Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nový stavební zákon s výjimkou pro Prahu nepočítá

Pražské stavební předpisy určují například výškové hladiny nebo uliční čáru. O to by mohla metropole přijít. foto: Institut plánování a rozvoje

Praha před sedmi lety schválila stavební normy, které podporují potřeby velkoměsta. S novým stavebním zákonem, který přijala vláda, opět hrozí, že hlavní město o své stavební předpisy přijde. Dvoutisícová obec a velkoměsto nejsou stejné. Podle ministerstva pro místní rozvoj by se v nich ale mělo stavět na základě stejných pravidel.
  10:54

V Praze má v příštích letech vzniknout několik čtvrtí. Výstavba se plánuje na Nákladovém nádraží Žižkov, na brownfieldu v Bubnech nebo u Masarykova nádraží. Všechno to jsou obrovské plochy nedaleko centra, od nichž si metropole slibuje nejen moderní háv, ale i standardy, které město dělají městem. Proto Praha před sedmi lety schválila stavební normy, jež podporují potřeby velkoměsta. S novým stavebním zákonem, který v pondělí 24. srpna přijala vláda, opět hrozí, že Praha o své stavební předpisy přijde. O jakých standardech je řeč?

Není to nic složitého, protože to, čemu dávají pražské stavební předpisy zelenou, je vidět už teď ve čtvrtích, které patří k nejvyhledávanějším. Jednoduše řečeno, pravidla ponoukají plánovače, investory a developery, aby vznikaly čtvrti, jako jsou Dejvice nebo Vinohrady. A nevznikala další sídliště, jež se ukazují problematická. „Ministerstvo pro místní rozvoj svým návrhem způsobí v Praze katastrofu,“ míní ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč s tím, že čtvrti, které mají vzniknout, by bez pražských předpisů připomínaly spíš sídliště.

Odlišná místa s různými potřebami

Pražský manuál pro stavění pomáhá řešit i věci, jako je parkování, metro, výškové limity, ale například i protipovodňové zábrany. Podle zákona se totiž nesmí stavět v aktivních zónách záplavového území. Metropole si však po povodních v roce 2002 vybudovala systém zábran. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) argumentuje, že v současnosti jsou pravidla pro výstavbu zakotvená hned v několika odlišných předpisech různé právní síly a s jinou územní platností. Na tuto roztříštěnost si podle šetření MMR stěžovaly i stavební úřady podřízené státu.

V jistém ohledu dává sjednocení legislativy smysl. Na druhou stranu každému je jasné, že Praha a Ostrava jsou odlišná místa s různými potřebami. V poslední době si to uvědomují i sama města. Nejde jen o technicistní záležitosti, ale i o urbanistický ráz. A takovou míru rozpracovanosti stavební zákon nikdy nepřinese.

Těžkou hlavu, jakými předpisy se řídit, měli podle MMR například úředníci, kteří posuzovali stavbu zasahující částečně do Středočeského kraje a částí do hlavního města. Proto se rozhodlo, že základní územní a technické předpisy by měly být jednotné pro celé Česko. Speciální zmocnění řídit se vlastní normou má v současnosti hlavní město jako jediné. Je to tak od roku 1815. Kdysi přitom měla vlastní pravidla i další města, samostatný stavební řád platíval také pro Moravu. Postupně se začala legislativa sjednocovat, jediný, koho se to nedotklo, byla Praha.

V jistém ohledu dává sjednocení legislativy smysl. Na druhou stranu každému je jasné, že Praha a Ostrava jsou odlišná místa s různými potřebami. V poslední době si to uvědomují i sama města. Nejde jen o technicistní záležitosti, ale i o urbanistický ráz. A takovou míru rozpracovanosti stavební zákon nikdy nepřinese. Pojmy jako uliční nebo stavební čára, které dávají napovědět typicky městské blokové zástavbě, jsou něco navíc, s čím celostátní vyhláška nepracuje. Trend je tak opačný, než chce nyní uvést do chodu ministerstvo, když s vlastními předpisy pro Prahu už nepočítá.

Po vlastní normě touží i Brno nebo Ostrava, které stojí s Prahou pospolu a paradoxně bojují za její výsadu. „Pražské stavební předpisy jsou odbornou veřejností vnímány pozitivně – jako krok správným směrem. Statutární města v Česku si naopak přála rozšířit možnost vydávat vlastní městské stavební předpisy. Ministerstvo pro místní rozvoj prosby praxe nevyslyšelo a prosadilo úřední, byrokratický přístup, určující požadavky na výstavbu shora, centrálně, ač je to při různorodosti měst a různosti jejich podob a podmínek nesmyslné,“ namítá ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

Spíše rychlost než kvalita

Podobně se vyjadřuje i Ostrava, dle níž by se mělo dbát i na kvalitu prostředí. „V komunikaci nového stavebního zákona je neustále akcentováno zvýšení rychlosti výstavby, ale nemluví se o kvalitě vystavěného prostředí. Dokonce jediný dokument, který na tuto kvalitu jasnou a srozumitelnou formou cílí, tedy Pražské stavební předpisy, pozbývá s novým návrhem platnost,“ povzdechl si ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury města Ostravy Ondřej Vysloužil.

V komunikaci nového stavebního zákona je neustále akcentováno zvýšení rychlosti výstavby, ale nemluví se o kvalitě vystavěného prostředí. Dokonce jediný dokument, který na tuto kvalitu jasnou a srozumitelnou formou cílí, tedy Pražské stavební předpisy, pozbývá s novým návrhem platnost.

Podle Jiřího Plose, právníka, který vystudoval i dějiny architektury a nyní působí jako právní poradce České komory architektů, platilo, že právní předpisy připravované v Praze do jisté míry předjímaly právní úpravy, jež byly později zpracovávány pro další území. Navzdory tomu zmíněná města MMR rozvoj nevyslyšelo. „V posledním půlroce jsme ministerstvu jasně říkali, co česká města potřebují, nevyslyšeli však ani jednu připomínku,“ uvádí Boháč. Změn nový stavební zákon ještě dozná, to když se pustí do schvalovacího kolečka ve sněmovně.

Otázkou je, zda bude někdo myslet nejen na Prahu, ale i na další města, která chtějí udávat urbanistický směr. Podle ministerstva je totiž rozmanitost možná. „Územní plán s prvky regulačního plánu může stanovit požadavky na veřejná prostranství a ulice, odstupy staveb, oplocení a parkovací stání jinak, a to i pro část území,“ namítá mluvčí MMR Vilém Frček. Odborníci se na to ale dívají jinak.

„Jako by nezáleželo na tom, co budujeme, především že to bude rychle. Podobné předpisy, jako má Praha, by měla mít právo přijmout i další města. Třistatisícovou postindustriální metropoli v případě Ostravy nelze poměřovat stejnou šablonou jako malou dvoutisícovou obec,“ říká Vysloužil. Připomíná to trochu motto Pána prstenů v poupravené verzi: „Jeden předpis vládne všem, jeden jim všem káže.“ Za čas by mohl být platný i dovětek: „Jeden všechny přivede, do temnoty sváže.“

Specifika pražských stavebních předpisů

Místo pro stromy

Pokaždé, když se bude stavět nebo rekonstruovat městská třída nebo významná ulice, mělo by se myslet na stromořadí. Infrastruktura, jako je plyn nebo voda, by se měly upravit tak, aby bylo možné stromy vysázet.

Parkování

Praha platí za město s nejlepší hromadnou dopravou. Velké množství osobních aut v centru města je nežádoucí, předpisy proto říkají, že v srdci města může být parkovacích míst méně, zatímco na okrajích více. Lidé přijíždějící do metropole za prací by měli mít možnost tady zaparkovat a pokračovat dál MHD.

Výškové limity

Podle pražských pravidel by se developeři měli při výstavbě ohlížet na okolní zástavbu a přizpůsobit tomu výšku budovy. Nemělo by se tak stát, že v lokalitě s rodinnými domky vyroste mrakodrap.

Uliční a stavební čára

Pojmy byly platné už za první republiky. V zásadě na další stovky let určují charakter místa a říkají, jak má být město uspořádáno. Nasměrovávají k blokové zástavbě, nikoliv solitérům. Pro města jsou tak tyto pojmy naprosto zásadní.

Reklama

Při svém vzniku v roce 2013 byly sice předpisy vůči reklamě přísnější, i tak ale přinášejí ucelená pravidla, kde by reklama být měla a kde ne.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...