Aliance ve východním Středomoří se mění. Přispívá k tomu i nové plynové naleziště v pobřežních vodách na jihu Kypru, které loni v prosinci objevila americká společnost Nobel Energy a jehož zásoby se odhadují na 142 až 226 miliard metrů krychlových. Partnerem kyperských Řeků v budoucí těžbě plynu se stal Izrael. A to zhoršuje již tak komplikované vztahy Kypru a Turecka. Návštěva izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který jako vůbec první izraelský předseda vlády zavítá ve čtvrtek 16. února do hlavního města Kypru Nikósie, toto napětí ještě posílí.
Nové naleziště zemního plynu také zhoršuje bezpečnostní situaci ve východním Středomoří. Turecko totiž důrazně protestuje proti plánu kyperských Řeků, dle nějž by měli těžit plyn pouze oni, přičemž s účastí severní, turecké části ostrova nepočítají. Kypr je od roku 1974 etnicky rozdělen na jižní část, Kyperskou republiku, členskou zemi Evropské unie, jejíž obyvatelé jsou řeckého původu, a na Severokyperskou republiku s většinovou tureckou populací. Tu dosud uznalo pouze Turecko a na jejím území rozmístilo 30 až 40 tisíc vojáků.
Ankara také nesouhlasí s hospodářskou zónou v pobřežních kyperských vodách, jež je totožná právě s oblastí, ve které firma Nobel Energy objevila plyn. Loni Turecko vyslalo válečnou loď, která kroužila okolo výzkumného týmu společnosti, jejž to však od průzkumu plynového naleziště neodradilo.
Náhrada izraelsko-tureckého spojenectví
Dobré turecko-izraelské vztahy v regionu východního Středomoří se začaly zhoršovat poté, co před dvěma lety izraelské vojenské komando obsadilo flotilu tureckých lodí, jež vezly humanitární pomoc do Gazy, a na jedné z nich usmrtilo devět tureckých občanů, kteří se postavili na odpor. Od té doby Ankara požaduje od Izraele omluvu, ale ten to odmítá učinit. Další příčinou zhoršujících se vztahů obou zemí je postupná změna zahraničně-politické orientace Turecka ze západu (především na EU) na východ (zejména na země bývalé Osmanské říše).
Izraelskou odpovědí na tureckou podporu palestinského hnutí Hamás, jež vládne v Gaze, byl vstřícný krok k Řecku a Kyperské republice
Tato turecká rozhodnutí včetně nově objeveného plynového naleziště pak urychlila rozhovory Izraele a Kyperské republiky, která tradičně společně s Řeckem podporovala Palestince. Tento jejich přístup se začal postupně měnit od zmíněného izraelsko-tureckého konfliktu. Oficiální kyperští představitelé sice tvrdí, že na jejich vztahu k „arabským přátelům“ se nic nezměnilo, ale nové naleziště plynu ještě víc napomohlo změně aliancí ve východním Středomoří a náhradě narušeného izraelsko-tureckého spojenectví. V minulosti patřilo Řecko k těm evropským zemím, jež byly vůči Izraeli značně nepřátelské, ale od chvíle, kdy se Turecko stalo izraelským nepřítelem, řecké vztahy s židovským státem se zlepšily.
Izraelskou odpovědí na tureckou podporu palestinského hnutí Hamás, jež vládne v Gaze, byl vstřícný krok k Řecku a Kyperské republice. Spojenectví Kypru a Izraele v důsledku jejich obav z Turecka a nepřátelství k němu posilují dva důvody. V případě Kypru jeho činnost spojená s budoucí těžbou pobřežního plynu, která dle Turecka zasahuje do mořských vod Severokyperské republiky. V případě Izraele to, že Turecko považuje za ilegální izraelskou blokádu pásma Gazy. Turecko nedávno posílilo svou námořní přítomnost ve východním Středomoří a pohrozilo, že jeho vojenská plavidla budou znovu doprovázet lodě s humanitární pomocí Gaze.
Širší kontext
Chce-li Izrael získat bezpečný přístup k novému plynovému nalezišti, musí pomoci kyperským Řekům odstranit nedostatečnou vojenskou ochranu budoucí těžební oblasti v pobřežních vodách Kyperské republiky. Loni v prosinci se řecký a turecký Kypr dohodly na vytyčení námořní hranice mezi nimi, což Turecko odsoudilo jako „šílený nápad“. Oznámení návštěvy izraelského premiéra Netanjahua pak následovalo krátce po podpisu tajné smlouvy o vojenské spolupráci Kypru a Izraele letos v lednu. A to během návštěvy kyperského ministra obrany Dimitrise Eliadese v Izraeli, při níž se setkal se svým izraelským protějškem Ehudem Barakem.
Kyperští Řekové mají údajně zájem o izraelskou pomoc ve sledování svého vzdušného prostoru nad plynovým nalezištěm
Kyperští Řekové mají údajně zájem o izraelskou pomoc při sledování svého vzdušného prostoru nad plynovým nalezištěm. Barak je měl zase požádat o svolení, aby izraelská vojenská letadla mohla používat Papandreovu leteckou základnu u města Paphos na západě ostrova Kypr. Řecko-kyperské dohody by neměly tolik překvapovat také proto, že dvě izraelské společnosti, Delek Group a Avner Oil and Gas, jsou partnery americké společnosti Nobel Energy v přípravě těžby plynu v pobřežních vodách.
Zlepšující se izraelsko-kyperskou spolupráci je však třeba vidět i v širším kontextu. Izrael k ní nutí pokračující vývoj íránských jaderných zbraní, růst vlivu a změněná zahraničně-politická orientace islámského Turecka a nástup k moci islamistických stran v muslimských zemích sousedících s Izraelem následkem arabského jara. Nově objevené kyperské naleziště plynu pak tuto spolupráci posílilo. A lze jen doufat, že kvůli této změně nikdo neztratí hlavu a nepropadne panice. Jinak by se totiž Izrael mohl ocitnout na dvou válečných frontách – s Íránem a s Tureckem. A válka na dvou frontách není dobrá pro nikoho. Izrael nevyjímaje.
