Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Novela zákona: Policie by mohla používat důkazy tajných služeb

  11:01
Ministerstvo vnitra v listopadu předložilo návrh na změnu zákona o policii a trestního řádu. Novela, kterou schválila vláda a jež zamířila do sněmovny, má pomoci při dokazování závažných trestných činů, u kterých činí trestní postih nad deset let vězení. Má umožnit, aby jako důkaz před soudy obstál například odposlech tajné služby.

Zpravodajské služby. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

V kanceláři probíhá živý hovor o klíčových ekonomických zájmech státu. Je patrné, že jde o trestnou činnost. Debatu nahrává záznamové zařízení tajné služby, jehož nasazení povolil Vrchní soud v Praze. Informace o zjištěních putuje k policii a žalobci. Navzdory tomu se policejní vyšetřovatelé do místnosti musejí vydat znovu, aby nainstalovali vlastní „štěnice“ – opět se souhlasem soudu a s nadějí, že podobný rozhovor zazní znovu. Jako ukázkový paradox zmínil ve středu 4. prosince popsaný případ šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka na konferenci pořádané skupinou MAFRA.

Odposlech zpravodajských služeb v Česku nelze použít v trestním řízení. Společně s ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) Janem Berounem se Koudelka přimluvil za novely zákona o policii a trestního řádu, které by policii umožnily použít důkazy tajných služeb. Dle šéfa VZ by se oprávnění pro policii měla zvýšit minimálně v případě podezření na páchání trestných činů terorismu a špionáže. „Je to důležité z pohledu státu a společnosti. Stát má mít zájem na tom, aby pachatelé byli postaveni před soud. Nejde jen o represi, ale i o preventivní dopady,“ řekl Beroun.

Omezení trestných činů

Beroun poukázal na to, že mnohdy jde o unikátní příležitost, jak zaznamenat nezákonné jednání. „Buďme realisté, lidé, proti kterým bojujeme v oblasti terorismu a špionáže, nedělají chyby dvakrát. Pokud to tajná služba zadokumentuje, společnost musí mít prostředky, aby je mohla využít,“ zdůraznil Beroun. Ministerstvo vnitra v listopadu předložilo návrh na změnu zákona o policii a trestního řádu. Novela, kterou schválila vláda a jež zamířila k posouzení do sněmovny, má pomoci při dokazování závažných trestných činů, u kterých činí trestní postih nad deset let vězení.

Dle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna je však nutné pečlivě omezit rozsah trestných činů, kterých by se rozšíření týkalo. Jako nejdůležitější vnímá hrozby terorismu a špionáže. Stejně důležité je i to, aby byly důsledně promyšlené pojistky.

Má umožnit, aby jako důkaz před soudy obstál například odposlech pořízený tajnou službou. „Bez nás není policie schopná nějaký případ a rizikovou situaci vyřešit, protože informace, které jim pravidelně poskytujeme, nemůže použít v trestním řízení,“ zdůraznil šéf BIS Koudelka. Oba šéfové tajných služeb si jsou zároveň vědomi, že jde o velmi choulostivou pravomoc, kterou lze snadno zneužít. Proto rozumějí i vzrušené politické debatě, která kolem toho ve sněmovně vznikla.

Dlouholetý poslanec a šéf ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) popisuje novelu jako zásadní změnu pravomocí tajných služeb od roku 1989. Přirovnává to k vybudování nové StB. Dle šéfa VZ Berouna je však nutné pečlivě omezit rozsah trestných činů, kterých by se rozšíření týkalo. Jako nejdůležitější vnímá hrozby terorismu a špionáže. Stejně důležité je i to, aby byly důsledně promyšlené pojistky. Jedním z řešení by mohlo být, aby využití odposlechu policií dodatečně schválil předseda senátu Vrchního soudu v Praze, který ho tajné službě povolil.

Kontrola zpravodajců je dál chabá

Novela zákona o zpravodajských službách měla „zařídit“ pečlivější dohled nad počínáním tří českých tajných služeb – BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a VZ. Kontrola však zatím zůstala jen na papíře. „Existuje pracovní seznam možných kandidátů na členství v orgánu nezávislé kontroly, který však dosud není, i vzhledem k velice přísným požadavkům, úplný,“ potvrdila Vanesa Šandová, vedoucí tiskového oddělení Úřadu vlády. Kabinet musí najít deset kandidátů, z nichž posléze sněmovna vybere „vítěznou“ pětici.

Na tajné služby, kterým rostou pravomoci i náklady, dohlížejí tři sněmovní komise, ale „nevidí“ do spisů, jež zpravodajci neuzavřeli. Jde proto spíše o formální dohled; ředitel služby se případně vždy může vymluvit, že jde stále o živou kauzu a informace neposkytne. Tajné služby přitom excesy v minulosti řešily. Příkladem může být kauza zneužití vojenské rozvědky v případu Nagygate, únik odposlechů Bém–Janoušek či údajná defraudace prostředků v civilní rozvědce ÚZSI. A právě kontrolní orgán volený sněmovnou měl zajistit, aby tajné služby podléhaly důsledné kontrole před možným porušením zákona.

Nejen právníci

„Za komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství jsem v létě napsal dopis panu premiérovi Babišovi. Odepsal v tom smyslu, že nominace zatím nemají a že možná bude nutné přistoupit ke změně zákona, protože kvalifikační předpoklady kandidátů, které jsou v tomto případě stanovené, se zdají býti takřka nesplnitelné,“ řekl Vít Rakušan (STAN), předseda sněmovní kontrolní komise. Dle něho nejproblematičtější je požadavek na ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti práva.

„Od počátku jsem pochyboval, jestli je nutné mít v superdohledovém orgánu jenom právníky. Přijde mi to až kontraproduktivní. Kontrolní orgán má mít podle mě širší záběr, tedy mít ve svých řadách nejen právníky,“ dodal Rakušan. „Je to trapné, že to koaliční vláda není schopná předložit. Co jiného na to mohu říci. Začali na mě dokonce svádět, že jsem do novely prosadil právnické vzdělání. To však bylo součástí už původního návrhu vzešlého z vlády někdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD),“ řekl Marek Benda (ODS), sněmovní matador a člen kontrolní komise k BIS.

Kromě magisterského titulu z práv zákon požaduje od členů kontrolního orgánu minimální věk 40 let. Zároveň to nesmí být nikdo, kdo v posledních třech letech pracoval v nějakém bezpečnostním sboru či v armádě. Vyloučen je i souběh práce s politikou či s funkcí soudce. Nepřípustní jsou i prezident, členové vlády, jejich političtí náměstci, poslanci, senátoři i krajští a komunální zastupitelé. Kandidát musí mít nejpřísnější bezpečnostní prověrku. Nejde přitom o práci na plný úvazek, provází ji ale nárok na náhradu mzdy.

Dle informací LN se na seznamu kandidátů sešlo sedm jmen. Jedním z nich je i Cyril Svoboda, poradce premiéra Andreje Babiše (ANO). „Nevím, jak daleko to je. Já získal prověrku na stupeň přísně tajné,“ řekl Svoboda. Úřad vlády výčet jmen tají. Své tipy předložil i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Mohu potvrdit, že návrhy na jména jsem za ministerstvo vnitra podal,“ řekl LN Hamáček bez dalších podrobností.

Autor: