že Nečasova vláda usiluje novým kontraktem vyřešit strategickou otázku — a sice ochranu vzdušného prostoru nadzvukovým letectvem v delším časovém horizontu. U vojenských stíhacích letounů se za horizont strategického rozhodnutí považuje řešení na 15 až 30 let do budoucna. Dvouleté prodloužení pronájmu gripenů do roku 2017 tento cíl nesplňuje. Zjistili jsme však, že je na stole. Dle důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE se jedná právě o dvouletém prodloužením a strategické rozhodnutí se „přepinkne“ na příští vládu.
O prodloužení pronájmu gripenů jedná Česká republika se Švédy už od února. Svým partnerům jsme v tomto ohledu nabídli exkluzivitu. Nebylo přitom jasné, jak přesně by bylo prodloužení smluvně zajištěno a na jak dlouhé období. V létě se však jednání zadrhla, neboť dle ministerstva obrany nebyli zahraniční partneři ochotni na českou nabídku odpovědět dostatečně výhodnými podmínkami. Nezvykle tvrdě vstoupil do jednání i premiér Petr Nečas, který koncem července označil výsledek jednání za „nevstřícný“. Nyní se dle informací ČESKÉ POZICE připravuje dohoda o krátkodobém dvouletém pronájmu.
Až příští vláda?
Ministerstvo obrany uvedlo, že taková dohoda uzavřena není. Že by se vyjednávači ministerstva obrany a Švédské agentury pro export v oblasti obrany a bezpečnosti (The Swedish Defence and Security Export Agency — FXM) už dohodli konkrétních parametrech, odmítl ředitel sekce vyzbrojování ministerstva obrany Pavel Bulant. „Rezolutně popírám, že by došlo k nějaké dohodě se švédskou stranou. Jednání nadále probíhají,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Bulant. S ohledem na utajovaná vyjednávání nechtěl specifikovat, zda se nyní vede debata o dvouletém či delším prodloužení stávajícího kontraktu.
Pro dvouletou variantu hovoří nepříznivá ekonomická situace a sešněrovaný rozpočet ministerstva obrany
Právě pro dvouletou variantu však hovoří nepříznivá ekonomická situace a sešněrovaný rozpočet ministerstva obrany. Pokud dojde k dvouletému odkladu, bude budoucnost nadzvukového letectva řešit až příští kabinet. V argumentaci politiků by mohla zaznít i slova, že tato vláda, jež se nachází ve složité hospodářské situaci, nechtěla svým rozhodnutím zavázat příští kabinety.
„Není to nic nového, odkládají tím termín konečného rozhodnutí. Změnit by to mohli jen Švédové, kdyby to zase s cenou kontraktu přehnali. Už ale řekli, že se chtějí domluvit,“ řekl ČESKÉ POZICI důvěryhodný zdroj ze zbrojařské lobby.
České bububu
Uprostřed letních prázdnin předložilo ministerstvo obrany vládě materiál, v němž informovalo o stavu vyjednávání. „Momentálně si nedovedu představit armádu bez vlastních supersoniků, nicméně si dovedu představit, že to nemusejí být gripeny,“ prohlásil 25. července premiér Nečas. Ministr obrany Alexandr Vondra dodal, že poslední nabídku švédské strany nelze přijmout. Nechce totiž snížit cenu pronájmu, jež vychází na přibližně dvě miliardy korun za rok. Nečasův kabinet proto stanovil, že ministerstvo obrany bude se Švédy jednat do konce listopadu. Připustil tím možnost, v případě nedohody, uspořádat na pořízení nadzvukových strojů veřejnou soutěž, které by se mohli účastnit i jiní dodavatelé. Dle důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE z ministerstva obrany totiž Češi očekávali, že za exkluzivitu vyjednávání dostanou od Švédů lukrativní cenovou nabídku. A to se nestalo.
Jen pár dní po Nečasově kritice se ozvali Švédové. „FXM se naplno věnuje úspěšnému dokončení jednání, které povede k prodloužení smlouvy o pronájmu letounů gripen. Česko-švédské partnerství týkající se letounů gripen je pro nás velmi důležité a jsme si vědomi toho, že dosažení dohody je bezpochyby nejvýhodnějším řešením pro obě země,“ stojí v prohlášení na webu švédského velvyslanectví v Praze s datem 30. července.
Američané v záloze
Vzhledem k utajovanému charakteru vyjednávání, je obtížné ověřit obsah i momentální výsledek. S jistotou lze napsat jen to, že Švédové nejsou jedinými uchazeči o miliardový byznys. Velmi podrobně situaci sledují například USA.
ČESKÁ POZICE loni v září upozornila, že premiér Petr Nečas by na českém nebi rád viděl americké stíhačky F-16. Nebylo to totiž poprvé, co Nečas kritizoval Švédy. V minulosti si stěžoval mimo jiné na to, že gripeny nebyly vyzkoušeny v boji, nekomunikují s technikou NATO, mají poloviční dolet než stroje F-16 a neumějí tankovat za letu.
Švédové nejsou jedinými uchazeči o miliardový byznys. Velmi podrobně situaci sledují například USA.
Loni v červnu zase premiér upozornil na nevyjasněné okolnosti nikdy nenaplněné smlouvy z roku 2002 na nákup 24 gripenů za 60 miliard korun, kterou uzavřela vláda Miloše Zemana (SPOZ, dříve ČSSD). „Velmi těžko si dovedu představit situaci, kdy vrcholný státní úřad spojenecké země konstatuje, že se domnívá, že došlo ke korupci při prodeji zbraňového systému, a my se zatváříme jakoby nic a ten zbrojní systém od týchž dodavatelů budeme po vypršení smlouvy provozovat znovu,“ konstatoval Nečas. Odvolával se tím na fakt, že vlastník výrobce letounů gripen — britská společnost BAE Systems — dostal od úřadů USA a Velké Británie pokutu 280 milionů liber za podezřelý způsob získávání zbrojních zakázek ve světě. Záhy se objevily interpretace, že český ministerský předseda svými výroky tlačí Švédy ke snížení ceny.
Mezi další stroje, které by se teoreticky mohly dostat do výbavy české armády, patří letouny Rafale francouzského výrobce Dassault a supersoniky Eurofighter Typhoon, jež vyvinulo konsorcium společností EADS, Alenia Aeronautica a BAE Systems.
