Lidovky.cz

Norský suverénní fond věří evropským politikům

Evropa

  17:07

Druhý největší státní fond na světě, norský Pension Fund Global, opět nakoupil do svého portfolia dluhopisy jihoevropských zemí.

Peníze z těžby ropy Norsko ukládá a zhodnocuje ve státním fondu, kde je nyní již přes půl bilionu dolarů. foto: © StatoilČeská pozice

Norský státní fond Pension Global Fund, do nějž země ukládá příjmy z ropy, věří, že výnosy dluhopisů jihoevropských zemí začaly být loni opět atraktivní a letos se situace ještě zlepší. Fond, který obhospodařuje více než 500 miliard dolarů, se zbavil zhruba poloviny svých investic do těchto bondů v roce 2009, loni však část nakoupil zpět. „Domníváme se, že opatření, která přijali evropští politici v roce 2010 (k záchraně zadlužených států-pozn.red.), jsou pozitivní,“ uvedl minulý týden pro list The Wall Street Journal šéf druhého největšího suverénního fondu na světě Yngve Slyngstad.

Norsko si zaslouží označení první mezi nezávislými EvropanyNorskému fondu se daří. Za třetí čtvrtletí loňského roku ohlásil výnos 7,2 procenta, zejména díky ziskům na akciových a dluhopisových trzích. A podobně si vede země i jako celek na globální scéně. Norsko si zaslouží označení první mezi nezávislými Evropany. Žije si samostatně, za své a na vlastním zodpovědně hospodaří. Není členem žádné významněji zavazující evropské aliance. Co se týče té bezpečnostní - NATO – tam je naopak členem tradičním, spolehlivým a důstojně svoji bezpečnost samofinancujícím.

Norové si své národní bezpečnosti a ekonomické samostatnosti váží. Dokladem je střet s německou říší za druhé světové války, kdy byli zejména Britům důstojnými spojenci. Bezpečnost při ekonomické samostatnosti dokázali svým vývojem v posledních 50 letech.

Ani uvnitř, ani za zdí

Norsko je konstituční monarchie, nezávislé od roku 1905. Tamní ekonomická samostatnost není produktem jen patetického a demonstračního nepřistoupení k Evropskému hospodářskému společenství, Evropským společenstvím a později k Evropské unii, založeném jen na bohatství přírodních zdrojů - zejména energetických. Členem NATO je od založení s cílem zajistit svoji globální bezpečnost.

Evropské ekonomické integrace se ani po čtyřech „pokusech“ o přístup neúčastní. Dvakrát svoji přihlášku stáhlo a dvakrát v národním referendu se takový návrh setkal s občanským NE (1972, 1994). Říká se však, že Norsko je „utajeným“ členem EU. Rozhodně inteligentně utajeným s důstojným „snášením“ tohoto stavu. Není uvnitř, ani za zdí.

V době posledního odmítnutí vstupu do EU se tehdejší euronaivní fanatici domnívali, že Norsko snad musí odpadnout od evropské pevninské kry a Skandinávského poloostrova do Norského moře. Nestalo se ani geologicky, ani ekonomicky. Norsko je totiž fakticky uvnitř, aniž by to jeho suverenita negativně pocítila.

Jde o unikátní a neopakovatelný výsledek dlouhého a cílevědomého vývoje. Norsko sice není členem EU, ale jako ve všem se podílí se suverenitou sobě vlastní na civilizačních a hospodářských výdobytcích tohoto společenství. Je členem například schengenského prostoru a dalších evropských institucí. Přebírá - když chce - i některé užitečné části evropské legislativy z Bruselu.

Norsko si neumí představit svoji existenci bez fungujících téměř vnitrostátních vztahů s ekonomickým prostorem EUNorsko si totiž neumí představit svoji existenci bez fungujících téměř vnitrostátních vztahů s ekonomickým prostorem EU. Stejně jako Švýcarsko s unií koexistuje a vzájemně výhodně hospodářsky spolupracuje. Neváže se na státní úrovni. Norové jsou skutečně jedineční. Do evropských integrací vstoupit mohli a ani ze zištnosti, ani ze strachu to neudělali. Pomohlo jim k tomu bohatství přírodních zdrojů. Avšak Norové by se jistě rozhodli takto elegantně a vtipně i bez nalezišť ropy, zemního plynu a vodní energie. Hojnost zdrojů pro rybolov v norských vodách je rovněž významná.

Spolupráce se všemi

Svoji vzájemnou koexistenci s evropskou integrací si Norsko cení a nehodlá být jejím černým pasažérem. Výhody plynoucí z přístupu do ekonomického a společenského prostoru EU vyvažuje již desetiletí takzvanými norskými fondy – finančními příspěvky do evropských strukturálních fondů, zejména pak ekologických, humanitárních a obecně prospěšných projektů. Patří do Evropského hospodářského prostoru. Pro současný pětiletý rozpočtový interval 2009–2013 jenom Česko samo bude využívat z norských fondů 3,3 miliardy korun příspěvků.

Člen NATO a utajeně fungující člen EU se ve svém okolí k nikomu nevymezuje negativně. Se sousedním Ruskem významně obchoduje a v současné době například obě země prostřednictvím svých komerčních subjektů spolupracují na otevírání nových gigantických ložisek plynu v Barentsově moři. Země se loni dohodly - po  40 letech - na sporných hranicích v Arktidě a na společném projektu využití těchto ložisek ruským Gazpromem a norským Statoilem. Na společném postupu v těžbě ropy u dánského Grónska se Norsko rovněž dokázalo dohodnout.

V době světové měnové a investiční krize se samostatná norská koruna stala cílem úprku investorů do bezpečí Export plynu ze země je druhý největší na světě, ve vývozu ropy je sedmé. Na rozdíl od dalších zemí, jež jsou obdařeny ložisky fosilních paliv, Norsko s těmito zdroji hospodaří a investuje jak do svého welfare státu, tak do rozvoje své mohutné technické a technologické vyspělosti v národních hospodářských oborech. Norsko si totiž neumí představit svoji existenci bez fungujících téměř vnitrostátních vztahů s ekonomickým prostorem EU. Stalo se světovou špičkou nejen v těžebních technologiích, ale i v souvisejících průmyslových dodávkách, ve výzkumu i vývoji. Dodavatelé podmořských technologií z Norska jsou globálními hráči. Například v roce 2007 tento průmysl generoval 195 miliard norských korun (615 miliard Kč) produkce, jež je zhruba z poloviny exportně orientovaná.

Žádné katastrofické scénáře

Norsko se zcela určitě nestane členem eurozóny, ani jejím sponzorem. Není však žádným nepřítelem a škůdcem EU. Určitě se nebude podílet na paktech konkurenceschopnosti. Je totiž dostatečně konkurenceschopné samo o sobě. Právě i díky masivní kooperaci právě s unií.

Norsko ví, jak používat samostatnou měnu i v obchodu s EU. Objem transakcí uskutečněných v euru mírně převyšuje nad obchody v norské koruně. Prostě užitečná symbióza. Žádné katastrofické scénáře.

V době světové měnové a investiční krize se samostatná norská koruna stala cílem úprku investorů do bezpečí, zejména spolu s měnami Austrálie a Nového Zélandu. Vystačí si sama vedle eura i dolaru. Žádné měnové spolky, jaké nyní fantastové vymýšlejí pro Skandinávii, nepotřebuje.

Norsk Hydro - úspěch zrozený z vodního bohatství

Příkladem rozvoje Norska je příběh jeho nejznámější společnosti Norsk Hydro. Vznikla v roce 1905, stejně jako samostatné Norsko, a stala se světovým gigantem ve strojírenství, metalurgii, obnovitelných zdrojích energie a energetice vůbec. Firma je evropským příkladem rozvoje vodních elektráren s využitím velkého spádu a bohatosti vod Skandinávského poloostrova. V posledních desetiletích je lídrem ve využití solární energie. S hojností levné přírodní elektřiny se Norsk Hydro stala gigantem ve výrobě hliníku.

Stát je vlastníkem 43,8 procenta společnosti. To nebrání široké mezinárodní vlastnické struktuře včetně katarských, německých a francouzských společností. Firma byla vždy špičkou. Za 2. světové války byla jediným producentem těžké vody nutné pro výrobu jaderných bomb. Nacistům však norský odboj dosažení tohoto cíle nedovolil.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.