Dočká se lidstvo překreslení svého evolučního stromu? Je to dost možné. Loňský nález opičího tvora s lidskými prvky z Jižní Afriky je novou stopou v lidských pradějinách. Podle vědců, kteří fosílie nalezli, by mohl takzvaný Australopithecus sediba vytlačit druh Homo habilis z pozice přímého předka moderních lidí – do centra vývoje by se prý mohl dostat tento australopiték. Informoval o tom ve čtvrtek prestižní časopis Science v pětici článků.
„Paleontologové se shodují, že ostatky, jež nalezl Lee Berger z University of Witwatersrand v Johannesburgu, mají velkou důležitost, nicméně se úplně neshodují s Bergerovými názory, že fosílie tvoří hlavní linii lidské evoluce,“ píše deník The New York Times k epochálnímu objevu.
Fosílie je nezvykle úplná. Ke dvěma lebkám, jejichž nálezy byly ohlášeny už loni, přidali vědci vedení dr. Bergerem téměř celou pravou ruku, nohu a pánev. Kosti jsou výjimečně dobře zachovány, poněvadž jejich „majitelé“ spadli do hluboké jámy a jejich těla byla po pár týdnech rychle pohřbena a uchována usazeninami.
„Domnívám se, že období, které pokrývá Australopithecus sediba, patří do nějakého tranzitního období. Budeme tak spíše sledovat určité experimenty v evoluci, kdy v této skupině australopitéků budou pomalu růst první zástupci rodu Homo,“ řekl loni Českému rozhlasu docent Vladimír Sládek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Australopitékové spadli do jeskyně asi před 1,977 milionu let, soudě podle rozpadu izotopů uranu. Díky výjimečné zachovalosti má tým prý dostatek důkazů, že Australopithecus sediba je přechodným druhem mezi opolidmi a lidmi. Kritici tohoto příliš odvážného tvrzení se spíše domnívají, že nový objev je jen důkazem bohaté škály evolučního vývoje mezi australopitéky.
