Nový občanský zákoník se pro 3. tisíciletí nehodí

Autoři návrhu nového občanského kodexu české vlády se nechali inspirovat všeobecným občanským zákoníkem z roku 1811.

Odkud převzali výrazy do nového občanského kodexu jeho autoři? Snad z této notně vousaté sbírky? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Odkud převzali výrazy do nového občanského kodexu jeho autoři? Snad z této notně vousaté sbírky? | foto: ILUSTRAČeská pozice
Odkud převzali výrazy do nového občanského kodexu jeho autoři? Snad z této notně vousaté sbírky?

V návrhu nového občanského kodexu české vlády, který by měl být přijat letos, mě hned ve čtvrtém paragrafu zaujala věta: „Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.“ Překvapilo mě, jak šarmantně – se vznešeností, bez moderního politického pseudokorektivismu a bázně, zda volič z trucu nevhodí příště do urny lístek s kroužky – její autor hovoří k adresátu.

Průměrný člověk

Chápu, že pojmem „průměrný člověk“ nehodlal nikoho urazit. Obrat „používat rozum s opatrností“ není sice nejnadějnější – spíš by měl být používán co nejvydatněji –, leč každý snad vytuší, co jím autor mínil. Proto jsem si pomyslel: Jde o proklamaci hodnou názvu díla občanský zákoník. A byl jsem nakloněn prominout generátorům stovek zákonů, novelizací a novelizací novelizací, že plodí příšerné patvary, v nichž vítězí evropská byrokracie zeleného stolu, české překlady francouzských překladů z anglických originálů formulovaných německy mluvícími, tuzemská papežskost vyšší než papežská a kontinuita práva děravá jako řešeto diskontinuitou kvapně letících politických sestav.

Řekl jsem si: Ejhle, zákon pro paní Dymákovou! Tím však nemám v úmyslu se dotknout kohokoli z nositelů tohoto jména. Paní Dymáková je pro mne osoba svéprávná, normální a používající rozum. (V původním, genderově dnes nepřijatelném znění to byla „bába Dymáková“, jež se jako fenomén typického člověka-občana stala po více než sto let srozumitelnou součástí žargonu novinářského, publicistického, ba i politického.)

Sklon k archaismům

Udělal jsem však chybu, že jsem nezůstal u čtvrtého paragrafu. Některá ustanovení návrhu nového občanského zákoníku totiž přímo křičí po tom, aby byly autorům vytknuty sklony k archaismům. Vypuditel, sňatečný obřad či nejznámější, péčí žurnalistů dnes již pověstný pachtýř jsou spíše k nostalgickému konstatování, že se tak již dnes nemluví. (Paní Dymáková se narodila někdy v polovině 20. století a její babička, která by mohla posloužit jako překladatelka, už dávno není mezi námi.)

Ústav pro jazyk český text občanského zákoníku posoudil a shledal jej správným

Slovo „rozhrada“ jsem nikdy neslyšel. Nenašel jsem je ani v Ottově, ani Masarykově slovníku naučném, ani ve slovnících jazyka českého, o wikipedii nemluvě. Byl jsem poučen, že Ústav pro jazyk český text občanského zákoníku posoudil a shledal správným, a proto si nedovolím tyto výrazy označit za zbytečný naschvál. Tvrdím však, že pro legislativní úpravu třetího tisíciletí se absolutně nehodí – bez ohledu na inspirační zdroj tvůrců, všeobecný občanský zákoník z roku 1811.

Tři tisíce paragrafů

Nemám v úmyslu ani pitvat jednotlivá ustanovení z hlediska přesnosti formulací: „Způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody. To platí i v případě, že vlastník zastihne na cizím pozemku zvíře, které mu působí škodu; neuplatní-li však právo na náhradu škody do osmi dnů, musí zvíře vrátit.“ Dohadů o tom, co to přesně znamená, bude několik.

Stačí si položit otázku, proč u movité věci platí dokonavý vid, kdežto u zvířete nedokonavý. Jde opravdu o to, aby vlastník pozemku přistihl zvíře přímo při činu? Pomineme-li, že není zřejmé, zda jde v první i druhé větě o téhož vlastníka.

Vraťme se však k paní Dymákové. Ta bude – možná – zanedlouho stát před olbřímí stavbou o více než třech tisících paragrafů, na jejímž vrcholku se skví nápis OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Je v něm vše. I služebnost okapu. Šest tříd dědiců. Smlouva o zájezdu i smlouva o péči o zdraví – zájezd se cení na 29, zdraví jen na patnáct paragrafů. Obávám se, že paní Dymáková se prokouše nanejvýš k reklamnímu sloganu o průměrném člověku.

Související články:
Kolik nepřátel má nový občanský zákoník?
Nový občanský zákoník není pro občany