Novela zákona o veřejných zakázkách má narozeniny. Škodí, nebo prospívá?

Odpůrci i zastánci normy opírají svá tvrzení o statistické údaje. Jenže čísla se dají interpretovat různě.

První narozeniny jsou tu, ale na oslavu by asi všichni nedorazili. Loni 1. dubna vstoupila v platnost dlouho připravovaná novela zákona o veřejných zakázkách. Ministerstvo pro místní rozvoj, které má normu v gesci, je přesvědčeno, že že se díky ní zvýšila transparentnost výběrových řízení.

Protipólem je ministerstvo obchodu a průmyslu s občanským sdružením Komora administrátorů veřejných zakázek (KAVZ). Domnívají se, že platná úprava zákona prohlubuje recesi české ekonomiky. Obě křídla, která mají početnou skupinu stoupenců a svá tvrzení opírají o statistické údaje. Jenže čísla se dají interpretovat různě.

Transparentnost něco stojí

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba představil údaje, z nichž vychází při svých tvrzeních, na konferenci o veřejných zakázkách již v únoru: předpokládaná hodnota vypsaných zakázek v roce 2012 meziročně poklesla o 9,2 procenta, pokud se bere v úvahu pouze období od dubna do prosince, pak je prý pokles více než 47procentní.

Mnozí zadavatelé na poslední chvíli překotně vypisovali zakázky před 1. dubnem 2012, neboť pak jim tehdejší právní úprava ještě umožňovala například losovat finalisty tendrů

Vzpomeňme ale na to, jak mnozí zadavatelé na poslední chvíli překotně vypisovali zakázky před 1. dubnem 2012, neboť pak jim tehdejší právní úprava ještě umožňovala například losovat finalisty tendrů nebo jejich počet omezit hodnotícími kvalifikačními kritérii. Nechvalně proslulými rekordmany se v tomto ohledu staly Středočeský a Ústecký kraj.

Ve čtvrtek zveřejnilo hodnocení novely zákona o veřejných zakázkách ministerstvo pro místní rozvoj společně s Platformou pro transparentní veřejné zakázky, což je projekt, do něhož jsou zapojeny politické strany, podnikatelské asociace a veřejné instituce. Z analýzy vyplynulo: Celková hodnota tendrů za roky 2011 a 2012 je srovnatelná. Výrazný pokles nastal již v roce 2010, což souvisí se stavem ekonomiky, se škrty ve veřejných výdajích a nikoliv s podobou zákona o veřejných zakázkách.

Názor Platformy pro transparentní veřejné zakázky. „Novela nepřinesla žádné dramatické problémy ve veřejném zadávání a její pozitivní aspekty převažují. Neměla by být provedena žádná výrazná změna, která by mohla odstranit výdobytky transparentnosti a většího veřejného dohledu nad veřejnými zakázkami.“ Předseda Platformy a generální ředitel společnosti Skanska, Dan Ťok, k tomu poznamenává: „Je pravdou, že novela zákona o veřejných zakázkách zvýšila nároky na administrativu. Transparentnost ale něco stojí.“

Legislativa to nevyřeší

Ministerstvo pro místní rozvoj v současné době finalizuje podobu technické novely zákona o veřejných zakázkách. Návrh by mělo ministerstvo poslat do připomínkového řízení v průběhu příštího týdne. Náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Sixta dnes představil body obsažené v návrhu (o většině z nich již ČESKÁ POZICE informovala)

  • Zrušení dalšího snižování horní hranice pro veřejné zakázky malého rozsahu u stavebních prací (zůstane zachován limit 3 miliony korun bez DPH místo plánovaného snížení až na jeden milion korun, ke kterému mělo dojít od 1. ledna 2014).
  • Zmírnění pravidla o nutnosti zrušit zadávací řízení, pokud k hodnocení zbývá jediná nabídka. Zadavatel bude muset v prvním kole tendr zrušit, ve druhém ale za splnění určitých podmínek již nikoliv.
  • Odložení účinnosti některých ustanovení (vzdělávání, oponentní posudky, seznam hodnotitelů), u nichž není v současné době zajištěno jejich financování.
  • Zrušení povinnosti podávat předběžné oznámení u znovu zahajovaného zadávacího řízení.
  • Elektronizace přezkumného řízení.
  • Uveřejňování smluv u dílčích zakázek rámcové smlouvy nad 500 tisíc korun.

Technická novela, jak ji předloží ministerstvo pro místní rozvoj, nepočítá s tím, že by řešila kritérium nejnižší ceny či definici mimořádně nízké ceny, tedy aspekty, o nichž hovořil ministr Kuba. Platforma pro transparentní veřejné zakázky tvrdí, že zákon nenutí zadavatele vybírat na základě nejnižší ceny, a příslušná ustanovení zákona se nezměnila novelou.

„Vzrůstající trend rozhodování jen na základě ceny nesouvisí s novou legislativou, ale s politickou kulturou...Toto nemůže být však zákonem změněno. To se změní jen tehdy, pokud se zvýší důvěra veřejnosti ve státní správu a to díky větší transparentnosti jejího rozhodování,“ jsou přesvědčeni členové Platformy pro transparentní veřejné zakázky.

Po vypořádání připomínek bude o technické novele jednat vláda. Je otázkou, co s podobou návrhu udělají během projednávání poslanci. Pokud budou protlačovat další změny, hrozí reálné riziko, že do konce letošního roku nebude schváleno nic. V takovém případě by začala platit od 1. ledna 2014 opatření, která jsou již v dnes platném zákoně uvedena, ale jejich účinnost byla posunuta až na příští tok. Například dalšího snížení limitu pro zakázky malého rozsahu u stavebních prací z dnešních tří milionů korun na jeden milion.