Vládní politici ve čtvrtek 28. května odtajnili další neznámou v největším projektu, jaký kdy Česko zažilo. Premiér Andrej Babiš (ANO) ohlásil, že stát půjčí firmě ČEZ na výstavbu nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. Dosud nebylo jasné, z jaké kapsy se bude strategický projekt platit. „Stát může vždy půjčit výhodněji než komerční banky, což sníží cenu stavby,“ řekl vicepremiér pro ekonomiku Karel Havlíček (za ANO). Za jaký úrok to bude, zatím netuší, protože do věci vstoupí ještě Evropská komise, a bude se pídit, zda nejde o nedovolenou státní podporu.
V pilotním provozu má být reaktor za 16 let. Cílem je zajistit, aby země nebyla závislá na elektřině ze zahraničí. Pokud by šlo vše podle plánů, Češi by mohli po dostavbě Dukovan svítit či ohřívat levněji než dosud. Když cena elektřiny v budoucnu poroste, na stavbě vydělají. V opačném případě si připlatí desítky korun ročně, prohlásil Havlíček. Přípravné práce za zhruba 20 miliard korun by měl hradit ČEZ. Na samotnou stavbu – odhadem 140 miliard – by firmě, v níž Česko drží 70 procent, půjčil stát.
Stát jako obchodník s elektřinou
Představme si elektrárnu v Dukovanech jako hrad. Podobně jako ve středověku má mít za úkol zajistit obranu před cizími vpády. V tomto případě není hrozbou vojsko s meči a kopími, ale skutečnost, že nám v budoucnu nemusí stačit elektřina vyrobená v Česku, a bude třeba ji nakupovat v zahraničí. To je podle současné vlády i vedení energetického obra ČEZ jeden z důvodů, proč pomyslný dukovanský hrad lépe opevnit. Tedy vystavět další blok, který by měl zvýšit podíl jádra na více než polovinu české produkce elektřiny (nyní 34 procent).
Naposledy kabinet ohlásil státní záruku na cenu elektřiny vyrobené v Dukovanech po roce 2036, kdy má začít pilotní provoz nového bloku. Stát se stane de facto obchodníkem s elektřinou – bude ji od ČEZ kupovat za stanovené ceny a pak prodávat na trhu. Tím na sebe vezme riziko, že se výroba nebude z nějakého důvodu vyplácet. |
Premiér Babiš, ministr průmyslu a obchodu Havlíček i šéf ČEZ Daniel Beneš předstoupili s plánem, jak strategické stavbě za zhruba 160 miliard korun zajistit přísun peněz. Náklady spojené se soutěží na dodavatele, projektem a přípravnými pracemi zaplatí ČEZ. Na samotnou stavbu – pokud k ní dojde – firmě půjčí stát. V tom zatím nebylo jasno. „ČEZ si může půjčit u komerčních bank, ale dostane úrok kolem osmi či devíti procent. Stát může určitě zajistit výhodnější financování, což sníží náklady na projekt,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Havlíček.
Tím de facto zlevní i energii, kterou budou Dukovany vyrábět. Právě budoucí nižší účty za elektřinu jsou jedním z argumentů vlády, proč se v uplynulých měsících rozhodla postrčit vpřed trochu zamrzlý projekt. Naposledy kabinet ohlásil státní záruku na cenu elektřiny vyrobené v Dukovanech po roce 2036, kdy má začít pilotní provoz nového bloku. Stát se stane de facto obchodníkem s elektřinou – bude ji od ČEZ kupovat za stanovené ceny a pak prodávat na trhu. Tím na sebe vezme riziko, že se výroba nebude z nějakého důvodu vyplácet.
Stejně se může stát, že si manažeři ČEZ vyhodnotí v průběhu příprav či stavby nový blok v Dukovanech za byznysový propadák. „Můžeme aktivovat záložní plán, že speciální společnost pro výstavbu, tedy Dukovany II, převedeme za do té doby utracené, auditorem zkontrolované náklady na stát,“ řekl nedávno v rozhovoru pro LN šéf ČEZ Beneš. Česko drží v ČEZ zhruba 70procentní díl akcií. Státní půjčku i garance ještě prověří Evropská komise, protože by mohlo jít o takzvanou nedovolenou veřejnou podporu.
Jasný jízdní řád
Projekt má řadu kritiků – kteří třeba nevnímají jádro jako vhodný zdroj – i rizik, jež se mohou projevit v průběhu stavby. Pokud by se stát od jádra zcela odklonil, může jít třeba cestou plynových elektráren a více investovat do zelené energie. Své uhelné elektrárny plánuje ČEZ odpojit do roku 2038. Na druhou stranu nový blok už má celkem jasný jízdní řád. Dvě ze tří smluv, které má kabinet a ČEZ uzavřít, dostanou podpisy do konce června. Jde o rámcový a prováděcí kontrakt.
Nový blok už má celkem jasný jízdní řád. Dvě ze tří smluv, které má kabinet a ČEZ uzavřít, dostanou podpisy do konce června. Jde o rámcový a prováděcí kontrakt. |
Premiér Babiš slíbil, že s jejich podobou seznámí i lídry ostatních parlamentních stran, protože jde o projekt, který svým časovým výhledem dalece přesahuje mandát jeho kabinetu. „Týden před zasedáním vlády předsedy pozvu, aby měli možnost se se smlouvami seznámit,“ řekl Babiš. Ještě letos by měl začít výběr zhotovitele, který má stavbu nové části elektrárny dodat společnosti ČEZ takzvaně na klíč.
Vedení firmy počítá, že se přihlásí pět uchazečů – ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a Westinghouse z USA. Nepůjde jen o byznys, ale i o geopolitický vliv v oblasti. I proto budou tendr doprovázet přísná bezpečnostní opatření, aby byl výběr dodavatele co nejčistší. „Jsme připraveni na to, že máme za krkem zástupce tajných služeb všech pěti států, jejichž firmy se mohou o stavbu v Dukovanech ucházet,“ dodal Beneš.
