Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nizozemsko na cestě k plnohodnotnému základnímu příjmu

  12:01
Nizozemské pilotní projekty týkající se nepodmíněného základního příjmu vycházejí z behaviorální ekonomie a jsou založené na předpokladu, že důvěra mezi státem a občany lépe zajistí společenskou integraci a participaci občanů.

Všeobecný základní příjem. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Iniciativa evropských občanů Zaveďme nepodmíněný základní příjem, která v členských zemích Evropské unie začala 25. září, hodlá jeden rok informovat občany, politiky, vědce a novináře o základním příjmu a diskutovat s nimi. Jejím cílem je zavést nepodmíněný základní příjem, který každému zajistí hmotnou existenci a více se účastnit života společnosti. Na jejích akcích se také bude podepisovat petice za základní příjem, a to i mimo EU, konkrétně ve Švýcarsku, Norsku a v Turecku.

Iniciativa v ní žádá Evropskou komisi (EK), aby předložila návrh nepodmíněného základního příjmu, jenž by platil v celé EU a snižoval regionální rozdíly kvůli posílení její hospodářské, sociální a teritoriální soudržnosti. Odvolává se na cíl společného prohlášení Evropské rady, Evropského parlamentu a EK z roku 2017: v zájmu boje proti nerovnosti budou „EU a její členské státy rovněž podporovat efektivní, udržitelné a spravedlivé systémy sociální ochrany, aby zaručily základní příjem“.

Nepodmíněný základní příjem, někdy také všeobecný základní příjem, se často zaměňuje s podmíněnými sociálními dávkami, proto je třeba jej definovat. Je vyplácen pravidelně (většinou měsíčně) každému dospělému občanu (případně dítěti) daného státu. To, co jej činí jedinečným, a odlišuje od jiných sociálních transferů, které stát vyplácí některým občanů, je jeho nepodmíněnost. Občan příjem obdrží, ať pracuje, nebo nepracuje, (ne)vlastní majetek či žije s někým domácnosti nebo sám.

Důvěra

V několika evropských zemích – ve Finsku, Nizozemsku, Skotsku, Irsku, Španělsku a v Německu – se nedávno odehrály či odehrají pilotní projekty týkající se základního příjmu. Je však třeba sledovat i Brazílii, první zemi na světě, kde byl základní příjem uzákoněn na celém území, nikoli jen v jedné části, jako je tomu v USA na Aljašce, kde funguje od osmdesátých let 20. století. V Nizozemsku probíhají pilotní projekty ve městech Tilburg, Groningen, Deventer, Nijmegen, Wageningen, Apeldoorn, Oss and Epe.

Z praxe vyplývá, že důvěra motivuje lidi k vyššímu úsilí, aby tím odměnili toho, kdo jim důvěřoval – vyvolává pozitivní reciprocitu i pocit „soběstačnosti“, což má dopad na hledání zaměstnání a jeho dlouhodobou udržitelnost

Hlavním cílem legislativy z roku 2015, která místním úřadům umožnila experiment se sociálními politikami, ale omezené na náhodně vybrané žadatele o sociální zabezpečení, bylo uvolnit podmíněná pravidla pro vyplácení sociální podpory, jež nedůvěřovala klientům. Pilotní projekty jsou založené na předpokladu, že důvěra mezi státem a občany lépe zajistí společenskou integraci a participaci občanů. Navíc jsou navržené tak, aby zlepšily jejich motivaci a schopnost převzít za sebe odpovědnost – samosprávu.

Pilotní projekty vycházejí ze zjištění poměrně nové behaviorální ekonomické vědy, jež se mimo jiné věnuje dopadu chudoby – (finanční) nedostatek a chudoba snižují kognitivní schopnosti lidí. Pokud finanční nedostatek a činnosti související s dodržováním předpisů spotřebovávají velkou část kognitivních schopností, zbývá jich málo na další důležité a kognitivně náročné úkoly, jako je hledání zaměstnání.

Behaviorální ekonomie také ukazuje, že ve společnosti a chování lidí hrají významnou roli vzájemnost a důvěra, základ institucí sociálního státu. Lidé odměňují laskavost – pozitivní reciprocita –, nebo se mstí, jsou-li poškozeni – negativní reciprocita. Pobídky, jako jsou sankce, proto nemusejí vést ke spolupráci. Z praxe vyplývá, že důvěra motivuje lidi k vyššímu úsilí, aby tím odměnili toho, kdo jim důvěřoval – vyvolává pozitivní reciprocitu i pocit „soběstačnosti“, což má dopad na hledání zaměstnání a jeho dlouhodobou udržitelnost.

Vnitřní motivace

Z behaviorální ekonomie také vyplývá, že vnější motivace mohou vytlačit vnitřní. Vnitřně motivovaní lidé se zapojují do činností, protože jsou pro ně příjemné a zajímavé, a tudíž jsou účinnější a trvalejší i je uspokojují. Výzkumy ukazují, že vnitřní motivaci posiluje možnost volby, nikoliv kontrola.

Vnitřně motivovaní lidé se zapojují do činností, protože jsou pro ně příjemné a zajímavé, a tudíž jsou účinnější a trvalejší i je uspokojují. Výzkumy ukazují, že vnitřní motivaci posiluje možnost volby, nikoliv kontrola.

Nizozemské pilotní projekty posunují k větší osobní autonomii, vytvářejí důvěru a umožňují lidem poskytováním příležitostí a svobodné volby účastnit se života společnosti. Z behaviorální ekonomie – psychické motivace a role společenských hodnot při vytváření důvěry ve společnosti – vyplývá, že investice do osobní autonomie, důvěry a vnitřní motivace by se mohla vyplatit jak z hlediska pracovního výkonu, tak zdraví a spokojenosti lidí.

Nizozemští organizátoři pilotních projektů je nazývají Weten Wat Werkt (Poznat, co funguje), nikoli základní příjem, protože se od toho plnohodnotného liší – jejich účastníci jsou stejně jako ve finském pilotním projektu vybráni z příjemců sociální podpory, přičemž cílem je zjistit dopady zmírňování podmínek pro vyplácení sociálních dávek na zapojení nezaměstnaných do pracovního trhu.

Zůstala také zachována určitá podmíněnost – u účastníků byly zjišťovány zdroje jejich domácnosti, čímž se nizozemské projekty liší od plnohodnotného základního příjmu, který se vyplácí jedinci, nikoliv celé domácnosti. Navíc se účastníkům snižují vyplácené částky, pokud si v průběhu projektu najdou placenou práci, i když méně než v současném sociálním systému. Navzdory těmto rozdílům lze považovat nizozemské pilotní projekty za krok k plnohodnotnému základnímu příjmu.

Autor: