Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Novela zákona umožní omezit průmyslu i domácnostem odběry vody

  10:01
Vláda schválila novelu, která zrovnoprávní nadbytek i nedostatek vody. Vznikne plán a soupis, kdo co dělá, když udeří sucho. Podle toho, jak moc udeří, se začnou omezovat odběry. Bude-li zle, jako první se musí uskrovnit byznys, pak domácnosti. Nejvyšší prioritu získá základní infrastruktura, jako je výroba elektřiny a chod nemocnic.

Voda (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Když se začnou hladiny nadmíru zvedat, všichni vědí, co mají dělat, od starostů po hasiče. Plán pro zvládání stavu, kdy hladiny naopak nadmíru klesají, ale dosud chybí. Vláda v pondělí 8. července schválila novelu, která nadbytek i nedostatek vody zrovnoprávní. „Úprava podrobně popisuje, jaké kompetence a povinnosti v době sucha a nedostatku vody mají jednotlivé složky státní správy a samosprávy,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Vznikne jasný plán a soupis, kdo co dělá, když udeří sucho. Podle toho, jak moc udeří, se začnou případně omezovat odběry. Pokud bude zle, jako první se musí uskrovnit byznys, pak domácnosti. Nejvyšší prioritu naopak získá základní infrastruktura, jako je výroba elektřiny a chod nemocnic. Paragrafy začnou platit dva měsíce poté, co se objeví ve Sbírce zákonů.

Tři stupně

Nádrž na 500 kubických metrů dešťové vody, k tomu pískové filtry, jež ji vyčistí. Litomyšlský závod na skleněná vlákna do stavebnin Saint-Gobain Adfors už se chystá na horší vodní časy a spouští záložní zdroj na tekutinu, již potřebuje k výrobě a zalévání. Čím víc toho nachytá z nebe, tím méně bude závislý na podzemí. A to se může hodit, protože dle novely zákona, již v pondělí 8. července schválila vláda, bude průmysl první „na ráně“, když hladiny příliš opadnou.

Novela, která po vládním souhlasu odchází do sněmovny, předpokládá tři stupně problému. První, nejmírnější je sucho; to s označením extrémní nyní zasahuje polovinu republiky, podle aktuálních dat portálu Intersucho jím trpí celé Čechy a severovýchodní Morava. Druhý se jmenuje nedostatek vody a třetí, nejvyšší představuje krizový stav.

Do vodního zákona přibude takzvaná suchá hlava. Zavede stejný preventivně-restriktivní režim pro případ nedostatku vláhy, jako to už řadu let platí pro povodně. Se stále větším suchem se přitvrdí v omezeních. Novela, která po vládním souhlasu odchází do sněmovny, předpokládá tři stupně problému. První, nejmírnější je sucho; to s označením extrémní nyní zasahuje polovinu republiky, podle aktuálních dat portálu Intersucho jím trpí celé Čechy a severovýchodní Morava. Druhý se jmenuje nedostatek vody a třetí, nejvyšší představuje krizový stav.

U prvního se bude sahat především po osvětové kampani a nabádání k zodpovědnému chování čili neplýtvání. „Zvládání sucha a zvládání stavu nedostatku vody se liší intenzitou a dobou trvání. Při nedostatku vody je nutné upravit povolení k nakládání s vodami i u subjektů, které jsou například významnými zaměstnavateli v regionu, popřípadě hrozí, že nedostatek vody bude mít vliv na základní infrastrukturu nebo dodávku pitné vody,“ vysvětluje důvodová zpráva novely. Kdo neposlechne, riskuje pokutu; u jedinců do 50 tisíc korun, u firem dvakrát více.

Předpovědní systém

Sucho je v zákoně charakterizováno jako deficit srážek, který ale ještě nečiní praktické obtíže v tom, aby každý dostal tolik litrů, kolik žádá. Nedostatek vody už je situace, kdy spotřeba převyšuje schopnost čerpaných zdrojů přirozeně se doplnit. Za krizového stavu se přidává do pohotovosti armáda a Správa státních hmotných rezerv (SSHR), vláda vyplácí bolestné za škody, jež restrikcemi vzniknou podnikatelům. Takzvané komise sucha budou moci dočasně omezit i dříve povolené odběry.

Aby vodoprávní úřady či komise skutečně věděly, co dělají, a jejich počínání mělo smysl, potřebuje je stát vybavit vrstevnatým souborem informací. K tomu účelu už v pilotním režimu běží předpovědní systém HAMR.

Na prvním místě bude vždy zajištění dodávek do základní infrastrukturní sítě a nezbytných služeb; to je třeba výroba elektřiny či nemocnice. Hned v závěsu je napájení obyvatel. Z opačného konce se jako první při osekávání odběrů sáhne na rekreační účely, průmysl a další byznys, kam spadá třeba i vnitrozemská plavba, uprostřed žebříčku se nacházejí zemědělci. Aby vodoprávní úřady či komise skutečně věděly, co dělají, a jejich počínání mělo smysl, potřebuje je stát vybavit vrstevnatým souborem informací. K tomu účelu už v pilotním režimu běží předpovědní systém HAMR.

V něm se sbírají datové sady, která území republiky jsou obzvlášť zranitelná a náchylná na žíznivost, jaké a kde jsou v zemi disponibilní zdroje vody a současně kde a kolik je schválených požadavků na odběr. K tomu se přidává i výčet minimálních průtoků v řekách a výše hladin pod zemí, aby neselhal ekosystém, mezi vstupní údaje patří i soupis vodohospodářské infrastruktury. V místech, kam trubky nevedou, se musí nouzové zásobování řešit jinak (třeba půjčením cisteren od SSHR) než u obcí, jimž může trubkami pomoci šťastnější region.

Převod mezi povodími

Suchá část vodního zákona se chystala zhruba rok, její potřebu vyvolala situace posledních let, kdy se České republice nedaří doplnit vypité a vylité zásoby, protože to, co naprší a nasněží, nestačí. „Od roku 1961 se nejvýznamnější sucho v podzemních vodách vyskytlo začátkem devadesátých let a především v letech 2015 a 2016. Významná období sucha se v podzemních vodách opakují v přibližně deseti až dvanáctiletých periodách, jejich extremita však kolísá,“ vysvětluje v podkladech ministerstvo zemědělství coby předkladatel.

Udeří-li sucho, jako to v Česku dělá posledních pět let, do trablů se rychle dostanou oblasti, kde se protíná několik faktorů: v úhrnu tam méně naprší a nasněží, hodně se odpaří a v podzemí není nastřádáno tolik vody, aby nezačala chybět. Nedostatková tekutina se bude převádět mezi povodími tak, aby jí všude bylo relativně dost.

Citlivější a současně strategičtější jsou zásoby pod povrchem, odkud je nemůže odpařovat sálající slunce. Jenže se pomaleji revitalizují. Udeří-li sucho, jako to v Česku dělá posledních pět let, do trablů se rychle dostanou oblasti, kde se protíná několik faktorů: v úhrnu tam méně naprší a nasněží, hodně se odpaří a v podzemí není nastřádáno tolik vody, aby nezačala chybět. Příkladem jsou jižní Morava či značná část Pardubického kraje.

U plánovaných úprav odběrů se s touto znalostí bude pracovat; nedostatková tekutina se bude převádět mezi povodími tak, aby jí všude bylo relativně dost.K „hydratovaným“ lokalitám, odkud lze brát, patří jihočeské pánve či oblast mezi Jizerou a dolním Labem.