Jedním z ukazatelů, zda vědci odvádějí dobrou (a mezinárodní konkurenci vystavenou) práci, je jejich publikační a citační výkon. LN proto již podruhé připravily přehled výsledků 48 středisek v základním výzkumu.
Byl měřen podle výstupů v nejrenomovanější světové databázi Web of Science. Podle afiliací vědců k daným ústavům a „poděkování“ příslušným projektům v publikacích je možné rozlišit (odhadem s maximálně desetiprocentní chybovostí), kdo už najel do plného provozu a jde mu to. Ale také ty, kteří se teprve rozkoukávají a možná budou mít problémy s udržitelností... Všechna centra už by měla mít ukončenou tzv. realizační fázi, a tudíž porovnání jejich výkonu není zatíženo (ne)dobudováním potřebné infrastruktury.
První místo obhájil Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně, na nějž šlo 5,2 miliardy korun. |
První místo obhájil Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně, na nějž šlo 5,2 miliardy korun. I s ohledem na jeho velikost – a vazbu na Masarykovu univerzitu a Vysoké učení technické – nemá v počtu článků zatím konkurenci. Publikoval 2454 studií, jež byly ke konci loňského roku citovány ve 12 464 případech.
„Publikační činnost s ohlasem v mezinárodní komunitě je zásadním indikátorem výkonu každého vědeckého pracoviště,“ sdělil LN Jiří Nantl, ředitel CEITEC-MU.
„V podmínkách české vědy musíme stále více sledovat nejen publikační výkon, ale zaměřovat se i na rozlišení, které výstupy představují originální vstup zdejšího pracoviště a které jsou výsledkem spoluautorství s jinými, často lépe etablovanými ústavy v cizině,“ doplňuje Nantl s tím, že si Brňané zakládají na originálním autorském vstupu. Centrum je též externě hodnoceno a bonifikuje týmy, jež píší ty nejlepší články.
Olomoucké trio na špici
Post publikačně druhého nejaktivnějšího institutu si drží Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) v Olomouci. Na kontě má 1343 studií, které byly už skoro devatenácttisíckrát citovány. To je i více než v případě brněnského centra, což vynikne v souvislosti s desetinovými pořizovacími náklady – RCPTM stálo jen 545 milionů.
„Celý operační program není jen o publikacích a citacích. Je také o udržitelnosti a vícezdrojovém financování bez nutnosti spoléhat na další speciální finanční podporu. Jistě, špičkové publikace přinesou zajímavé prostředky z institucionálního financování, ale jsou též nezbytným předpokladem kvalitního aplikovaného výzkumu,“ říká ředitel RCPTM Radek Zbořil, chemik s tisícovkami citací. Podle něj musí být střediska úspěšná nejen v národních projektech, ale přitahovat velké unijní granty typu Horizon 2020.
Olomoucké RCPTM a brněnský CEITEC jsou jedinými novými centry, která dokázala získat prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). |
„Poslední varianta je přitáhnout zdroje z kontrahovaného výzkumu a licenčních smluv. Tady ale naráží program na skutečnost, že český průmyslový sektor je zhýčkaný předimenzovanou státní podporou. Problémem je i nařízení Rámce společenství EU, které omezuje komerční aktivity center na maximálně 20 procent, což ukazuje na nenaplnitelná očekávání ministerstva školství v době příprav,“ dodává profesor Zbořil.
Olomoucké RCPTM a CEITEC jsou jedinými novými centry, která dokázala získat prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). V Brně se to podařilo dvakrát (Pavlu Plevkovi a Richardu Šteflovi), na Hané zatím jednou – nově bodoval Michal Otyepka.
„Posouzení kvality vědecké práce je obtížný úkol. Jedním z možných hledisek, které se využívá ve scientometrii, je analýza citační odezvy článků. To je však komplexní vlastnost a vedle kvality může odrážet i popularitu oboru či počet vědců pracujících v dané oblasti,“ říká profesor Otyepka. Přestože je sám z úspěšného týmu RCPTM, varuje, že nelze citačně srovnávat jeho obor – nanotechnologie a fyzikální chemii – třeba se strojírenstvím či ovocnářským výzkumem.
Publikace byly jedním z důležitých indikátorů všech vzniklých center, ne však jediným. Jak před rokem zdůraznilo ministerstvo školství: každý ústav má jinak nastavené ukazatele, jež musí včas splnit. Tím se zaštiťují hlavně „výzkumáky“ sázející na patenty.
„Množství afiliovaných publikací nepatří mezi ta nejdůležitější kritéria. Těmi jsou především otevřenost dané infrastruktury, tedy zda nabízí a poskytuje služby širší odborné veřejnosti nebo to, zda centra mají vyřešené vícezdrojové financování,“ sdělil LN vicepremiér Pavel Bělobrádek. Přiznává však, že v ČR vzniklo „poměrně nekoordinovaně velké množství center“ z řady příčin a na hodnocení jejich přínosů (když některé ústavy vznikly třeba i s několikaletým zpožděním) je ještě brzy. Buď jak buď, vysoké počty článků mají už teď střediska na třetím i čtvrtém místě, jež se zabývají medicínským výzkumem. Přes všechny minulé problémy je Mezinárodní centrum klinického výzkumu v Brně (ICRC) podepsáno u 970 studií s 5911 citacemi.
„Množství afiliovaných publikací nepatří mezi ta nejdůležitější kritéria. Těmi jsou především otevřenost dané infrastruktury nebo to, zda centra mají vyřešené vícezdrojové financování.“ |
„Trváme na tom, aby naše výzkumné týmy produkovaly výsledky – publikace, prototypy, patenty... Aktivity každoročně hodnotí naše mezinárodní vědecká rada, která dává i doporučení ve směřování výzkumu,“ řekl LN ředitel Gorazd Stokin, jenž vsadil na restrukturalizaci ICRC. Jeden neúspěšný tým prý už i zrušil.
Slovinský neurolog říká, že v letech 2016 až 2020 se chce centrum zaměřit na vyšší kvalitu výstupů, seniorští vědci mají cílit na časopisy s impakt faktorem nad pět. „Zajímá nás i to, jaký vliv měl výzkum na společnost: na využití výsledků výzkumu v lékařské praxi,“ dodává Stokin. Těší jej například studie o enzymech publikovaná v roce 2013 v Chemical Reviews (IF 45,661), ale též loňská práce v žurnálu Cell.
Čtvrtý je další olomoucký Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který spoléhá na spolupráci s Jiřím Bártkem v Kodani. Páté je Jihočeské výzkumné centrum akvakultury (CENAKVA) ve Vodňanech. A premiantskou šestici uzavírá Centrum regionu Haná, do třetice v Olomouci, kde se zabývají i genomem pšenice a jejichž práce vyšly v elitním časopise Science.
Očekávání od superlaseru ELI
V budoucnu lze očekávat značné přesuny na čelných příčkách. Třeba nejdražší centrum vůbec, superlaser ELI za 6,8 miliardy, teprve čeká na svou nejvýkonnější aparaturu. Fyzikové už teď publikovali 92 studií, ale po roce 2017 jim stačí párkrát „vystřelit“ a citace se pohrnou. Vzestup zaznamenal i další projekt Akademie věd a Univerzity Karlovy, BIOCEV ve Vestci, který je podobně jako dolnobřežanský laser umístěn jen kousek za Prahou.
Na druhé straně mnohá centra, která přislíbila excelentní vědu (a základní výzkum), zůstala jen u proklamací. Mají prostor pro zlepšení. I ta malá si totiž mohou vést skvěle – příkladem budiž třeboňské centrum řasových biotechnologií Algatech, které stálo nejméně ze všech (133 milionů), leč zaujímá dvacátou celorepublikovou příčku díky 113 článkům, o něž se opřelo 842 studií.
Také největší centra by ovšem ocenila stabilnější a předvídatelné prostředí. „Vláda by neměla vyvolávat změny, jejichž zavádění a možná ani přípravu není schopna zajistit,“ míní Nantl.
Moderní vědecká centraLegenda k přehledu: název centra (užívaná zkratka) - publikace v databázi Web of Science (počet citací článků) - celková dotace Brno Středoevropský technologický institut (CEITEC) – 2454 (12 464) – 5 246 000 000 Kč; Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) – 970 (5911) – 2 365 000 000 Kč; Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu (CzechGlobe) – 194 (1006) – 647 927 885 Kč; Centrum senzorických, informačních a komunikačních systémů (SIX) – 183 (557) – 293 781 336 Kč; Centrum pro aplikovanou mikrobiologii a imunologii ve veterinární medicíně (AdmireVet) – 175 (1042) – 365 263 120 Kč; Regionální centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO) – 151 (931) – 299 490 652 Kč; Regionální VAV centrum pro nízkonákladové plazmové a nanotechnologické povrchové úpravy (CEPLANT) – 144 (413) – 214 068 156 Kč; Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (CETOCOEN) – 141 (1622) – 543 974 958 Kč; Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI) – 89 (670) – 432 941 962 Kč; Centrum materiálového výzkumu na FCH VUT v Brně (CMV) – 65 (290) – 232 772 000 Kč; Nové technologie pro strojírenství (NETME Centre) – 63 (133) – 767 502 287 Kč; Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie (CVVOZE) – 38 (68) – 260 166 439 Kč; Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie (AdMaS) – 37 (87) – 817 903 463 Kč; Dopravní VaV centrum (CDV) – 10 (10) – 463 130 480 Kč
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) – 20 (15) – 672 020 806 Kč
Západočeské materiálově metalurgické centrum (ZMMC) – 11 (1) – 349 484 175 Kč
Extreme Light Infrastructure (ELI) – 92 (411) – 6 800 575 902 Kč; Nové lasery pro průmysl a výzkum (HILASE) – 83 (223) – 799 942 299 Kč
Ovocnářský výzkumný institut (OVI) – 8 (1) – 567 213 018 Kč
Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) – 13 (3) – 971 000 000 Kč
Experimental Animal Models (ExAM) – 21 (56) – 174 556 094 Kč
Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI) – 118 (157) – 800 009 500 Kč; Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec (CRSV) – 0 (0) – 745 214 853 Kč
Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (UniCRE) – 63 (228) – 592 437 123 Kč
Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) – 1343 (18 789) – 544 815 080 Kč; Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje (Biomedreg, ÚMTM) – 502 (4580) – 856 276 000 Kč; Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CR-Haná) – 472 (4091) – 832 938 232 Kč
Centrum excelence IT4Innovations (IT4I) – 422 (728) – 1 819 490 241 Kč; Regionální materiálově technologické výzkumné centrum (RMTVC) – 187 (770) – 680 107 000 Kč; Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie (ENET) – 88 (184) – 316 600 707 Kč; Institut environmentálních technologií (IET) – 84 (369) – 270 564 199 Kč; Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin (ICT) – 70 (131) – 294 544 180 Kč; Inovace pro efektivitu a životní prostředí (INEF) – 3 (0) – 170 825 205 Kč
Nové technologie pro informační společnost (NTIS) – 335 (455) – 822 020 321 Kč; Centrum nových technologií a materiálů (CENTEM) – 240 (560) – 323 976 132 Kč; Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni (UniMeC) – 77 (227) – 439 106 258 Kč; Regionální inovační centrum elektrotechniky (RICE) – 53 (113) – 625 000 000 Kč; Regionální technologický institut (RTI) – 1 (2) – 455 503 532 Kč
Membránové inovační centrum (MIC) – 38 (76) – 370 854 000 Kč
Pořízení technologie pro Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM) – 2 (0) – 195 667 200 Kč
Udržitelná energetika (SUSEN) – 28 (34) – 2 450 696 000 Kč
Centrum excelence Telč (CET) – 8 (7) – 238 300 885 Kč
Centrum řasových biotechnologií Třeboň (Algatech) – 113 (842) – 133 220 578 Kč
Regionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů (TOPTEC) – 59 (61) – 175 877 613 Kč
Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV) – 273 (665) – 2 305 086 161 Kč
Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz (CENAKVA) – 477 (2501) – 273 415 165 Kč
Centrum polymerních systémů (CPS) – 366 (1304) – 754 042 805 Kč; Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií (CEBIA-tech) – 35 (73) – 174 474 015 Kč Pozn.: V přehledu není Praha, protože podle regulí EU na finance z programu Výzkum a vývoj pro inovace nedosáhla |
Publikačně nejaktivnější vědecká centra zbudovaná z peněz EU1. Středoevropský technologický institut (CEITEC, Brno): 2454 studií (12 464 citací) 2. Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM, Olomouc): 1343 (18789) 3. Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC, Brno): 970 (5911) 4. Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje (ÚMTM, Olomouc): 502 (4580) 5. Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity (CENAKVA, Vodňany): 477 (2501) 6. Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CR-Haná, Olomouc): 472 (4091) 7. Centrum excelence IT4 Innovations (IT4I, Ostrava): 422 (728) 8. Centrum polymerních systémů (CPS, Zlín): 366 (1304) 9. Nové technologie pro informační společnost (NTIS, Plzeň): 335 (455) 10. Biotechnologické a biomedicínské centrum (BIOCEV, Vestec): 273 (665) |
Jak číst výsledkyA nezbudovali jsme těch výzkumných středisek trochu moc? Tak se táží politici, byznysmeni, vědci, ale už i široká veřejnost, která se obává, zda nebude muset v dalších letech doplácet na přebytečné laboratoře... Málokdo však občanům na tyto dotazy odpovídá, bohužel. Prý je na to „ještě moc brzy“, „uvidí se“, leckde byly „projekty zpožděny“, ale „indikátory jsou plněny“ atd. Přes veškerá zjednodušení a rizika, která z našeho přehledu plynou, se LN rozhodly podruhé nabídnout přehlednou mapu všech 48 výzkumných center v Česku, na něž putovalo čtyřicet miliard z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Podle původních regulí se ale nesměla zapojit „bohatá“ metropole, takže jen kousek za cedulí Praha vyrostla veliká střediska jako superlaser ELI, BIOCEV nebo SUSEN. Mezinárodně sdělným kritériem, jímž se měří kvalita základního výzkumu, bývá publikační výkon a citace. Jak u jednotlivců, tak celých institucí. Pro naši mapu jsme proto jako jeden z možných ukazatelů, kam asi centra na počátku roku 2016 směřují, zvolili údaje z databáze Web of Science. I s možnou výtkou dotčených ústavů, že mají třeba i 31 článků, a ne jen 28; přesnější zpracování je nad redakční síly. Nebylo by ani fér zapsané hodnoty absolutizovat, desítky citací v medicinální chemii mají jinou „hodnotu“ než psychiatrická studie. Některá centra navíc jdou spíše vstříc aplikovanému výzkumu, kde se cení patenty, prototypy. Záměrně tak nikoho neskandalizujeme, nepeskujeme - nehledáme jakoby „horší“. Každopádně: i počty článků leccos napovídají. Bez nadsázky už nyní dokládají, že střediska jako pětimiliardový CEITEC nebo olomoucké RCPTM se budou moci ve svých žádostech o veliké granty - ať již domácí, nebo unijní - opřít o skutečný výzkum, který má ve světě ohlas. A na druhé straně je varování, že výmluvy nemohou nahradit to opravdické bádání... S daty získanými z respektované databáze Web of Science se dá pracovat. Pohrávat si. Dalo by se i spočítat, kde se vložená eura „nejlépe“ přetavila do studií a poznatků; bez zajímavosti není ani to, že tři středně velká centra z Olomouce patří mezi šest publikačně nejčilejších - po přepočtu Hanáci dodávají z celkové sumy nových center 23,7 procenta článků a 45,7 procenta citací! Větší poměr studií (41,5 procenta) zajišťuje jen Brno se čtrnácti ústavy, ale zase s menším podílem citací. Analýza, proč tomu tak je, kde co funguje a kde ne, však přesahuje rámec novin. Je na politicích. „Z OP VaVpI nakonec nedočerpáme 1,72 miliardy korun. Stav čerpání je 96,48 procenta,“ řekla LN ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Nakonec to není takový průšvih, jaký se v Dobešových a Chládkových dobách očekával. Ale: ano, center vzniklo až moc. Z takzvaného zásobníku, pod čarou, se jich nahoru nemuselo vytáhnout tolik. A větší částky měly jít těm silným, kteří se budou umět o sebe i postarat. |