Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Novela zákona o státním zastupitelství zřejmě narazí u poslanců

  21:37

Politici sice o protikorupčním opatření vlády zpravidla hovoří pozitivně, záhy se však objeví podstatné výhrady, které schválení ohrožují.

foto: © zdroj Wikipedia, foto ČTK, montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Aktualizováno. Vláda ve středu schválila návrh zákona o státním zastupitelství, který má zásadním způsobem proměnit fungování návladních a zefektivnit boj proti korupci, mantru Nečasova kabinetu. Zatímco veřejní žalobci ústy nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana plédují pro novou normu, která má zvýšit jejich nezávislost a umožnit hierarchické řízení soustavy státních zastupitelství, politici mají k novele mnoho výhrad. Kritický postoj zaujala jak opoziční ČSSD, tak někteří koaliční poslanci ODS a TOP 09.

Právě postoj sociálních demokratů se může ukázat jako kruciální při projednávání v Poslanecké sněmovně, kam předloha nyní zamíří. Důvodem je, že již dnes se premiérovi Petru Nečasovi shání pro vládní návrhy podpora poslanců horko těžko, a to i u těch koaličních. S přibližujícím se termínem voleb na jaře 2014 se dá očekávat, že bude jeho situace čím dál složitější. Věc komplikuje i to, že někteří poslanci volají v souvislosti s novelou zákona o státním zastupitelství po úpravě Ústavy.

ČESKÁ POZICE se pokusila zmapovat, v čem se návrh zákona politikům nezamlouvá.

Co se má změnit

  • Nejvyššího státního zástupce bude na deset let jmenovat prezident republiky, a to na návrh vlády předložený ministrem spravedlnosti (v současnosti ho jmenuje i odvolává na návrh ministra spravedlnosti vláda s neomezeným mandátem). Nejvyššího státního zástupce bude možné odvolat v kárném řízení před kárným soudem.
  • Vznikne Úřad pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem (dále jen Úřad pro boj s korupcí) s celorepublikovou působností ve věcech trestných činů přijetí úplatku, podplácení a nepřímého úplatkářství, závažné finanční kriminality a obzvlášť závažných zločinů spáchaných úředními osobami v souvislosti s jejich funkcí. Povede jej náměstek nejvyššího státního zástupce, který bude jmenován nejvyšším státním zástupcem na sedm let.
  • Vznikne poradní sbor státního zastupitelství, jehož členové se budou vyjadřovat ke jmenování vedoucích státních zástupců, včetně šéfa Úřadu pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem.
  • Po zrušení vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci se jejich agenda převede na Nejvyšší a krajská státní zastupitelství.
  • Státní zástupce bude moci odmítnout splnění pokynu nadřízeného, pokud bude mít za to, že je v rozporu se zákonem, nebo bude-li mít za to, že pokyn vychází z výkladu, který je ve zjevném rozporu s právní naukou a ustálenou rozhodovací praxí. Pokyny i odmítnutí budou muset být vyhotoveny písemně.
Jak smýšlí ČSSD

Od lidí z justice jsme zaslechli, že se postoj sociálních demokratů k návrhu zákona v posledních několika měsících proměňoval od spíše vřelého ke spíše skeptickému. Z rozhovoru s Jiřím Dienstbierem, stínovým ministrem spravedlnosti, jsme sice nabyli dojmu, že ČSSD úpravu podpoří, jenže Dienstbierovo postavení v sociální demokracii není pevné, což ukázal březnový sjezd strany, na němž přišel populární senátor o post místopředsedy. Mnohem důležitější se nám proto jevily názory předsedy sněmovního klubu ČSSD Jeronýma Tejce. Pro ČESKOU POZICI uvedl pět zásadních námitek k předloze:

  1. Aby návrh na jmenování nejvyššího státního zástupce nemohl zablokovat prezident, měla by o něm rozhodovat pouze vláda.
  2. Odvolání nejvyššího státního zástupce by mělo být možné i bez udání důvodů, a to na návrh vlády se souhlasem prezidenta. Může se totiž stát, že sice nebude usvědčen z kárného provinění, ale bude neschopný.
  3. Funkční období nejvyššího státního zástupce by mělo být maximálně pět až sedm let.
  4. Úřad pro boj s korupcí by neměl být jediným místem, kde se řeší nejzávažnější hospodářská kriminalita. Měla by existovat možnost, aby policie v těchto případech mohla oslovit krajské či Nejvyšší státní zastupitelství.
  5. Nesouhlas s poradním sborem, který nemá odpovědnost. Pokud se posilují pravomoci nejvyššího státního zástupce, měla by se zvýšit i jeho odpovědnost.

Dle Tejce však nejde o hledání zbytečných záminek, ale o to, aby se vychytaly mouchy. Neboli aby nenastala situace, při níž se nejvyšší žalobce a šéf Úřadu pro boj s korupcí ve funkcích na deset let „zabetonují“.

Nejednotná ODS

Zatímco od představitele opozice lze výhrady k vládní předloze očekávat, jako nezvyklé se jeví, když s ní nesouhlasí koaliční poslanci. Například předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda je přesvědčen, že se novelou obnovuje centralizovaná generální prokuratura, kterou jsme před 20 lety zrušili.

V rozhovoru s ČESKOU POZICÍ Benda zmínil čtyři problematická místa návrhu, který předkládal ministr spravedlnosti a jeho stranický kolega Pavel Blažek:

  1. „Státní zastupitelství není nezávislý orgán. Dle článku 80 Ústavy je v exekutivě. Nejvyšší státní zástupce tedy není nezávislá osobnost.“
  2. „Důvodem zániku generální prokuratury v roce 1992 bylo to, že jsme nechtěli jedno místo, kde se bude rozhodovat.“
  3. „Zřízení protikorupčního speciálu musí obsahovat dvě pravidla. Jeho šéf by měl být odvolán na návrh nejvyššího státního zástupce ministrem spravedlnosti. Jde o to, aby v tom byl jeden člověk ze soustavy a jeden z vlády. Za další by měla být jasně definovaná jeho působnost, aby nedocházelo k tomu, že si budou vybírat případy na objednávku.“
  4. „Poradní orgán státního zastupitelství je zbytečnost.“

Zajímalo nás, jak si Benda vysvětluje, že návrh vládního zákona od ministra Blažka obsahuje body, s nimiž nesouhlasí. „Ve sněmovně jsme zvyklí opravovat návrhy z dílny ministrů spravedlnosti,“ řekl ČESKÉ POZICI Benda. Zřejmě měl na mysli Blažkova předchůdce Jiřího Pospíšila, který se loni neúspěšně snažil návrh zákona o státním zastupitelství prosadit jak v ODS, tak ve vládě. V červnu 2012 ho však premiér Nečas nechal z vlády odvolat. „Jsem překvapen, že jde o prakticky totožný návrh, který jsem navrhoval coby ministr spravedlnosti,“ uvedl na adresu Blažkovy předlohy Pospíšil na dotaz ČESKÉ POZICE.

TOP 09/STAN: Je to drahé a neústavní

Asi nejtvrdší kritika zazněla v úterý 28. května od ministra financí a místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. „Ode mne nikdo nemůže čekat, že zvednu ruku pro transformaci, která je nákladnější pro veřejné rozpočty,“prohlásil Kalousek. Nelíbí se mu, že roční náklady na protikorupční úřad, který má řešit mnohamiliardové škody, se pohybují okolo 37 milionů korun.

Ministr Kalousek není v poslaneckém klubu TOP 09/STAN  ojedinělým kritikem novelyPostoj ministra financí může být ovlivněn kauzou Casa, v níž byla obviněna jeho stranická kolegyně Vlasta Parkanová, protože podle orgánů činných v trestním řízení porušila ustanovení zákona o majetku státu. Kalousek následně požadoval po nejvyšším státním zástupci Zemanovi, aby sjednotil výklad toho, co je v rámci zákona trestné, a co není. To však Zeman neudělal, za což si od Kalouska letos v dubnu vyslechl ostrou kritiku: „Buď prostě Pavel Zeman přistoupí na to, že je součástí státní exekutivy a prostě vydá nějaké rozhodnutí. (…) Anebo přestane, anebo se stane kulturním atašé někde v Afghánistánu, protože nemá-li odvahu k rozhodnutí, tak ať to nedělá.“

Kalousek však není v poslaneckém klubu TOP 09/STAN ojedinělým kritikem novely zákona. Kupříkladu místopředseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Stanislav Polčák ze STAN považuje za nezbytné před případným jednáním o návrhu zákona změnit Ústavu a její článek 80 o veřejné žalobě, který je posledním článkem, jenž se týká exekutivy. Svoje stanovisko opírá o názory právních kapacit, které měly k novele výhrady v rámci květnového zasedání Legislativní rady vlády.

„Odmítám být vtažen do nějakých politických intrik, že každý, kdo je proti návrhu zákona o státním zastupitelství, je korupčník. Nechápu, proč vláda musí projednat zákon v červnu. Chtějí nás přes léto dostat do presu, klasika. Klidně navrhnu prodloužení lhůty, abychom se dopady zákona mohli zabývat mnohem podrobněji. Vláda by do září klidně mohla připravit úpravu Ústavy, která byla velmi jednoduchá a ukotvila by, že státní zastupitelství vykročuje ze systému výkonné moci,“ popsal ČESKÉ POZICI výhrady Polčák.

Těžká cesta vpřed

I když tedy návrh zákona o státním zastupitelství, který podporují Transparency International a Fond Otakara Motejla, prošel vládou, ve sněmovně narazí na zásadní výhrady. A dost možná se bude muset najít nejprve ústavní většina, která by novele předcházela. Politická realita je přitom taková, že už dnes zástupci vládní koalice nemají k dispozici jistých 101 hlasů. Ke změně Ústavy je jich třeba dokonce 120.

A je tu ještě jedna možnost: zákon sice bude přijat, ale ještě před jeho vstupem v platnost se po dohodě nejsilnějších politických stran vyhodí nepohodlní vedoucí státní zástupci…Postoj ČSSD může být ovlivněn i tím, že pokud by byl zákon přijat a začal platit od roku 2015, sociální demokraté by pravděpodobně příští rok převzali vládu s už nadefinovanými klíčovými hráči ve funkcích nejvyššího státního zástupce, jeho náměstků i šéfa protikorupčního úřadu. Ti by pak byli deset a ve druhém případě sedm let politiky neodvolatelní. Věru nevídané.

Ačkoli sociální demokraté navenek tvrdí, že jim nejvyšší státní zástupce Zeman a jeho nejviditelnější podřízená – vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová, o níž se spekuluje jako o možné šéfce Úřad pro boj s korupcí –, nevadí, mimo záznam poukazují, že rychlost a efektivita polapení exhejtmana Davida Ratha v nich vzbuzuje podezření z politické objednávky.

A je tu ještě jedna možnost. Zákon sice bude přijat, ale ještě před jeho vstupem v platnost se po dohodě nejsilnějších politických stran vyhodí nepohodlní vedoucí státní zástupci…

Autor: