Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nulové dosažené vzdělání drtí zejména severozápad republiky

  10:10
Materiál ministerstva práce a sociálních věcí, který se týká strategie zaměstnávání do roku 2020, uvádí, že narůstá podíl osob, které nedosáhly ani základního vzdělání. Koncem roku 2017 žádalo o práci více než jedenáct tisíc osob bez dokončené základní školy. Navíc každý rok před devátou třídou odchází ze školy až dva tisíce žáků.

Nezaměstnanost (ilustrační foto). foto: Shutterstock

„Můj syn propadl v šesté třídě a potíže se známkami má i teď v osmé,“ posteskla si věcně matka na sociální síti. Dodala, že její potomek nejspíše nedokončí základní školu. Je to dnes vůbec možné? Je. Pokud žák opakuje ročník, může teoreticky skončit v osmé třídě. Splnil devět let povinné školní docházky, ale základní školu nedokončil. „Známe i případy, kdy žák propadl v první a šesté třídě, skončil tedy školu v sedmičce,“ řekla LN Zuzana Ramajzlová z organizace Člověk v tísni. Trendu si všimlo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Materiál, jenž se týká strategie zaměstnávání do roku 2020, uvádí, že „narůstá podíl osob, které nedosáhly ani základního vzdělání. Jde o výrazně regionální problém na severozápadě republiky, v Karlovarském a Ústeckém kraji,“ píše se v dokumentu. Koncem roku 2017 žádalo o práci více než jedenáct tisíc osob bez dokončené základní školy. „Každý rok ale navíc před devátou třídou odchází ze školy až dva tisíce žáků,“ varuje Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. Na tuto skutečnost upozorňují i vládní organizace.

Děti ze sociálně vyloučených lokalit

Tento handicap omezuje mladé lidi pracovně a ohrožuje je existenčně. „Nezaměstnanost se kombinuje s nízkým vzděláním, nedostatečnou finanční gramotností, minimální praxí, problematickým rodinným zázemím, potížemi s bydlením nebo dluhy,“ vypočítává Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika. Jde hlavně o děti ze sociálně vyloučených lokalit na severu Čech. Tento problém „je u sociálně vyloučených dětí přibližně třináctkrát častější, než je celostátní průměr“, řekla LN mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.

Nezaměstnanost se kombinuje s nízkým vzděláním, nedostatečnou finanční gramotností, minimální praxí, problematickým rodinným zázemím, potížemi s bydlením nebo dluhy. Jde hlavně o děti ze sociálně vyloučených lokalit na severu Čech.

Většina z nich se už do vzdělávacího systému nevrátí, ačkoli existuje možnost si vzdělání doplnit. Přitom pokud dítě propadá kvůli časté absenci a nemá doma vhodné prostředí k učení, riskují rodiče až pět let vězení. Podle Hůleho z organizace Člověk v tísni mají žáci, kterým hrozí odchod ze základní školy dříve než na konci deváté třídy, většinou enormní počet zameškaných hodin. Známý je například loňský případ z Bruntálu.

„Rodiče dívce umožnili vést zahálčivý život, absenci měli omlouvat opakovanými zdravotními důvody, aniž by pro tyto měli navštívit lékaře. Dcera zameškala 233 vyučovacích hodin, z toho 57 neomluvených. Její studijní výsledky byly průměrné až mírně podprůměrné,“ informovala tehdy mluvčí policie Pavla Jiroušková. Odbor sociálně-právní ochrany dětí ale podle Hůleho zasahuje málokdy. Škola by podle něho měla mít nastavený mechanismus, kdy překročení určité hranice absence zmobilizuje tento odbor a ten docházku začne řešit s rodinou.

„Škola to ale z různých důvodů nedělá. Nechce se dostávat do konfliktu s rodiči. Víme, že jsou školy, ve kterých zpětně do třídnice zanesou, že dítě na vyučování bylo,“ zmiňuje Hůle. Vzdělávací instituce v segregovaných oblastech podle něho především řeší, že dítě smí propadnout jednou na prvním stupni a jednou na druhém.

Menší možnost získat práci

„Řada takových dětí si první pokus vystřílí hned v první třídě a druhý v šesté,“ popisuje Hůle zkušenosti pracovníků na severu Čech. V této oblasti se stává, že prvňáček nechápe, že paní učitelce nesmí tykat nebo že musí sedět v lavici. Při přechodu na druhý stupeň zase nezvládají starší žáci jiný způsob výuky. Tito žáci mají častěji rodiče, kteří také neprospívali dobře. Ukazuje to projekt Kudy vede cesta, na kterém se podílely společnost Tady a teď a Demografické informační centrum. Odkazuje na něj i vládní agentura.

Podle materiálu ministerstva práce a sociálních věcí se skupina osob, jež hledají zaměstnání a mají pouze základní vzdělání, za poslední tři roky až o 60 tisíc lidí zmenšila. Avšak mladí lidé bez dokončeného vzdělání mají v problémových oblastech Česka stále menší možnost získat práci.

„Zatímco v Bílině (v Ústeckém kraji – pozn. red.) se přes 35 procent dětí narodí matkám se vzděláním nejvýše základním, v Telči (kraj Vysočina – pozn. red.) je to necelých pět procent,“ napsal Petr Syruček z vládní Agentury pro sociální začleňování. Podle materiálu ministerstva práce a sociálních věcí se skupina osob, jež hledají zaměstnání a mají pouze základní vzdělání, za poslední tři roky až o 60 tisíc lidí zmenšila. Avšak mladí lidé bez dokončeného vzdělání mají v problémových oblastech Česka stále menší možnost získat práci.

„Nejvyšší zájem mají zaměstnavatelé o dělnické profese, skladníky, uklízeče a řidiče nákladní dopravy. Především dělnické profese však stále nabízejí kombinaci náročných pracovních podmínek a relativně nízké mzdy. To bohužel není dostatečně motivační pro ty, kteří musejí dojíždět nebo mají exekuce,“ napsal LN Robert Herák, expert na zaměstnanost vládní Agentury pro sociální začleňování.

Exekuce a nízké vzdělání

Exekuce není rozhodně nic, co by se mladým lidem v tuzemsku vyhýbalo. Až 115 tisíc osob ve věku do 29 let aktuálně tento problém řeší. Souvislost s nízkým vzděláním potvrzují odborníci bez výjimky. „Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje úřad práce zvýšenou péči,“ sdělila mluvčí úřadu Kateřina Beránková.

Exekuce není rozhodně nic, co by se mladým lidem v tuzemsku vyhýbalo. Až 115 tisíc osob ve věku do 29 let aktuálně tento problém řeší. Souvislost s nízkým vzděláním potvrzují odborníci bez výjimky.

Podle ní ke konci ledna podpořil prostřednictvím příspěvků z programu aktivní politika zaměstnanosti celkem 26 078 uchazečů a zájemců o práci, kteří jsou jakkoliv znevýhodnění na trhu práce. V sociálně vyloučených oblastech působí organizace, které se snaží rostoucí trend, kdy děti mají problémy se vzděláváním, zastavit.

„Snažíme se, aby se děti vůbec nedostaly do fáze, že jsou neúspěšné. Máme tedy již služby, které jsou zaměřené na malé děti,“ zmínila Zuzana Ramajzlová z organizace Člověk v tísni. V současnosti, kdy již platí povinná předškolní docházka pro pětileté, cílí organizace na ještě mladší děti. Když už je dítě na základní škole, mohou ho pracovníci organizace doučovat. Žáky druhého stupně odborníci v rámci kariérního poradenství motivují, aby na základní škole vydrželi co nejdéle.

Lidé bez základního vzdělání

O zaměstnání se ucházwjí i lidé bez základního vzdělání. Ke konci loňského roku jich bylo více než 11 tisíc.

Osoby s neúplným základním vzděláním – dokončený pouze 1. stupeň základní školy

nemají dodělané základní vzdělání, nedostali vysvědčení z první až deváté třídy

Česko

  • k prosinci 2015: 2782; k prosinci 2016: 3049; k prosinci 2017: 2453

Praha

  • k prosinci 2015: 48; k prosinci 2016: 31; k prosinci 2017: 33

Středočeský kraj

  • k prosinci 2015: 222; k prosinci 2016: 211; k prosinci 2016: 191

Jihočeský kraj

  • k prosinci 2015: 101; k prosinci 2016: 109; k prosinci 2017: 97

Plzeňský kraj

  • k prosinci 2015: 69; k prosinci 2016: 67; k prosinci 2017: 74

Karlovarský kraj

  • k prosinci 2015: 466; k prosinci 2016: 276; k prosinci 2017: 164

Ústecký kraj

  • k prosinci 2015: 396; k prosinci 2016: 687; k prosinci 2017: 501

Liberecký kraj

  • k prosinci 2015: 256; k prosinci 2016: 312; k prosinci 2017: 335

Královéhradecký kraj

  • k prosinci 2015: 36; k prosinci 2016: 41; k prosinci 2017: 38

Pardubický kraj

  • k prosinci 2015: 106; k prosinci 2016: 100; k prosinci 2017: 151

Kraj Vysočina

  • k prosinci 2015: 13; k prosinci 2016: 13; k prosinci 2017: 12

Jihomoravský kraj

  • k prosinci 2015: 28; k prosinci 2016: 21; k prosinci 2017: 57

Olomoucký kraj

  • k prosinci 2015: 60; k prosinci 2016: 43; k prosinci 2017: 43

Zlínský kraj

  • k prosinci 2015: 12; k prosinci 2016: 16; k prosinci 2017: 16

Moravskoslezský kraj

  • k prosinci 2015: 969; k prosinci 2016: 1122; k prosinci 2017: 741

Osoby bez vzdělání – nedokončený 1. stupeň základní školy

hlavně jde o cizince, kteří v rodné zemi absolvovali jen několik ročníků

Praha

  • 2015: 101; 2016: 80; 2017: 83

Středočeský kraj

  • 2015: 117; 2016: 113; 2017: 121

Jihočeský kraj

  • 2015: 34; 2016: 38; 2017: 85

Plzeňský kraj

  • 2015: 17; 2016: 16; 2017: 46

Karlovarský kraj

  • 2015: 3885; 2016: 3494; 2017: 2446

Ústecký kraj

  • 2015: 617; 2016: 1962; 2017: 4571

Liberecký kraj

  • 2015: 338; 2016: 707; 2017: 498

Královéhradecký kraj

  • 2015: 6; 2016: 7; 2017: 48

Pardubický kraj

  • 2015: 91; 2016: 63; 2017: 305

Kraj Vysočina

  • 2015: 1; 2016: 2; 2017: 18

Jihomoravský kraj

  • 2015: 11; 2016: 9; 2017: 33

Olomoucký kraj

  • 2015: 12; 2016: 15; 2017: 20

Zlínský kraj

  • 2015: 6; 2016: 4; 2017: 12

Moravskoslezský kraj

  • 2015: 47; 2016: 45; 2017: 584

Celkem ČR

  • 2015: 5283; 2016: 6555; 2017: 8870

Zdroj: Úřad práce

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.