Prospektoři zažádali o povolení průzkumu šesti ložisek zlata. Vracejí se do Kašperských Hor na Šumavě nebo k Petráčkově hoře v Brdech. Atraktivita průzkumu pro důlní společnosti spočívá především v získání přednostního práva na případnou těžbu. Proto se firmy pro začátek spokojují s povolením průzkumu a neodradí je ani to, že například v Kašperských horách byly ony či jejich předchůdkyně už podvakrát odmítnuty.
Nyní se prospektoři ze čtyř mezinárodních firem budou na celkem šesti ložiscích snažit využít nové konstelace na ministerstvech životního prostředí (MŽP) i průmyslu a obchodu (MPO). První vstřícný krok MPO je už v samotném návrhu surovinové politiky – vymizela z něho formulka "zabezpečit ochranu zásob ložisek zlata a ponechat je jako rezervu pro případné ekologicky příznivé využití budoucími generacemi".
Vydrží kyanidová záklopka?
Významnou záklopkou proti těžbě zlata je zákaz kyanidového loužení, který je už dvanáct let speciálním ustanovením horního zákona. Jak drakonická metoda to je, ukázala otrava řeky Tisy a následně i Dunaje po protržení kyanidové nádrže u rumunského dolu v Baia Mare v lednu roku 2000. Horní zákon má být ovšem novelizován, přičemž se ona záklopka může stejně snadno ztratit jako zmíněný odklad pro budoucí generace v surovinové politice.
Pro získání zlata z vytěžené horniny v této chvíli není k dispozici jiná metoda než její jemné rozemletí a následné loužení. Zlaté valouny už dnes není šance nalézt, na získání mikroskopických částeček zlata rozptýlených v hornině zbývá jen chemie. Bylo by krajně riskantní budovat odkaliště například v lokalitě Kašperských hor, na samém prahu Národního parku Šumava, a zavážet jedovatou rozemletou hlušinou údolí pod hradem Kašperk. Kromě kyanidu, který se naštěstí časem odbourá, byl by v odkališti přítomen i podstatně stálejší a ještě rizikovější arzén, který by byl uvolněn z horniny spolu se zlatem.
Významnou záklopkou proti těžbě zlata je zákaz kyanidového loužení, který je už dvanáct let speciálním ustanovením horního zákona
Když měla počátkem devadesátých let zmizet obec Mokrsko a stejnojmenný kopec pod ní měl být odtěžen, byla kyanido-arzénová laguna naplánovaná přímo na břehu Slapské nádrže.
Kyanidová záklopka by neměla z české legislativy nikdy zmizet, neboť s povolením těžby a následného loužení by vznikla vážná rizika jedovatých odkališť v naší filigránské krajině. Proto se občané a obecní zastupitelstva až dosud stavěli i proti průzkumu zlatonosné horniny a stejně vystupovali i poslanci, senátoři a vlády. Žádný z dosavadních ministrů životního prostředí, ani pověřených úředníků, žádný průzkum nepovolil.
Průzkum není těžba
To je velice častý argument prospektorů. Na serveru Aktuálně.cz argumentoval společník a jednatel firmy Agate Bay Tomáš Váňa: „Je třeba mít na zřeteli i to, že žadatel hodlá při průzkumu utratit své peníze - a to ne malé - bez jistoty pozitivního výsledku. Jen malá část zkoumaných území má naději stát se ložiskem a jen část je těžitelná."
Takovýchto výroků se chytají i někteří geologové ve státních službách s formulkou „jen, ať nám to za svoje peníze prozkoumají a předají nám výsledky, těžba se ani tak nemusí povolit“. Jenže právě v Kašperských Horách se příkladně prokázalo, jak obtížně se dařilo zavřít průzkumnou štolu, kterou rozfáral ještě socialistický stát, a zrušit provizorně zbudované povrchové zařízení dolu. Prospektorské firmě nepřišlo ani na mysl, že by po skončeném průzkumu nemusela dostat povolení k těžbě.
Nakonec firma TVX v Kašperských Horách skončila bez dalšího povolení k průzkumu, ale přihlásila se firma nová: Potamon GTS. Opět to město Kašperské Hory stálo velké úsilí, než docílilo zamítnutí záměru. Prospektoři, kteří v podzemí cítí zlato, neumdlévají a podávají nové a nové žádosti. Dávný starosta města František Stýbal, který zdolal první prospektorský nápor, si je jist, že představitelé města vytrvají a nepřipustí, aby v katastru vznikla jedovatá odkaliště a zničil se turisticky atraktivní ráz okolí hradu Kašperk i města.
Tváří v tvář nové žádosti už jednou odmítnuté společnosti Potamon GTS opakuje nesouhlas města současná starostka Alena Balounová. Občané Kašperských Hor nechtějí připustit ani průzkum, který by byl bránou k budoucí těžbě. Jak zjistila ČESKÁ POZICE, V Kašperských Horách obnovuje svou činnost hnutí Šumava nad zlato.
Co se zlatou horečkou?
Ač jsme svůj letmý pohled zaměřili jen na Kašperské Hory, v minulosti ze všech zlatonosných území nejviditelnější, žádostí prospektorských firem o průzkum se na stole ministra životního prostředí Tomáše Chalupy sešlo šest. Mluvčí ministra Tomáš Vitík ubezpečil kolegy v Aktuálně.cz , že každá žádost bude hodnocená zvlášť. Ministerští úředníci budou posuzovat kvalifikaci žadatele, soulad s platnými zákony, surovinovou politikou a státní politikou životního prostředí, anebo zhodnotí, zda další veřejný zájem – třeba ochrana přírody – nepřevyšuje zájem na průzkumu a případné těžbě ložiska.
Účastníky řízení budou i zástupci obcí. Na ministerstvu a obcích bude záležet, zda se zlatá horečka nepromění v horečku kyanidovou.
