Jmenuje se Benny Chan. Je chemikem, působí na americké College of New Jersey. A ve svém okně má hrdě vyvěšenou duhovou vlajku. Pozor, nebýval tak otevřený; obzvlášť ne do doby, než získal na vysoké škole definitivu...
„Měl jsem stále trochu pochybností,“ říká Chan, jenž se obával, aby nebyl kvůli své homosexualitě diskriminován. Skrývat sexuální orientaci může být frustrující i pro vědce, jak chemik přiznává: „Pokud cítíte, že část vašeho života potřebujete tajit, musíte tomu věnovat spoustu vedlejší energie.“ Když to přestal řešit, lépe se mu přemýšlelo o vlastním výzkumu i akademické kariéře.
Jedno z lednových čísel odborného časopisu Nature otevírá zajímavé a opomíjené téma. Zatímco se tisíce studií věnují ztíženým podmínkám vědkyň či vědců z různých etnických menšin, zájem o problémy badatelů z lesbické, gayovské, bisexuální a transgenderové komunity (LGBT) je prý jen okrajový. Přitom řada výzkumníků řeší dle časopisu složité situace; hledají se možnosti, jak podporovat LGBT vědce a zlepšit antidiskriminační zákony.
ČESKÁ POZICE loni informovala Zatímco se tisíce studií věnují ztíženým podmínkám vědkyň, zájem o problémy LGBT vědců je prý zatím jen okrajovýo průvodech hrdosti, které například v rámci Pride Parade organizuje švédský Karolinska Institutet či jiné univerzity. Povědomí o sexuálních menšinách v akademickém prostředí se zvyšuje.
Nedávno pak evoluční biolog Jeremy Yoder z Minnesoty spolu s Allisonem Mattheisem z California State University shromáždili 1400 dotazníků, v nichž se pracovníků ve vědě ptali na sexuální orientaci. Ukázalo se, že ti, kteří považovali své pracovní prostředí za vstřícné k LGBT minoritě, byli též otevřenější v projevech vlastní identity. Podle autorů by větší viditelnost gayů-vědců a leseb-vědkyň mohla přivést ke vědě další homosexuály či zlepšila jejich pracovní podmínky.
Od Hirschfelda po Lomborga i Putnu
Takoví vědci ostatně nejsou žádnou kuriozitou. Gayem byl sexuolog a aktivista Magnus Hirschfeld, nejspíše i přírodovědec Alexander von Humboldt, filozof a historik Michel Foucault nebo etnolog Colin Turnbull. Otevřeně se dnes k homosexualitě hlásí například slavný dánský ekolog Bjorn Lomborg a v Česku kulturní historik Martin C. Putna.
Časopis Nature uvádí řadu příkladů, jimiž je možné učinit laboratoř či katedru vstřícnější k sexuálním menšinám. Doporučuje zveřejňování nediskriminačních inzerátů, nesexistické kolonky v životopisech a formulářích grantů, institucionální podporu změny jména u transsexuálních vědců, veřejnou podporu od heterosexuálních kolegů, pochopení pro registrované partnery/manžele mezi vědci i takovou drobnost, jakou je samolepka „LGBT Safe Zone“, která může ulehčit příchod nováčkům.
Na světových (i českých) univerzitách a ústavech vznikají spolky homosexuálních vědců, doktorandů i studentů. Ženevský CERN pořádá každý týden komunitní akce, ve Velké Británii existuje třeba asociace „teplých“ zubařů a v USA se vědci-gayové letos potkají na dvoudenním summitu v Atlantě. To vše může uvolnit mysl k bádání.
Kde jsou doby, kdy britského kryptoanalytika Alana Turinga jeho vlast sterilizovala za něco takového, jako je homosexualita. Vzal si život a ani několikerý státní pardon mu jej už nemohl vrátit...
Související články ČESKÉ POZICE: