V uplynulém měsíci na mezinárodní politické scéně ostrou a tvrdou konfrontací s ruským prezidentem Vladimírem Putinem zaujali premiéři dvou geograficky rozsáhlých, ale počtem obyvatel spíše menších anglicky mluvících zemí – australský Tony Abbott a kanadský Stephen Harper.
Nejdříve na setkání zemí sdružených v Ekonomickém seskupení Asie a Tichomoří (APEC) v čínské Šanghaji na začátku listopadu australský premiér Abbott vyzval prezidenta Putina, aby přijal politickou odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla MH 17 nad východní Ukrajinou, na jehož palubě bylo i několik desítek Australanů. Abbott řekl, že Putin „se nemůže vyhnout diskusi“ o této katastrofě a plné spolupráci na jejím vyšetřování.
Poté na summitu 20 nejvyspělejších zemí světa G20 v australském Brisbane v polovině listopadu kanadský premiér Harper prezidentu Putinovi nediplomaticky sdělil: „Podám vám ruku, ale mohu vám říct jediné: musíte vypadnout z Ukrajiny.“
Výjimka a pravidlo
Co se děje? Začínají se snad Austrálie a Kanada chovat na mezinárodní politické scéně asertivněji než dříve? Jak se to vezme. Faktem však je, že Abbott a Harper jsou ze všech státníků zemí takzvaného anglofonního světa, jímž se rozumí Velká Británie, USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a většinou i největší a nejlidnatější světové demokracie Indie, v současnosti nejstatečnější a nejúspěšnější.
Australský premiér Tony Abbott je pro politickou historii Austrálie spíše pravidlem než výjimkou, kanadský premiér Stephen Harper pak pro politickou historii Kanady spíše výjimkou než pravidlem |
Americký prezident Barack Obama je slabý, politicky oslabený a nerozhodný. Britský premiér David Cameron má rovněž velké domácí politické problémy, neboť z voličské základny jeho konzervativní strany v Anglii výrazně ubírá opoziční euroskeptická Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). Relativně mladí, padesátiletí, Abbott a Harper působí energicky, svěže, odvážně a jsou každopádně momentálně nejzajímavějšími státníky anglofonního světa.
Přitom politická situace a historie jejich zemí je odlišná. Abbott je pro politickou historii Austrálie spíše pravidlem než výjimkou, Harper pak pro politickou historii Kanady spíše výjimkou než pravidlem.
Tradice odvážného vystupování
Ve střední Evropě si to příliš neuvědomujeme, ale Austrálie má tradici odvážných mezinárodně-politických postojů a také bojovnosti, ochoty bojovat a z bojů neutíkat. Australané přispěli nadprůměrným počtem vojáků včetně padlých britskému impériu například v burské válce na přelomu 19. a 20. století či v první světové válce – mnoho jich padlo při nevydařené gallipolské operaci proti Turecku.
Tony Abbott, lídr Liberální strany, hlavní australské pravicové strany, zapadá do tradice odvážného australského vystupování na mezinárodní politické scéně |
Australané statečně bojovali i ve druhé světové válce a aktivně se účastnili války v Koreji i ve Vietnamu – což se u nás příliš neví – a byli téměř jedinými spojenci Američanů, kteří jejich válečné úsilí podporovali až do smutného konce. Australané z bojů neutíkají.
Tony Abbott, bývalý jezuity vzdělávaný katolický seminarista a lídr Liberální strany, hlavní australské pravicové strany, je premiérem od září 2013, tedy spíše zapadá do tradice odvážného australského vystupování na mezinárodní politické scéně.
Proizraelský postoj
Stephen Harper, lídr kanadské Konzervativní strany, je premiérem už do února 2006, tedy téměř devět let a představuje v kanadské politice anomálii či možnou změnu kurzu, což se však teprve uvidí. Kanadská identita je totiž primárně daná negativně: „Nejsme Američané!“
Mnozí kanadští premiéři měli na mezinárodní politické scéně sklon udržovat si odstup od americké studenoválečné politiky, například poskytováním azylu americkým mladíkům vyhýbajícím se vojenské službě ve Vietnamu či udržováním nadstandardně přátelských vztahů s Castrovou komunistickou Kubě. Zejména Pierre Trudeau, premiér v sedmdesátých a v první polovině osmdesátých let, tyto neutrální až antiamerické postoje dováděl k dokonalosti.
Kanadský premiér Harper představuje na mezinárodní politické scéně jeden z nejsilnějších proizraelských hlasů |
Harper však není z bývalého politického establishmentu na východu země, nýbrž ze západní Kanady, která je politicky pravicovější a více proamerická. Je to jeden z nejvíce, ne-li vůbec nejvíce proamerických kanadských premiérů.
Harper jako kanadský politik je v jedné věci specifický a žádný premiér této země ji před ním, pokud je mi známo, neprojevoval – je výrazně proizraelský. Na mezinárodní politické scéně představuje jeden z nejsilnějších proizraelských hlasů. Tento jeho postoj ani tolik nevyplývá z kanadského konsensu jako z jeho osobního morálního a politického přesvědčení. (Harper je evangelikál a evangelikálové z morálních důvodů vyznávají proizraelské postoje.)
Ekonomický reformátor Modi
V současnosti tedy jsou v anglofonním světě dva asertivní, průrazní lídři. Není-li morální vůdcovství na mezinárodní politické scéně ochotný ani schopný poskytnout prezident USA Obama, musejí se ho ujmout australský premiér Abbott a kanadský Harper.
Podaří se premiéru Narendru Modimu Indii ekonomicky reformovat? |
V anglofonním světě je ještě jednomu státníkovi věnovat pozornost – Narendru Modimu, který je od letošního května indickým premiérem a má pověst ekonomického reformátora. Ještě však uvidíme, nakolik se mu podaří Indii ekonomicky reformovat. Musel by totiž především uspět v boji proti fenoménu, jenž nejvíce brzdí indický hospodářský růst – nesmírné a všudypřítomné korupci.