Nová německá strategie: Dálný východ

Na konci letošního roku by se Čína mohla stát největším obchodním partnerem Německa. Jaké důsledky to bude mít pro zbytek Evropy?

Na konci letošního roku by se Čína mohla stát největším obchodním partnerem Německa. To by představovalo zásadní posun v ekonomické rovnováze světových mocností. Pokud se to stane, Německo by se mohlo přestat zaměřovat především na Evropu – nebo dokonce na Západ – a obrátit svou pozornost na Dálný východ.

Ke svému úspěšnému hospodářskému vývoji by již nemuselo potřebovat Evropu. A mohlo by přehodnotit i vztah k euru. Tento trend potvrzuje již pátá návštěva německé kancléřky Angely Merkelové Číny od jejího nástupu do funkce v roce 2005.

Rozdíl se stírá

Podle francouzského deníku Les Echos rostl čínsko-německý obchod v minulých letech mnohem rychleji než s ostatními obchodními partnery Německa. V období leden až listopad 2011 dosáhl hodnoty 132 miliard eur, což je pouze o 10,2 miliardy méně než obchod Německa a Francie. A tento rozdíl se v minulých letech neustále snižoval.

Čínsko-německý obchod dosáhl v období leden až listopad 2011 hodnoty 132 miliard eur, což je pouze o 10,2 miliardy méně než obchod Německa a FrancieZe studie OSN týkající se komoditního obchodu vyplývá, že v minulých pěti letech se německý export do nejrychleji rostoucí světové ekonomiky Číny téměř ztrojnásobil – z 18,48 miliardy eur v roce 2005 na 50,35 miliardy v roce 2010. Německo dovezlo z Číny zboží v hodnotě téměř 72 miliard eur, nejvíc ze všech zemí.

Podle prognózy Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) by letos mělo Německo exportovat do Číny služby a výrobky v hodnotě 85 miliard eur, čímž by tento jeho export předstihl vývoz do USA. Ten by měl dle předpovědi DIHK dosáhnout 78 miliard eur.

Náhrada dodavatelů

Trend odluky Německa od Evropy potvrzuje i tempo hospodářského oživení evropských zemí po hospodářských krizích. Po prudkém propadu v roce 1993 se Německo vrátilo k růstu HDP, jenž byl srovnatelný s evropskými zeměmi, jako je Francie, Itálie nebo Španělsko. Totéž nastalo na začátku osmdesátých let minulého století. V obou případech nastal po období ekonomických problémů v různých evropských státech téměř totožný hospodářský růst.

S oživením po letech 2008 a 2009 však tomu bylo jinak. V roce 2010 dosáhlo Německo hospodářského růstu 3,6 procenta, u ostatních evropských zemí se však pohyboval v rozmezí od mínus 0,1 procenta (Španělsko) až po plus 1,5 procenta (Francie). Tento rozdíl se ještě zvýšil v roce 2011. Podle některých odhadů Německo dosáhlo tříprocentního růstu HDP, ostatní země však ani procenta.

Částečným vysvětlením této situace je, že Německo se rozhodlo nahradit své evropské dodavatele čínskými. Celkový vývoz členských zemí Evropské unie do Číny činil 112 miliard eur, přičemž Německo se na něm podílelo 48 procenty. Stane-li se Čína největším obchodním partnerem Německa, bude to mít na zbytek Evropy zásadní dopad. Někteří lidé ve značně zadlužených evropských zemích se domnívají, že Německo zneužilo výhod eura coby znehodnocené a vývoz podporující měny, aniž by však na sebe vzalo odpovědnost ve formě vedoucí role v Evropě.

Udržitelný model?

Hlavním německým zájmem je, aby se politická situace v Evropě nestala příliš nákladnou a aby dluhy byly splacené. Pokud jde o ekonomiku, Německo zaměřuje pozornost na Dálný východ, přičemž Čína pro tuto zemi zaujímá roli, kterou měla v minulosti pro Velkou Británii Indie. Německá moc je založená stejně jako Velké Británie v 19. století na úspěšném obchodu, průmyslových schopnostech a na postavení země v centru Evropské měnové unie.

Německo však půjčilo Evropě nejen peníze, ale i finanční důvěryhodnost. Na konci devadesátých let minulého století totiž vládl na evropských finančních trzích naprostý zmatek a „poevropštění“ tehdejší Německé centrální banky ve Frankfurtu pomohlo obrátit politickou pozornost k reformám. To, že se ve Španělsku, Řecku a Itálii příliš nevydařily, je specifickým problémem těchto zemí.

Strategický posun Německa na Dálný východ mu však přinese prospěch, jen udrží-li si Čína své tempo hospodářského růstu. Jinou otázkou je, zda je tento německý model udržitelný a jaké důsledky bude mít pro zbytek Evropy. V příštích měsících bychom se to měli dozvědět.

Počet příspěvků: 1, poslední 5.3.2012 09:45 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.