Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

O miliardy po uhlobaronech se Švýcaři nedělí rádi

  17:49
Česko hledá cestu ke švýcarským miliardám z privatizace Mostecké uhelné společnosti. Nebude to snadné. Musí Švýcary přesvědčit, aby se s ním o peníze, které českým manažerům vyměřil tamní soud za praní špinavých peněz, podělili..

V Kauze MUS jde o velké peníze. foto: Česká pozice

Prolomit se do dobře střeženého švýcarského sejfu, jehož hlídači nepřekypují ochotou podělit se o svůj poklad, a odnést si aspoň část. V nadsázce takovou akci nyní připravují právníci českého státu v souvislosti s miliardovou privatizační kauzou Mostecké uhelné společnosti (MUS). Chtějí dle zjištění LN Švýcarsko přesvědčit, aby se podělilo o balík více než 22 miliard korun, které českým manažerům za machinace či praní špinavých peněz vyměřil tamní soud.

Ten v prvoinstančním rozsudku nad uhlobarony (v čele s Antonínem Koláčkem), kterým jim udělil několikaleté tresty a velké pokuty, uvedl, že Česko nic nedostane. Bylo by prý příliš složité řádně vyčíslit vzniklou škodu. Žaloba přitom pracovala s orientační sumou 2,2 miliardy korun, o niž při privatizaci česká státní pokladna přišla.

Když pokuty shrábne švýcarský stát, zbývá jen politická mezistátní dohoda, která je ovšem naprosto výjimečná. Známé jsou jen jednotky případů.

A když pokuty shrábne švýcarský stát, zbývá jen politická mezistátní dohoda, která je ovšem naprosto výjimečná. Známé jsou jen jednotky případů, kdy se vládám jiných zemí povedlo dostat se k zabavenému majetku lidí, kteří na jejich území páchali trestnou činnost. A právě na zkušenosti těch, kdo sejf otevřeli, teď Česko sází.

„Snažíme se od našich protějšků ve státech, kterým se podobná dohoda se Švýcarskem podařila, získat informace, jak na rozdělení zabavených prostředků z trestné činnosti dosáhly,“ popsala strategii státu Marie Talašová, která vede odbor mezinárodněprávních sporů na ministerstvu financí.

Ve stopách mafiánů

Inspiraci tak bude Česko hledat v případech, které se týkaly světoznámých mafií – japonské Jakuzy a italské Camorry.

Japonsku se povedlo Švýcary přesvědčit v roce 2008 v kauze rozsáhlého zátahu proti Jakuze. Šlo o v Curychu zabavený majetek jednoho z mafiánských bossů Susumua Kadžijamy, který vedl organizaci Goryôkai. Před japonským soudem byl definitivně odsouzen v roce 2005 mimo jiné za praní špinavých peněz a vydírání. Švýcaři mu zabavili už v počátcích vyšetřování v roce 2003 skoro 60 milionů dolarů. Speciální dohoda, jejíž podmínky však nejsou všechny známy, pak rozdělila peníze mezi obě země půl na půl.

Podobně o pár let později, roku 2013, si v zemi pod Alpami vydupala část svého „pokladu“ Itálie. Peníze přitom posléze odsouzenému muži, který měl prát peníze pro světoznámou neapolskou mafii Camorru, obstavily švýcarské úřady už v roce 2001. A třebaže šlo o v podstatě mizivou částku 13,5 milionu eur, nechal se italský ministr vnitra slyšet, že jde o nejvýznamnější dohodu, jakou kdy Švýcarsko ohledně vydávání podílu ze zabavených peněz uzavřelo.

Čerstvé zkušenosti mohou právníci a diplomaté načerpat v Brazílii. Té se loni povedlo získat 20 milionů dolarů, které ve Švýcarsku vyprali brazilští zločinci.

Dohoda je totiž obtížná, a proto je tak významná. Vyjadřují se k ní mimo jiné všechny švýcarské kantony, na jejichž území se zabavovalo. Když suma přesahuje deset milionů franků, tak to chce schválení ministerstev vnitra a spravedlnosti za souhlasu ministerstva financí. A když je někde rozpor, tak se případem zabývá celá federální vláda. Výměnou musí žádající země zaručit případnou reciprocitu. Co dalšího v úmluvách je, ovšem zůstává mezi jednajícími stranami.

I proto je pro Česko důležité jednat s těmi, kdo to dokázali. Čerstvé zkušenosti mohou právníci a diplomaté, kteří se budou muset také zapojit vzhledem k sumě, o níž se jedná, načerpat v Brazílii. Té se loni povedlo získat 20 milionů dolarů, které ve Švýcarsku vyprali brazilští zločinci.

Drahá spravedlnost

Česku jde podle aktuálního kurzu o podíl na 22,6 miliardách korun. Což je paradoxně více, než jakou kdy měla Mostecká uhelná hodnotu. Když finančník Pavel Tykač v roce 2010 dokončil koupi Mostecké uhelné, na kalkulačce se mu jako celková cena rozsvítilo necelých 21 miliard.

Dosud se přitom vědělo pouze to, že švýcarští detektivové během vyšetřování zmrazili 13 miliard korun na účtech nepravomocně odsouzených podnikatelů a manažerů za tunelování hnědouhelné společnosti (Jiří Diviš, Marek Čmejla, Antonín Koláček, Luboš Měkota, Oldřich Klimecký, Petr Kraus, Jacques de Groote). Tyto peníze by měly propadnout Švýcarsku. K tomu je však třeba započítat takzvané kompenzace rozsudku neboli finanční tresty či pokuty, které soudci Jean-Luc Bacher, Peter Popp a David Glassey obžalovaným vyměřili.

Oficiální jednání se Švýcarskem lze zahájit až po pravomocném rozhodnutí, které však stále není na světě.

Na jejich úhradu však původně zmražených 13 miliard nestačilo, nedoplatek se dle soudu vyšplhal na 6,3 miliardy korun. Švýcarsku by tak dohromady připadlo 19,3 miliardy. To však hovoříme o částce z roku 2013, kdy soud v Bellinzoně vynesl nepravomocný rozsudek. Od té doby se čeká na svolání odvolacího soudu v Lausanne a kurz švýcarského franku se mění. Nyní by účet za Mosteckou uhelnou švýcarské konfederaci přinesl 22,6 miliardy korun.

O tom, co svedou změny kurzu, svědčí příklad zesnulého Luboše Měkoty. V říjnu 2013 měl Měkota více peněz obstavených než těch, které mu byly soudci vyměřeny jako finanční trest. Tehdy se mu tudíž mělo vrátit 78 milionů korun. Za dva roky je ale situace jiná. Kurz se zvýšil z 21 na 25 korun a Měkotovi dědicové by dnes měli doplácet 272 milionů.

Zástupci českého státu ještě mají čas zkoumat, jak se k části zabavených peněz dostat. Oficiální jednání se Švýcarskem mohou zahájit až po pravomocném rozhodnutí, které však ještě po bezmála 2,5 letech od prvoinstančního verdiktu dosud není na světě.

Jak šel čas v kauze Mostecké uhelné společnosti

Historie privatizace MUS sahá do raných 90. let. Důlní podnik byl částečně privatizován už v roce 1993, kdy státu zůstalo zhruba 46 procent MUS. Akcie z trhu postupně skoupila švýcarská firma Investenergy, zastupující neprůhlednou americkou společnost Appian.

V roce 1999 ovládala již přes 50 procent MUS, načež vláda Miloše Zemana rozhodla o prodeji zbylého podílu státu za 650 milionů korun. Problém byl, že Antonín Koláček působil jak ve vedení důlního podniku, tak stál za firmami, které podíl v MUS skupovaly.

Případ v roce 2005 začala vyšetřovat policie, což ve Švýcarsku vyústilo na podzim 2013 v zatím nepravomocný rozsudek nad Koláčkem a skupinou dalších uhlobaronů.

Detektivové mají za to, že skupina manažerů odsála z MUS kolem 150 milionů dolarů, které „přeprala“ ve Švýcarsku, aby je poté použila na nákup zbylého podílu v důlní společnosti.

Autor:

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...