Lidovky.cz

Nikdo neví, jak bude evropská energetika vypadat za deset let

  10:13
„Chceme být aktivním hráčem, a nejen pasivním příjemcem rozhodnutí někoho jiného,“ říká v prvním velkém rozhovoru po lednovém nástupu do postu šéfa státní společnosti ČEPS top manažer se zkušenostmi zejména z chemického průmyslu Martin Durčák. Vysvětluje v něm, jak chce firmu vyladit a aktivně prosazovat její zájmy v Evropské unii.

Martin Durčák, šéf státní společnosti ČEPS. foto: Foto Michal SváčekMAFRA

Martin Durčák, od ledna šéf státní společnosti ČEPS a top manažer se zkušenostmi zejména z chemického průmyslu, v rozhovoru mimo jiné říká: „Připravujeme se na různé varianty vývoje elektroenergetiky. Plán zohledňuje jak budoucí další decentralizaci, tak možné posílení jaderných zdrojů. Zároveň se musíme připravovat na posilování přeshraničních vedení v rámci Evropy. V Česku je však dlouhodobým problémem časová náročnost liniových staveb. Na to ČEPS opakovaně naráží.“

LIDOVÉ NOVINY: Co přinášíte do společnosti ČEPS nového?

DURČÁK: Historicky platilo, že členové představenstva ČEPS měli vysokou odbornost z hlediska přenosu elektrické energie, byla mezi nimi v tomto ohledu naprostá zastupitelnost. Často ale v představenstvu chyběly zkušenosti z jiných oblastí, jako jsou finance, IT nebo project management. V tuto chvíli má ČEPS nově sestavené představenstvo, které má plné předpoklady, aby bylo správně vyvážené.

Historicky platilo, že členové představenstva ČEPS měli vysokou odbornost z hlediska přenosu elektrické energie, byla mezi nimi v tomto ohledu naprostá zastupitelnost. Často ale v představenstvu chyběly zkušenosti z jiných oblastí, jako jsou finance, IT nebo project management. V tuto chvíli má ČEPS nově sestavené představenstvo, které má plné předpoklady, aby bylo správně vyvážené.

Máme tři členy představenstva, kteří se zabývají energetikou a detailně znají procesy spojené s provozováním přenosové soustavy. Představenstvo doplnil také pan Radek Hartman, expert na IT, což je velice důležitá oblast v přenosu elektřiny. Za sebe pak nabízím zkušenosti z financí, řízení projektů, performance controllingu, nastavování procesů ve společnosti, mám zkušenosti s organizací strategií nákupu. Přicházím z tvrdého byznysu, chemie je možná jeden z nejtvrdších. Přináším tedy i dotek s realitou byznysu.

LIDOVÉ NOVINY: Objevil jste v ČEPS něco, u čeho jste si řekl, že to musíte změnit?

DURČÁK: ČEPS je robustní organizace s vysoce kvalifikovanými zaměstnanci – 70 procent z nich má vysokou školu. V těchto lidech máme velké interní know-how a jejich fluktuace je minimální. ČEPS je pro ně bezpečný a atraktivní zaměstnavatel, poskytuje příjemné pracovní prostředí a máme dokonce generace zaměstnanců ze stejných rodin.

Je třeba si uvědomit, že stabilita společnosti není dána jen jejím technickým vybavením, ale především lidským potenciálem. Abyste ji zachoval, musíte se starat o lidi, kteří tento potenciál představují, a nemůžete v takové společnosti dělat revoluce. Nechystám tedy žádnou revoluci, ale vyladění společnosti procesy řízení projektů a performance controllingu.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké máte priority?

Stabilita společnosti není dána jen jejím technickým vybavením, ale především lidským potenciálem. Abyste ji zachoval, musíte se starat o lidi, kteří tento potenciál představují, a nemůžete v takové společnosti dělat revoluce. Nechystám tedy žádnou revoluci, ale vyladění společnosti procesy řízení projektů a performance controllingu.

DURČÁK: Vnitřní procesy je nutné nastavit tak, že budou nadále zajišťovat nejen bezpečný přenos elektřiny a stabilitu celé soustavy, ale i tak, že pro spotřebitele bude zaručen optimální poměr cena/výkon. Chci se zaměřit na to, aby cena, kterou ČEPS zatíží složenky lidí, byla co nejnižší při zajištění všech parametrů bezpečného provozu soustavy. Druhým bodem, který bych zdůraznil, je další aktivní prosazování českých zájmů směrem k Evropě.

LIDOVÉ NOVINY: Chcete tedy snižovat poplatek za přenos elektrické energie, který dopadá na konečné spotřebitele?

DURČÁK: Snižovat jsem neřekl. Metodiku pro stanovování poplatků určuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Je mnoho procesů, které musíme v souvislosti se změnami v energetickém prostředí implementovat a které přinášejí nové náklady. Bylo by laciné, kdybych nyní říkal, že se bude cena snižovat, když jsme zatím nevyčíslili dopady všech změn, které přicházejí z Evropské unie a jejichž výši přesně neznáme. Budu ale tvrdě usilovat, aby poměr cena/výkon byl pro spotřebitele co nejvýhodnější i se zahrnutím nově poskytovaných služeb.

LIDOVÉ NOVINY: Co myslíte procesy, které musíte implementovat?

DURČÁK: Primárně nová dekarbonizace a s ní související decentralizace zdrojů, dále implementace nové evropské legislativy směřující k tvorbě jednotného evropského vnitřního trhu s elektřinou, který nebude kopírovat státní hranice. Jsme na prahu nové epochy energetiky a variant, jak se nakonec sestaví energetický mix, je mnoho. Tomu všemu se budeme muset v rámci přenosové soustavy přizpůsobit. Evropa se nyní hodně mění a nikdo není schopný určit, jak bude evropská energetika vypadat za deset let.

LIDOVÉ NOVINY: Má ČEPS vyčísleno, co decentralizace zdrojů pro něj bude investičně znamenat? Dle nedávného článku v německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung přijde Německo adaptace přenosových soustav na novou energetiku na závratných 130 miliard eur, tedy na více než tři biliony korun, což nakonec v účtech za elektřinu zaplatí koncový spotřebitel. Kolik to bude v Česku?

Chci se zaměřit na to, aby cena, kterou ČEPS zatíží složenky lidí, byla co nejnižší při zajištění všech parametrů bezpečného provozu soustavy

DURČÁK: Struktura a problémy německé a české soustavy jsou neporovnatelné. Dnešní problém Německa souvisí s tím, že opouští jaderné zdroje, jež mělo vybudované na jihu země, kde je i velká část průmyslu, tedy odběratelů. Zároveň jsou odstavovány uhelné elektrárny v Porúří, tedy ve středu Německa, a připojovány větrné elektrárny převážně na severu země. Německo tedy potřebuje dostat elektřinu z větrných parků v Baltském moři na jih země, k čemuž mu chybí dostavět velký kus přenosové soustavy.

Oproti tomu Česko má přenosovou soustavu robustní a strukturou v podstatě připravenou na různé změny. Ta je nadále v exponovaných místech rozvíjena a posilována. Naše soustava byla primárně orientovaná po linii západ–východ a vedeme tímto směrem pět koridorů, takže když jeden vypadne, můžeme přenos elektřiny přesměrovat. Uhelné elektrárny máme na severu země a jaderné na jihu a oba tyto typy jsou významnou součástí českého energetického mixu.

LIDOVÉ NOVINY: Nicméně i v Česku nyní je a zřejmě stále více bude energetická soustava decentralizovaná. Byť v menším rozsahu, ale i u nás vznikají nové větrné a fotovoltaické elektrárny. Je česká přenosová soustava na jejich připojení a řízení nového mixu připravená?

DURČÁK: ČEPS má desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy, který je předkládán k posouzení a vydání závazného stanoviska ministerstvu průmyslu a obchodu a schvalován ERÚ. Podle tohoto plánu postupujeme a ročně do ní investujeme čtyři až 4,5 miliardy korun. Připravujeme se na různé varianty vývoje elektroenergetiky.

Bylo by laciné, kdybych nyní říkal, že se bude cena snižovat, když jsme zatím nevyčíslili dopady všech změn, které přicházejí z Evropské unie a jejichž výši přesně neznáme

Plán zohledňuje jak budoucí další decentralizaci, tak možné posílení jaderných zdrojů. Zároveň se musíme připravovat na posilování přeshraničních vedení v rámci Evropy. V Česku je však dlouhodobým problémem časová náročnost liniových staveb. Na to ČEPS opakovaně naráží. Plány a jejich realizace závisejí také na tom, jak rychle se podaří změnit zákony, které schvalování liniových staveb upravují.

LIDOVÉ NOVINY: Problém s liniovými stavbami nemáme jen u nás. Loni v létě německý regulátor Bundesnetzagentur varoval, že z potřebných 7700 kilometrů tras nových přenosových linek bylo zatím uskutečněno jen 950 kilometrů a že po odpojení posledních jaderných bloků na konci roku 2022 hrozí, že kapacita rozvodné sítě nebude stačit novým nárokům.

Před sedmi lety mi v rozhovoru jeden z vašich předchůdců Vladimír Tošovský řekl, že německá soustava představuje pro své sousedy, tedy i pro nás, riziko, a že proto je nutné na hranicích postavit transformátory s fázovým posuvem, aby v případě rizika blackoutu daného německými přetoky šlo tento přenos zmírnit nebo i zcela vypnout. Je situace s německou přenosovou soustavou pro nás stále rizikem?

Jsme na prahu nové epochy energetiky a variant, jak se nakonec sestaví energetický mix, je mnoho. Tomu všemu se budeme muset v rámci přenosové soustavy přizpůsobit.

DURČÁK: Podle informací, které nyní z Německa máme, budou liniová vedení ze severu na jih dokončena zhruba za pět let, tedy o dva roky později, než se původně plánovalo. Výraznou změnou ve srovnání s dobou před sedmi roky je, že dnes již umíme s vysokou přesností předpovědět, jak bude druhý den foukat vítr a svítit slunce, a tedy kolik elektřiny následující den vyrobí větrné a fotovoltaické elektrárny, a na tuto situaci se předem připravit. To se řeší s ostatními evropskými přenosovými soustavami a společně se ladí, jaká nápravná opatření a kde druhý den budou třeba, či jaké budou plánované přeshraniční přetoky.

Zmíněné transformátory s fázovým posuvem má Česko postavené čtyři a fungují výborně pro řízení přenosových soustav v nadnárodním celku. Je třeba zdůraznit, že nejde o nic specifického pro hranice Česka a Německa. V Evropě jich je spousta, například na německo-nizozemských, německo-polských hranicích nebo mezi Itálií a Slovinskem. Jde o zařízení, které umožňuje efektivnější řízení přenosových soustav. A mimochodem, Německo postavilo obdobné zařízení u hranic s Českou republikou také kvůli optimalizaci vnitrostátních a mezinárodních toků elektřiny.

LIDOVÉ NOVINY: Několik let se píše o větším propojení přenosových soustav všech členských zemí EU. Co to znamená?

DURČÁK: EU usiluje o co největší propojenost evropských přenosových soustav, která by dovedena do důsledků mohla znamenat zánik určitých kompetencí národních provozovatelů přenosových soustav. Nový unijní systém by měl být řízen pouze z několika regionálních center za účasti představitelů jednotlivých národních provozovatelů přenosových soustav.

LIDOVÉ NOVINY: Národní přenosové soustavy jako samostatné jednotky a jejich národní provozovatelé jako ČEPS zaniknou?

Naše soustava byla primárně orientovaná po linii západ–východ a vedeme tímto směrem pět koridorů, takže když jeden vypadne, můžeme přenos elektřiny přesměrovat. Uhelné elektrárny máme na severu země a jaderné na jihu a oba tyto typy jsou významnou součástí českého energetického mixu.

DURČÁK: Pravděpodobně ne, ale zásadně by byly omezeny jejich kompetence. ČEPS v tomto ohledu vyvíjí řadu aktivit. Chce být aktivním hráčem, a nejen pasivním příjemcem rozhodnutí někoho jiného o postupném odevzdávání jednotlivých kompetencí. Nabízíme služby a kapacity pro řízení evropské soustavy, aby v budoucnu ČEPS neřídila jen přenosovou soustavu České republiky, ale byla nedílnou součástí řízení přenosových soustav v Evropě. To je náš záměr, ke kterému máme všechny potřebné lidské i technické kapacity.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy k přenosu části kompetencí z ČEPS a dalších národních přenosových soustav na evropské útvary má dojít? Jde o věc, o které se jedná, nebo je již rozhodnuta a schválena?

DURČÁK: Základ centralizačních procesů je součástí takzvaného Zimního balíčku – legislativy, která postupně vstupuje v platnost, soubor dílčích opatření v rámci celé energetiky. V souvislosti s provozováním přenosové soustavy jde zejména o využití podpůrných služeb, sdílení nápravných opatření a koordinaci provozu. Smyslem je zefektivnit a zlevnit systém řízení přenosových soustav mimo jiné skrze možnost nakupovat podpůrné služby i přes hranice země.

LIDOVÉ NOVINY: Z EU je velký tlak i na změny na spotřebitelské straně, nebo třeba na dramatické zvýšení podílu elektroaut. Co by z hlediska spotřeby a přenosu elektřiny znamenal naprostý úspěch elektromobility, tedy že by všechna auta v Česku poháněl elektromotor? V Česku je nyní registrováno skoro šest milionů osobních aut, baterie elektromobilů mají kapacitu aspoň 50 kWh, což by znamenalo ohromné množství elektřiny, které by muselo být navíc vyráběno a distribuováno...

DURČÁK: Elektromobilita je jedním z trendů, které při plánování rozvoje přenosové soustavy zohledňujeme. Přenosovou kapacitu neustále zvyšujeme, soustava je v rámci investičních akcí kontinuálně posilována. Rozvoj elektromobility představuje výzvu zejména pro provozovatele distribučních soustav. Ti budou muset zajistit dostatečné kapacity pro dobíjecí místa.

ČEPS má desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy, který je předkládán k posouzení a vydání závazného stanoviska ministerstvu průmyslu a obchodu a schvalován ERÚ. Podle tohoto plánu postupujeme a ročně do ní investujeme čtyři až 4,5 miliardy korun.

Je nutné se zabývat detailně otázkou, kde nabíjecí stanice vybudovat, aby to neskončilo nevyhovujícím poměrem elektroaut a nabíjecí infrastruktury jako v Norsku. Tam se elektromobilita zavedla takříkajíc živelně. Když se podíváte na fotky z norských sídlišť, vypadají jako z filmu Spiderman – dráty vedou z oken bytů na parkoviště, tam se různě proplétají.

Navíc, když akumulátor elektroauta budete nabíjet z obyčejné zásuvky, bude to trvat více než osm hodin, rychlonabíječky budou potřebovat mnohem vyšší výkon pro uspokojivý čas k nabití. S rozvojem elektromobility je spojena spousta otázek. Musí být připravena také například odpovídající infrastruktura, nabídka nového portfolia služeb zákazníkům a další.

LIDOVÉ NOVINY: Vraťme se ještě k ČEPS. Týdeník Euro loni psal o smlouvě o propachtování projektantů, kterou ČEPS uzavřel se společností EGEM. Ta patří do skupiny EP Industries Daniela Křetínského a podle této pětileté smlouvy platí ČEPS za 20 propachtovaných projektantů nejen jejich plat, ale společnosti EGEM i sto milionů korun ročně. Je tato smlouva pro ČEPS výhodná a proč ji uzavírala? Má končit letos, hodláte ji prodloužit?

DURČÁK: ČEPS tuto smlouvu prodlužovat nebude. Skupina projektantů společnosti EGEM, kteří jsou nyní součástí ČEPS Invest, se tedy po 31. prosinci 2019 vrátí do EGEM. ČEPS před pěti lety smlouvu podepsala s cílem mít pod kontrolou přípravu každého projektu, samostatně si každou stavbu projektovat a hlídat si vstup do zakázkového systému. V roce 2014 pro to ale firma neměla kompetenci, chyběli jí projektanti, proto si je propachtovala od EGEM.

Výraznou změnou ve srovnání s dobou před sedmi roky je, že dnes již umíme s vysokou přesností předpovědět, jak bude druhý den foukat vítr a svítit slunce, a tedy kolik elektřiny následující den vyrobí větrné a fotovoltaické elektrárny, a na tuto situaci se předem připravit

Touto smlouvou ČEPS získala kvalifikované projektanty a jejich prostřednictvím i kontrolu nad přípravou a projektováním každé zakázky. Propachtovaný tým odborníků měl totiž kromě vlastního projektování další, a sice edukativní úkol – vyškolit nové projektanty ČEPS. Firma tedy paralelně budovala vlastní tým, který bude mít na konci letošního roku 20 lidí, získala know-how a přístup do archivu EGEM, kde jsou uloženy naše projekty od roku 1975.

Hlavní cíle, proč byla smlouva uzavřena, tedy jsou z tohoto hlediska plněny. Druhou otázkou je cena, tedy zda ČEPS za tyto služby platila adekvátní a férovou cenu, či jestli mohla na trhu dostat lepší nabídku. To ale hodnotit nechci, v té době jsem v ČEPS nepracoval, byly by to pouhé spekulace a do nich se pouštět nebudu.

Martin Durčák (52)

  • Vystudoval VŠ báňskou v Ostravě. Kariéru začal ve firmě Aral v Rakousku, Německu, Polsku a Česku. Odtud po prodeji společnosti Aral ČR již z pozice generálního ředitele a člena představenstva zamířil do holdingu Unipetrol, kde pod jeho vedením prošly rebrandingem čerpací stanice Benzina.
  • Byl také členem představenstva HC Verva Litvínov a jednatelem společnosti Unipetriol RPA.
  • Od ledna 2019 je předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEPS, provozovatele české přenosové soustavy.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.