Lidovky.cz

Nový ukrajinský školský zákon jde proti evropským hodnotám

  15:38
Ukrajinský parlament schválil nový školský zákon navzdory protestům menšinových organizací a přes ně dotyčných sousedních zemí.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko na tiskové konferenci foto: Reuters

Ukrajina hledá národní identitu, a pokud se nenabízí nic lepšího, snaží se definovat vymezováním vůči Rusku. Hlavním cílem i nového školského zákona, schváleného parlamentem 5. září ve znamení opožděného budování národa, je poukrajinštění země a v horlivé snaze potlačit ruský jazyk trefil všechny menšiny.

Dotčené subjekty protestují proti zákonu, jenž jde proti evropským normám, mezinárodním závazkům přijatým Ukrajinou i proti její ústavě – Maďaři hlasitěji, Rumuni a Poláci poněkud zdrženlivěji a k protestům se připojili i Rusové. Podle místopředsedy ukrajinské vlády nový školský zákon neporušuje práva menšin a kritika ze zahraničí nemá reálný základ.

Hlavní otázkou je, zda je přípustné, aby Kyjev posiloval postavení ukrajinštiny oživováním metod Sovětů jako někdejších utiskovatelů. Odpověď lze hledat i na to, jak dlouho bude Západ, soustřeďující se na vytěsňování Ruska, tolerovat cynismus Ukrajiny, a přehlížet tolik zdůrazňované evropské hodnoty a nacionalistické běsnění.

Pozoruhodné načasování přijetí

Zákon měnící základy veřejného vzdělávání na Ukrajině a v rámci toho i používání jazyka na úkor menšin byl připravován dlouhé měsíce a ukrajinský parlament jej schválil 5. září 255 hlasy navzdory protestům menšinových organizací a přes ně dotčených sousedních zemí.

Pozoruhodné je i načasování přijetí dlouho připravovaného zákona. Parlament totiž kývl na jeho návrh „náhodou“ poté, co vstoupil v platnost bezvízový styk s Evropou, uzavřel se proces ratifikace dohody o přidružení a řada sousedních zemí připravila program pro zaměstnávání ukrajinských pracovníků.

Pozoruhodné je i načasování přijetí dlouho připravovaného zákona. Parlament totiž kývl na jeho návrh „náhodou“ poté, co vstoupil v platnost bezvízový styk s Evropou tak důležitý pro Ukrajince, uzavřel se proces ratifikace dohody o přidružení a řada sousedních zemí, mimo jiné Polsko, Maďarsko a Česká republika, připravila program pro zaměstnávání ukrajinských pracovníků.

Ve čtvrtek 14. září proto Ministerstvo zahraničí Rumunska oznámilo, že v souvislosti s novým ukrajinským školským zákonem se ministři zahraničí Rumunska, Maďarska, Řecka a Bulharska obrátili společným dopisem na generálního tajemníka Rady Evropy (RE), respektive vysokého komisaře Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro otázky národnostních menšin.

Teodor Melescanu, Péter Szijjártó, Nikosz Kociasz a Jekatěrina Zaharijevová ve svém dopise vyjádřili zklamání a obavy ohledně právního předpisu schváleného 5. září ukrajinským parlamentem, který omezuje možnost vzdělávání příslušníků národnostních menšin v jejich mateřském jazyce.

Hlavní problém: článek 7

Především je třeba konstatovat, že kritici nemají problém se školským zákonem jako takovým. Obsahuje totiž i řadu perspektivních kroků, například prodlužuje středoškolské vzdělání na dvanáct let či naznačuje možnost navýšení mezd učitelům. Jeho hlavním problémem je článek 7 tohoto právního předpisu, podle kterého bude stát garantovat veřejné vzdělávání od páté třídy pouze v ukrajinském jazyce.

Hlavním problémem nového ukrajinského školského zákona je článek 7, podle kterého bude stát garantovat veřejné vzdělávání od páté třídy pouze v ukrajinském jazyce

Příslušníci národnostních menšin se budou moci vzdělávat v mateřském jazyce pouze v mateřských školách a na nižším stupni základních škol. I v tomto případě jen vedle státního jazyka a v zařízeních zřízených samosprávou. Nad tímto stupněm bude vyučovacím jazykem výhradně ukrajinština a v případě požadavku lze mateřský jazyk vyučovat jako zvláštní předmět.

Další novinkou schválené normy je, že na rozdíl od národnostních menšin zařazuje autochtonní národy do samostatné kategorie, čímž jsou míněni krymští Tataři, kteří se mohou vzdělávat až do maturity v mateřštině. Cílem článku 7, jenž se týká vyučovacího jazyka, je, aniž by se to vyslovovalo, potlačení dominance ruského jazyka.

Nedostatečná znalost ukrajinštiny

Navíc je článek 7 v rozporu s ustanoveními ukrajinské ústavy zaručující výuku v mateřském jazyce, svobodné používání jazyků i zákaz diskriminace na základě jazyků či omezení současnýh práv a s řadou mezinárodních úmluv ratifikovaných Ukrajinou, a tím i s některými ustanoveními Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin či Dohody o přidružení mezi Ukrajinou a Evropskou unií.

Právní předpis, jenž čeká už pouze na podpis hlavy státu, bude mít neblahý vliv na národnostní menšiny čítající téměř 20 procent obyvatel země. Kyjev vysvětluje nový zákon nedostatečnou znalostí ukrajinštiny, a z toho vyplývající konkurenční nevýhodou národnostních menšin.

Právní předpis, jenž čeká už pouze na podpis hlavy státu a bude mít neblahý vliv na národnostní menšiny čítající téměř 20 procent obyvatel země, povede ke zrušení škol pro národnostní menšiny, a v rámci toho více než stovky škol s rumunským vyučovacím jazykem a podobného počtu škol s maďarským vyučovacím jazykem.

Kyjev vysvětluje nový zákon nedostatečnou znalostí ukrajinštiny, a z toho vyplývající konkurenční nevýhodou národnostních menšin. Je absurdní, že například v Zakarpatské oblasti jsou okresy a obce, kde se ukrajinsky vůbec nemluví, což je v suverénním státě nepřijatelné, a zákon to hodlá změnit.

Oficiální ukrajinské vyjádření zdůrazňuje, že v současnosti se v 735 školách učí v jazyce národnostních menšin 400 tisíc dětí a podle údajů z uplynulých let většina z nich u maturitní zkoušky z ukrajinštiny propadla. Odůvodnění však vůbec nezmiňuje, že zájmové organizace v Zakarpatské oblasti i zdejší Svaz učitelů dlouhá léta naléhají na změnu metodiky výuky ukrajinského jazyka.

Hrubější i decentnější potlačování

Tento přístup je typickým eskamotérstvím a podrazem. Je-li problém s výukou ukrajinského jazyka jako vyučovacího předmětu, a ten je od nabytí nezávislosti Ukrajiny velký, podle expertů není třeba zrušit celý systém výuky v maďarském jazyce, ale radikálně přepracovat výuku tohoto jediného vyučovacího předmětu.

Zákon se i v politickém smyslu jeví sebevražedný, přinejmenším riskantní. Ukrajinské vlády se v uplynulých 25 letech snažily někdy hruběji, jindy decentněji potlačovat používání menšinových jazyků.

Výzkumní pracovníci nepovažují nový zákon, přesněji článek 7, za dobrý, protože znalost ukrajinského jazyka výrazně nezlepší. Navíc vysokou úroveň věcných znalostí dětí v ostatních vyučovacích předmětech obětuje výuce ukrajinského jazyka. A podotýkají, že dosud byla velmi nízká úroveň výuky jednoho vyučovacího předmětu, od nynějška to lze očekávat u všech předmětů, pokud se článek 7 nezmění.

Zákon se i v politickém smyslu jeví sebevražedný, přinejmenším riskantní. Ukrajinské vlády se v uplynulých 25 letech snažily někdy hruběji, jindy decentněji potlačovat používání menšinových jazyků. Navíc ani většinový národ není homogenní, neboť zhruba trojnásobek ruské menšiny mluví rusky.

Nejhlasitější maďarský protest

Politika poukrajinšťování podle mnohých v uplynulých letech přitvrdila jako reakce na anexi Krymu. To je však omyl, jelikož tento proces začal mnohem dříve a spíše lze považovat to, co se dělo s Krymem, za reakci na tento postoj. V současnosti ze 46 milionů obyvatel Ukrajiny tvoří Rusové zhruba 16 procent, Bělorusové 0,6, Moldavané 0,5 procenta, stejně krymští Tataři, Bulhaři 0,4, Maďaři 0,3 a stejně Rumunů i Poláků, zatímco ostatní národnosti 1,8 procenta.

Nejhlasitěji zní protest z Maďarska, a v této otázce se dokonce shoduje vládnoucí garnitura s opozicí, jež spolu vůbec nekomunikují

Oficiální rumunské stanovisko považuje za Rumuny i Moldavany, a proto počet této menšiny odhaduje na 410 tisíc. Sto padesát tisíc Maďarů žije převážně v Zakarpatské oblasti, kde jejich podíl činí 15 procent, čili druhý největší za Ukrajinci, přičemž jejich ve čtyřech okresech tvoří více než 50 procent.

Proto je pochopitelné, že nejhlasitěji zní protest z Maďarska, a v této otázce se dokonce shoduje vládnoucí garnitura s opozicí, jež spolu vůbec nekomunikují. Ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že kvůli změně ukrajinského školského zákona Budapešť protestovala u všech možných mezinárodních organizací a na mezinárodních fórech nepodporuje iniciativy důležité pro Ukrajince. A označil změnu zákona za hanebnou a bodnutí Maďarska do zad.

„My jsme nejhlasitěji podporovali bezvízový styk s Ukrajinou, mezi prvními ratifikovali dohodu o přidružení Ukrajiny k EU, dodáváme Ukrajině plyn přes území Maďarska, poskytli jsme jí humanitární podporu ve výši 600 milionů forintů a v uplynulých třech letech umožnili rekreaci 2600 dětem z Ukrajiny,“ řekl Szijjártó.

Vynětí evropských jazyků

Poláci a Rumuni jsou z geopolitických důvodů zdrženlivější, i když Varšava v uplynulých dvou letech stále ostřeji kritizuje nacionalismus Kyjeva. Naposledy připomenul Ukrajincům ministr zahraničí Witold Waszczykowski, že s Banderou je v Evropě nikdo nečeká.

Vnitropolitický manévrovací prostor ukrajinského prezidenta Petra Porošenka je malý a při současné náladě může couvnout pouze na základě evropského tlaku. Zadními vrátky by pro něho mohlo být, kdyby byly evropské jazyky vyňaty z působnosti zákona.

Proti zákonu protestovalo Bulharsko i Moldavsko, zatímco americké velvyslanectví v Kyjevě se za něj postavilo. Evropská unie mlčí, jak je u ní obvyklé, a záležitost vyhodnocuje. Z maďarské iniciativy přitom skupina poslanců lidových stran požádala ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, aby zákon v nynějším stavu nepodepsal.

Jeho vnitropolitický manévrovací prostor je však malý a při současné náladě může couvnout pouze na základě evropského tlaku. Zadními vrátky by pro něho mohlo být, kdyby byly evropské jazyky vyňaty z působnosti zákona.Je otázkou, jak dlouho bude EU tolerovat amok Ukrajiny bořící vlastní osud a kdy bude po Kyjevu požadovat často zmiňované evropské hodnoty.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.