Více než rok a půl práce, bezmála 950 připomínek během schvalování a složité dojednávání kompromisů. Nakonec se však podařilo novelu zákona o veřejných zakázkách prosadit. Jejich zadávání se dle ní řídí od 1. dubna loňského roku. Od všech, kdo se na novele podíleli, zaznívalo, že pomůže zvýšit transparentnost.
To s sebou neslo zvýšení administrativní zátěže pro zadavatele. Dle novely jsou totiž povinni zveřejňovat podstatně více informací o výběrovém řízení než před její platností. Jenže výsledky průzkumu, který ve čtvrtek 3. října zveřejnila společnost Otidea zabývající se administrací tendrů, ukazují, že zákon jako protikorupční nástroj nezafungoval. Průzkumu se účastnilo více než pět set zadavatelů a zhruba 150 účastníků veřejných zakázek.
Konkrétní zjištění
- Podle 70 procent úředníků, tedy zástupců zadavatelů, nejsou dnes veřejné zakázky transparentnější než v dobách losovaček.
- Až 95 procent firem se setkalo se zakázkami ušitými na míru.
- 80 procent zadavatelů se domnívá, že práce se zakázkami dnes není efektivnější.
- Téměř každý šestý úředník v průzkumu přiznal, že přijal podhodnocenou nabídku. Pětina dokonce opakovaně.
- Zároveň 60 procent dodavatelů někdy nabídlo cenu, která byla pod hodnotou zakázky, nebo o takovém postupu slyšelo od kolegů či známých.
- 90 procent zadavatelů a 80 procent firem je přitom přesvědčeno, že mimořádně nízké nabídkové ceny mohou ohrozit bezpečnost stavby.
Stejná praxe
Důvod, proč se nezvýšila transparentnost ve veřejných soutěžích, spatřuje ředitel společnosti Otidea Tomáš Langr v tom, že se sice změnil zákon, ale praxe zůstala stejná: „Rozdíl je v tom, že za losovaček se soutěžilo s maximem prostředků, dnes s minimem. Bohužel to ale jde na úkor kvality zakázek místo na úkor korupce.“
Drtivá většina tendrů, až 85 procent, je hodnocena dle jediného kritéria – nejnižší ceny. Zákon však takové hodnocení nenařizuje.Již dřívější průzkumy ukázaly, a ten nejnovější praxi jen potvrdil, že drtivá většina tendrů, až 85 procent, je hodnocena dle jediného kritéria – nejnižší ceny. Zákon přitom takové hodnocení nenařizuje. „Klíčem je samotná praxe ministerstev a dalších státních orgánů. Zásadně chybí informovanost a vzdělávání úředníků. Stát vydal zákon, ale už nenaučil zadavatele s jeho pravidly pracovat,“ dodává Langr.
Komplikací navíc není jen to, že zadavatelé neumějí s pravidly pracovat, ale že se i neustále mění. Vládou prošla na konci září technická novela zákona o veřejných zakázkách jako zákonné opatření Senátu. Dodejme, že dvacátá. Podle těchto not se ale pojede maximálně dva roky. Evropská unie totiž dokončila nové směrnice týkající se veřejných zakázek. Jejich finální podoba sice ještě není známá – mělo by se stát do konce letošního roku po schválení Evropským parlamentem (EP) –, ale již z návrhů je zřejmé, že nepůjde o „kosmetické“ úpravy. Členské státy EU mají dvouletou lhůtu, jež se začne odvíjet po schválení směrnice EP, aby je zapracovaly do své legislativy.