Ceska Pozice

Nord Stream 2: Praha nezradí Slováky, ale vůči Němcům je opatrná

Bude Brusel „přisluhovačem“ Němců, nebo se připojí na stranu střední a východní Evropy? Projekt rozšíření podmořského plynovodu Nord Stream rozštěpil nejen členské země Evropské unie, ale i čelní představitele evropských institucí.

Jan Žižka 15.12.2015
Plynovod (Ilustrační fotka) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Plynovod (Ilustrační fotka) | foto: Shutterstock
Plynovod (Ilustrační fotka)

Češi nezradí Slováky a podpoří odpor zemí celé střední a východní Evropy proti plánovanému rozšíření plynovodu Nord Stream. Zdroje LN potvrzují, že Praha už Bratislavě slíbila podporu jejího stanoviska na summitu Evropské unie tento týden. Takové české stanovisko k podmořskému plynovodu z Ruska přímo do Německa, jež obchází dosavadní tranzitní země, přitom bylo nedávno zpochybněno.

Vláda Bohuslava Sobotky se předminulý týden nepřipojila k dopisu Slovenska, Polska a dalších zemí, které projekt Nord Stream 2 odmítly. Podle některých zdrojů šlo o nedopatření, protože jednání se nezúčastnilo dost ministrů. Podle jiných hodnocení to byl spíš projev české opatrnosti vůči Německu. Premiér Sobotka nicméně už dříve prohlásil, že plán Nord Stream 2 destabilizuje Ukrajinu, která dosud byla hlavní tranzitní zemí.

Český postoj by tak podle informací LN mohl také směřovat ke kompromisu, který by sice umožnil navýšit kapacitu Nord Streamu, ale zároveň by poskytl záruky pro zachování ukrajinského tranzitu.

Mapa podmořského plynovodu Northstream

Mapa podmořského plynovodu Northstream

Protesty Ukrajiny, Slovenska či Polska

Bude Brusel „přisluhovačem“ Němců, jak mnozí očekávají, nebo se připojí na stranu střední a východní Evropy? Odpověď je třeba hledat někde uprostřed – projekt rozšíření podmořského plynovodu Nord Stream rozštěpil nejen členské země EU, ale i čelní představitele evropských institucí. Ostře se proti Nord Streamu 2 postavil třeba polský šéf Evropské rady Donald Tusk.

Proti rozšíření Nord Streamu, které chystá ruský Gazprom ve spolupráci se západoevropskými firmami, protestují zejména Ukrajina, Slovensko či Polsko. Postoj Prahy byl zatím váhavý a nejednoznačný.

Projekt Nord Stream 2 předpokládá vybudování třetího a čtvrtého potrubí. Tím se kapacita této přímé cesty strategické suroviny z Ruska do Německa zdvojnásobí. Doplatily by na to nynější tranzitní země, přes něž putuje ruský plyn na Západ – zejména Ukrajina, Slovensko či Polsko.Právě ony proti rozšíření Nord Streamu, které chystá ruský Gazprom ve spolupráci se západoevropskými firmami, protestují. Postoj Prahy byl zatím váhavý a nejednoznačný, protože Česko má napojení na západní i východní potrubí.

Navzdory tomu Češi podle dostupných zdrojů Slováky a spol. podpoří. Zároveň se může Praha dle informací LN snažit o kompromis, který by umožnil rozšíření Nord Streamu a zároveň poskytl záruky, že plyn bude dál proudit i přes Ukrajinu. Přímo v Bruselu pak o sobě dávají vědět zástupci střední Evropy, kteří získali přední posty v evropských institucích – předseda Evropské rady Donald Tusk a slovenský místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.

Donald Tusk versus Jean-Claude Juncker

Tusk dokonce prohlásil, že plynovod Nord Stream 2 by se stavět neměl: „Naším záměrem je odstranit závislost na dominantním poskytovateli plynu a diverzifikovat zdroje.“ Tuskova slova jsou v přímém rozporu s dřívějšími vyjádřeními šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Ten ve svých vystoupeních kopíroval verbální taktiku německých politiků – plynovod by měl být posuzován podle ekonomických parametrů a pravidel jednotného vnitřního trhu EU, nikoliv podle politických hledisek.

Slova polského šéfa Evropské rady Donalda Tuska jsou v přímém rozporu s dřívějšími vyjádřeními šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Ten ve svých vystoupeních kopíroval verbální taktiku německých politiků.

Ještě dále zašel německý vicekancléř Sigmar Gabriel, který v Moskvě – v přítomnosti ruského prezidenta Vladimira Putina – prohlásil, že Německo hodlá omezit „politické vměšování do projektu“. Donald Tusk stejně jako političtí představitelé východních zemí EU ale argumentuje, že Nord Stream 2 by musel být v souladu s pravidly energetické bezpečnosti, ke kterým se unie přihlásila. A to podle nich zjevně není.

V případě rozšíření podmořského plynovodu by byly ohroženy alternativní cesty přes Ukrajinu a Bělorusko, což by znamenalo vyšší závislost na jedné trase, nota bene ruského plynu. Spory kolem Nord Streamu 2 má tento týden projednat summit EU. Střední a východní Evropa není bez šance. Podle návrhu závěrů schůzky, který získal server EUobserver. com, mají energetické projekty sloužit „společnému zájmu, optimálnímu využití existující infrastruktury a energetické bezpečnosti“.

Gazprom má nicméně na své straně významné firmy, jejichž lobbing v Bruselu může sehrát významnou roli. Na stavbě plynovodu se mají podílet E. ON, BASF, OMV, Shell a Engie.

Smát se bude Gazprom

Zrada to nebude. Češi podle zdrojů LN tento týden na summitu Evropské unie podpoří „vzpouru“ střední a východní Evropy proti rozšíření plynovodu Nord Stream. A to v situaci, kdy už právě slovo „zrada“ v souvislosti s českým postojem párkrát zaznělo. Vláda se nepřipojila k odmítavému dopisu, který do Bruselu zaslali Slováci, Maďaři, Poláci, Rumuni a zástupci baltských států. Těm všem vadí, že přímé dodávky plynu podmořskou cestou do Německa posilují Rusko a oslabují dosavadní tranzitní země v celé střední a východní Evropě.

Pokud jde o český postoj, na první pohled šlo o jakýsi omyl. Příslušného jednání vlády se nezúčastnilo dost ministrů, většina zástupců hnutí ANO se zdržela hlasování a návrh připojit se ke Slovákům a spol. proto nezískal potřebnou podporu. Ministr financí Andrej Babiš už před hlasováním oznámil konflikt zájmů, protože v Německu podniká a jeho firmy tam odebírají plyn. Později Babiš vyčetl vládním kolegům ze sociální demokracie, že vinni jsou oni. Jejich částečná neúčast naznačuje, že projednávání záležitosti minimálně podcenili.

Ať tak či onak, tato vládní historka je také svědectvím o české vychytralosti. Názorově máme sice blízko k zemím Visegrádu, ale dáváme si pozor, abychom si to nerozházeli ani v Německu. Snad bychom mohli mluvit o chytré české uličce – míč máme stále pod kontrolou. Horší je, že někdy nemáme jasno ani v tom, jaké jsou vlastně české zájmy.

Bývalý polský ministr zahraničí Radosław Sikorski přirovnal už původní Nord Stream k paktu Molotov–Ribbentrop z roku 1939, kterým si Němci a Sověti rozdělili jeho zemi. Češi naopak pragmaticky umožnili vybudovat tuzemské napojení na Nord Stream – plynovod Gazela.

Na plynovodu Nord Stream 2 bychom ekonomicky vydělat mohli – v případě, že se v plynové krizi ocitnou naši východní sousedé a Ukrajina. Plyn poputuje opačným směrem ze západu na východ přes české území. Ve skutečnosti se ale budou smát hlavně v ruském Gazpromu. Závislost na něm takto opravdu neomezíme.

Jan Žižka
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.