Nová šéfka Evropské centrální banky nemá znalosti, ale zkušenosti

Budoucí hlavou Evropské centrální banky (ECB) se stane dosavadní šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, ekonomka-samouk. Měla by pokračovat v politice současného šéfa ECB Maria Draghiho a uvolňovat měnovou politiku, tedy nízké úrokové sazby, bez ohledu na inflaci s cílem stimulovat hospodářský růst v Evropské unii.

Christine Lagardeová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Christine Lagardeová. | foto: Reuters
Christine Lagardeová.

Evropští politici posílají do čela Evropské centrální banky (ECB) dosavadní šéfku Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeovou. Budoucí hlava ECB vystudovala práva a před nástupem do politiky úspěšně postupovala po kariérním žebříčku v právnickém světě. Ačkoliv se hospodářskou politikou zabývá od roku 2005, kdy se poprvé stala členkou francouzské vlády, je jí obecně vyčítán nedostatek odborných znalostí. Je totiž ekonom-samouk.

„Nejsem prvotřídní ekonom – rozumím, o čem si lidé povídají, na to mi selský rozum stačí a také jsem hospodářství trochu studovala, ovšem žádná super ekonomka nejsem,“ přiznala Lagardeová už před lety pro britský list The Guardian. Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ) pak konstatuje, že Lagardeová sice nepřináší ekonomické znalosti, ale zkušenosti a velkou dávku ženské síly.

Kontroverzní komentáře

Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie SAXO Bank v Paříži, ve svém komentáři poukázal, že nominantka na nejvyšší post v ECB nejen vyjádřila podporu výkupu vládních dluhopisů centrálními bankami, ale vyslovila se i pro dokončení bankovní unie EU, včetně robustní ochrany bankovních vkladů. Pařížský analytik tím poukazuje na faktory, které jsou ve světě financí často označovány za hazardní.

Nominantka na nejvyšší post v Evropské centrální bance Christine Lagardeová nejen vyjádřila podporu výkupu vládních dluhopisů centrálními bankami, ale vyslovila se i pro dokončení bankovní unie EU, včetně robustní ochrany bankovních vkladů. Kritika na ni míří kvůli jejímu ve světě vysokých financí neortodoxnímu chování a kvůli staré politické aféře.

„Pokud však na eurozónu opět udeří krize, budeme pravděpodobně v úplně odlišné pozici než dnes. Budeme potřebovat zavést nové nástroje, strategie a analýzy. A právě zde neočekávám ze strany Lagardeové přílišnou pomoc,“ konstatoval Dembik. Končící šéfce MMF nicméně nelze upřít zásluhy na řešení krizového zadlužení Řecka. Zemi nařídila drastickou hubnoucí dietu. Kritika však na Lagardeovou míří i kvůli jejímu ve světě vysokých financí neortodoxnímu chování.

Nedávno například vystoupila v talk show jihoafrického mediálního podnikatele Trevora Noaha, již přenášela kabelová televizní stanice Comedy Central – to by její předchůdci v čele MMF neudělali. Stejně jako by se zdrželi komentářů na témata nesouvisející s činností MMF, jako je ochrana klimatu či genderové otázky. Kontroverzní komentáře padají na budoucí šéfku ECB také kvůli staré politické aféře.

Lagardeová se coby francouzská ministryně financí nepřímo zapletla do skandálu okolo předvolební kampaně prezidenta Nicolase Sarkozyho. Ten podle médií přijal podporu svého přítele, politika a multimilionáře Bernarda Tapieho, v devadesátých letech odsouzeného za korupci ve fotbale. Tapie se od roku 1993 neúspěšně soudil s bankou Crédit Lyonnais, z většiny patřící státu. Průlom nastal poté, co Sarkozy v roce 2007 usedl do prezidentského křesla. V roce 2008 byl jeho vleklý spor s bankou vyřešen a Tapie dostal odškodnění asi 400 milionů eur (tehdy zhruba jedenáct miliard korun).

Klíčová měnová politika

„Nikdy jsem od prezidenta nedostala žádnou instrukci,“ prohlašovala tehdy podle médií opakovaně Lagardeová. Média však dávají případ Tapie do souvislosti s její pozdější nominací do čela MMF. Navíc soud následně shledal Lagardeovou vinnou. Podle rozsudku z 19. prosince 2016 se dopustila lehkomyslného zacházení s penězi daňových poplatníků.

Klíčové je jedno – kudy půjde měnová politika ECB. Proto v jejím čele bude stát Francouzka, němečtí bankéři by byli ochotní jít se sazbami nahoru.

Proti právním zvyklostem totiž předala kauzu Tapie–banka rozhodčímu soudu. Za to jí sice v daných souvislostech hrozila pokuta a odnětí svobody až na jeden rok, navzdory tomu vyvázla bez trestu. List NZZ píše, že ve stejnou dobu, kdy ve Francii soudce pronášel verdikt, výkonná rada MMF rozhodovala o dalším funkčním období své obviněné šéfky. A nemohla udělat nic jiného než jí vyslovit důvěru. V roce 2015 Tapie peníze, které získal na odškodnění, vrátil státu.

Klíčové je jedno – kudy půjde měnová politika ECB.A v tom mají všichni jasno – Lagardeová bude pokračovat ve stopách politiky dosavadního šéfa ECB Maria Draghiho. I směr je jasný – uvolněná měnová politika čili nízké úrokové sazby bez ohledu na inflaci s cílem stimulovat hospodářský růst v Evropské unii.„Proto v čele ECB bude stát Francouzka, němečtí bankéři by byli ochotní jít se sazbami nahoru,“ soudí hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Christine Lagardeová (63)

  • Vystudovaná právnička, než vstoupila do francouzské politiky, byla v právní praxi.
  • V roce 2005 se stala ministryní zahraničního obchodu, o dva roky později krátce ministryní zemědělství a rybolovu.
  • V letech 2007 až 2011 byla ministryní financí ve vládě Nicolase Sarkozyho.
  • Od července 2011 je výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu.

Počet příspěvků: 1, poslední 13.7.2019 08:49 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.