Českou levici s velkou pravděpodobností čekají tučná léta. Trend je zřetelný: přesvědčivě vyhrála loňské krajské a senátní volby, levicový kandidát zvítězil i v první přímé volbě prezidenta. A průzkumy (například ppm factum nebo CVVM) nasvědčují, že levicové strany uspějí i v příštím volebním klání do Poslanecké sněmovny.
Jenže to má háček: aby měly po volbách sílu na sestavení stabilní vlády, měly by začít spolupracovat. Jinak jim namísto alespoň podobného úspěchu, jaký se vloni v březnu podařil „Jánošíkovi“ slovenské levice Robertu Ficovi a jeho straně SMER-SD, hrozí spíš Paroubkovo „vítězství“ z roku 2010.
Po podzimních krajských volbách už se zdálo, že v příštích sněmovních volbách půjde především o to, na jakém způsobu vládnutí se případně domluví dvě hlavní levicové strany – ČSSD a KSČM. Pak ale přišlo vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách a na scéně je třeba počítat i s jeho Stranou práv občanů – Zemanovci (SPOZ). ČESKÁ POZICE proto v uplynulých dnech mapovala terén mezi politiky a funkcionáři ČSSD, SPOZ a Národních socialistů – levice 21. století (NS-LEV21) Jiřího Paroubka. Je reálné, že by tyto strany mohly před volbami začít spolupracovat, a případně vytvořit levicový nekomunistický blok?
Ficova kuchařka a české ingredience
Než se dostaneme k českému menu, připomeňme si úspěch Roberta Fica: jeho strana SMER-SD vloni v březnu ovládla slovenské parlamentní volby, když získala 83 mandátů z celkových 150 a Fico se stal předsedou jednobarevné vlády. Předsedovi SMERu se totiž postupně od roku 1999, kdy strana vznikla, podařilo postupně vyluxovat středolevicové pole a integrovat menší strany do jednoho projektu. Fico má oproti českým kolegům také výhodu, že SMERu nekonkuruje silná komunistická strana, neboť se mu komunisty podařilo ve velké míře pohltit.
Vojtěch Filip (KSČM): „Koalice by se měla vytvářet po volbách.“Jak je to s komunisty v Česku? Preference KSČM se pohybují zhruba mezi 15 až 20 procenty. Její předseda Vojtěch Filip pro ČESKOU POZICI uvedl, že komunistická strana je svébytnou značkou a k žádnému hlubšímu předvolebnímu integrování důvod nevidí. Dle Filipa by se „koalice měla vytvářet po volbách“.
Spolupráci s levicovými stranami vyloučili předsedové lidovců a zelených. Před volbami o ní tedy mohou uvažovat jen tři strany: ČSSD, SPOZ a NS-LEV 21. Apel na integraci zaznívá zejména od zemanovců a prozemanovské části sociální demokracie.
Bušení do zavřených vrat
Poslanec ČSSD a Zemanův sympatizant Jaroslav Foldyna ČESKÉ POZICI řekl, že primárním cílem levicových stran by mělo být nabídnout občanům kompaktní program, který by řešil jejich nejpalčivější problémy. „Sociální demokraté a SPOZ by se neměli hádat, neboť tím pomohou KSČM a pravici. Měli bychom tu být pro občany,“ uvedl Foldyna s tím, že by ČSSD měla „zficovatět“ a představit údernější program: „Strana by měla být radikálnější. Stát by měl mít větší kontrolu nad energetikou, kvalitní zdravotní péče by měla být daleko dostupnější a tak dále.“
Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Nemyslím, že by bylo dobré integrovat levici.“Podle předsedy SPOZ Vratislava Mynáře, jehož strana se v průzkumech pohybuje již kolem sedmi procent, by iniciátorem spolupráce a budování předvolebního bloku měla být nejsilnější opoziční strana: „Sociální demokracie je nejsilnější levicovou stranou se stabilní členskou a voličskou základnou. Bez ní by případné koalice měly menší dopad a vliv.“ Mynář dodal, že „potenciál je obrovský, vždyť podpora pravice je s prominutím nula nula prd. Širší levicová spolupráce by byla ve prospěch občanů České republiky. Zatím však bušíme do zavřených vrat.“
Kdyby záleželo na místopředsedech ČSSD Zdeňku Škromachovi či Marii Benešové, sociální demokraté by se integrační iniciativy zhostili s velkou pravděpodobností ihned. „Sociální demokracie by měla po ficovsku obejmout levostředové formace a sjednotit je do levicové platformy,“ řekl nedávno Škromach webu iDnes.cz. Jenomže u vesla v ČSSD by měl i po sjezdu zůstat Bohuslav Sobotka, který podle „Ficovy kuchařky“ vařit dle vlastních slov nehodlá: „Nemyslím, že by bylo dobré integrovat levici.“
ČSSD + SPOZ? Musel by nastat „bang“.
Pokud tedy na březnovém sjezdu ČSSD Sobotka a jeho spojenci (místopředsedové Jiří Dienstbier a Lubomír Zaorálek) obhájí posty ve vedení, je téměř jisté, že k žádné spolupráci se SPOZ nedojde. Spíše půjde o to minimalizovat vzájemné výpady. Třeba Zaorálek o SPOZ ČESKÉ POZICI řekl: „Je to útvar, který není regulérní politickou stranu. Nevěřím na úspěch podobných uskupení. Troufale si myslím, že SPOZ nemá žádný velký potenciál.“ Dienstbier dokonce hovoří o zemanovcích jako o spolku lobbistů.
Lubomír Zaorálek o SPOZ: „Troufale si myslím, že nemá žádný velký potenciál.“Pokud budou sociální demokraté nadále do zemanovců tlouct, SPOZ palbu bude opětovat. „Za SPOZ hrdě říkám, že do sebe nenecháme kopat. Pokud se mantinely nevymezí minimálně v rámci slušnosti, budu naší stranu bránit,“ říká Mynář. Nicméně dodává: „Počkejme si na sjezdy ČSSD i SPOZ. I v řadách sociální demokracie jsou politici, kteří doporučují v zájmu levice více komunikovat s prezidentem Zemanem a s naší stranou. Pokud příznivci Miloše Zemana na sjezdu uspějí, bude to pro stranu signál, že této vlivové skupině je třeba naslouchat a že je dobré nehledět jak kůň s klapkami na očích jen na sociální demokracii, ale trošku ty klapky otevřít a myslet trošku na lidi.“
K nastartování výraznější spolupráce mezi ČSSD a SPOZ by tak mohlo dojít asi jen tehdy, pokud by se v nejužším vedení sociální demokracie prosadili Zemanovi sympatizanti: jednak by musel uhájit své pozice současný zemanovský „trojlístek“ Hašek–Škromach–Benešová (což zejména u Benešové bude napínavé). K tomu by ale bylo zapotřebí, aby místopředsednickou funkci získal ještě další zemanovec – například Jaroslav Foldyna.
Vratislav Mynář o paktu s ČSSD: „Pokud se spor mezi Sobotkou a Zemanem nevyřeší, spolupráce nebude hladká.“Podle informací od zdrojů z vedení strany to však spíše vypadá, že větší šanci než Benešová na zisk místopředsednické židle má Sobotkova spojenkyně – senátorka Alena Gajdůšková. První místopředsedkyně Senátu pak k možnosti integrace levice ve stylu Ficova SMERu ČESKÉ POZICI sdělila, že kvůli KSČM nelze v české politice o takovém projektu vůbec uvažovat. Aby zemanovci budoucí vedení ČSSD vychýlili ve prospěch předvolební spolupráce, či přímo koalice se SPOZ, musel by na sjezdu sociální demokracie nastat opravdový „bang“.
Tohoto stavu si je vědom i Mynář, který na otázku, koho by si (směrem k případné spolupráci) přál do čela ČSSD, odpověděl: „Řeknu to příslovím: Kdo zradí jednou, zradí vždycky. Pokud se spor mezi panem Sobotkou a panem Zemanem nevyřeší, spolupráce nebude hladká.“
A co NS-LEV 21?
Zbývá NS-LEV 21. Po nezdaru v loňských krajských volbách se po expremiérovi Jiřím Paroubkovi sice slehla zem, ale těžko si představit, že by se bývalý předseda ČSSD smířil s tím, že mu ve vysoké politice zbývá už jen necelý rok a půl do příštích sněmovních voleb.
Otázkou je, co mohou Paroubkovi národní socialisté kolegům na levici nabídnout. Voličskou základnou se pochlubit nemůže (v krajských volbách strana celostátně získala pouze 0,5 procenta hlasů). Kromě Paroubka ve straně není žádný výraznější politik. Největším problémem by pak byl komplikovaný vztah Paroubka jak se Sobotkou, tak se Zemanem. Naopak jednou z mála devíz paroubkovců by byla značná finanční síla – vždyť jen za kampaň pro krajské volby NS-LEV 21 utratil kolem patnácti milionů korun. Paroubek je také zkušený politik, který umí poctivě „odchodit“ předvolební kampaně.
Jiří Paroubek o spolupráci se SPOZ a ČSSD: „Jsem si poměrně jist, že k ničemu takovému v dohledné době nedojde.“Určitou variantou předvolební spolupráce by mohla být snaha NS-LEV 21 uzavřít v některých krajích (například Ústeckém, kde se Paroubek cítí nejsilnější) koalici se zemanovci či sociálními demokraty. „V této chvíli žádné takové úvahy u národních socialistů neregistruji a osobně o tom neuvažuji. Pokud nás pochopitelně tyto strany osloví k jednání o budoucí spolupráci, nebudeme se takovým jednáním bránit. Jsem si však poměrně jist, že k ničemu takovému v dohledné době nedojde,“ řekl ČESKÉ POZICI expremiér.
A s gustem se pustil do kritiky zemanovců: „Národní socialisté jsou stranou s dlouhou tradicí a kvalitně připraveným programem. Jedná se tedy o alternativu velké a v mnoha ohledech zkostnatělé ČSSD a ideově zcela neukotvené SPOZ, která kromě osoby Zemana žádnou jinou ‚devízu‘ pro voliče nemá.“
Na to šéf SPOZ Mynář kontruje: „Myslím, že pan Paroubek odvedl kus práce v sociální demokracii, ale lidé už ho nechtějí vidět jako lídra nějakého většího uskupení.“
Jak se zdá na základě těchto prohlášení, v současnosti to na žádnou výraznější předvolební spolupráci ČSSD, SPOZ a NS-LEV 21 nevypadá. Představitelé levicových subjektů sice mohou snít o „zficovatění“ levice, v cestě jakékoli integraci však stojí jejich zbytnělá ega a animozita mezi nimi. Komu tento stav nahraje více: KSČM, nebo pravicovým stranám?
