Podle zveřejněných zpráv z počátku tohoto týdne by se mohlo zdát, že s financemi poslance Věcí veřejných Michala Babáka je vše v nejlepším pořádku. Vysvětleno, zapomeňte. Možná ano, ale možná také ne. Pokusíme se vyložit, proč. Nejasnosti kolem opcí na akcie auditorské firmy Bene Factum totiž rozptýleny nejsou.
Babák si postupně vypůjčil od firem, kde figuroval jako jednatel, šest milionů korun, které následně velkoryse daroval své straně. Kromě toho Věcem veřejným ještě krátce nato půjčil asi pět milionů korun. Začátkem února deník Právo zveřejnil informaci, že Babák všechny půjčky splatil. Tvrdí, že si v roce 2011 vydělal třináct milionů korun a na daních z prodeje opce na akcie auditorské firmy Bene Factum odvedl bezmála jeden a půl milionu korun. To je sice hezké, ale nejasnosti kolem opce to bohužel nerozptyluje. Zůstává totiž otázka, za co tyto miliony poslanec Věcí veřejných dostal?
Od politických stran k Sisákovi a zpět
Asi bude užitečné ve zkratce připomenout počátek příběhu. Poslanec loni vysvětloval, že peníze, které daroval své straně poté, co si je sám vypůjčil, získá tak, že prodá akcie či opce na akcie auditorské firmy Bene Factum. Ta patří podnikatelům Petru Šrámkovi a Miloši Havránkovi. Svůj podíl na této firmě Babák kvantifikoval na patnáct procent. Vysvětloval, že tyto akcie či opce získal tím, že pomohl firmě Bene Factum k lukrativní klientele, a její hodnota tím významně vzrostla. Výnos z prodeje opcí odhadoval na 38 milionů korun. Oba zmínění majitelé (Šrámek a Havránek), kteří vlastní každý 50 procent firmy Bene Factum od jejího založení, odmítli cokoli komentovat.
Následně vyšlo najevo, že Bene Factum poskytuje různé služby politickým stranám, kontrolovala například účetnictví ČSSD a ODS. Bene Factum také provádí audit nebo obdobné činnosti pro firmy sdružené okolo společnosti Via Chem Group kontroverzního podnikatele Petra Sisáka. A podnikání Via Chem Group zase financovaly radnice Prahy 6, 10 a 13 tak, že prostřednictvím společnosti Key Investments nakoupily její dnes neprodejné dluhopisy za stamiliony korun. Praha 6 a 10 mají v těchto takzvaných prašivých dluhopisech (junk bonds) utopených přes 200 milionů korun.
Přehled článků, které ČESKÁ POZICE věnovala tématu Babákových financí.
Slušná raketa
ČESKÁ POZICE poslanci Babákovi již loni v dubnu položila řadu otázek týkajících se toho, které klienty firmě Bene Factum zprostředkoval a jak se to srovnává s tím, že sám je jednatelem jiné společnosti, která má stejný nebo obdobným předmět činnosti. Že jsme se odpovědi dodnes nedočkali, je už obligátní poznámka. Jediná věc, kterou se v mezidobí podařilo zjistit, byla ta, že společnost Bene Factum vykázala v roce 2010 zisk něco přes 300 tisíc korun. Ani údajné nové obchody zprostředkované Babákem tedy předloni k nějakým mimořádným výdělkům nepomohly. Babák přesto vždy tvrdil, že oněch zmíněných 38 milionů korun za svůj podíl dostane. Ale za co? Že by zase čaroval?
A tady se otevírá prostor pro úvahy nad nyní zveřejněnou informací, že Babák na daních z prodeje opce na akcie auditorské firmy Bene Factum odvedl bezmála jeden a půl milionu korun. Úvodem jej musíme pochválit, ministr financí Miroslav Kalousek má jistě z takového daňového poplatníka radost.
První, co nás trochu zaráží, je to, že místo avizovaných 38 milionů poslanec Babák dostal jen zhruba deset milionů. Ale budiž, třeba má nějaký platební kalendář a za své záhadné opce ještě něco dostane.
Bene Factum vydělává jen pár set tisíc, nevyplácí ani dividendy, přesto za odkup opcí zaplatili poslanci Babákovi takovou raketu?
A teď to podstatnější. Podle právníků, které ČESKÁ POZICE před časem oslovila, mohl mít Babák opce pouze od dosavadních majitelů společnosti Bene Factum. Jiné akcie (ani opce na ně) společnost prostě nevydala. Podle toho, že v obchodním rejstříku není údaj o prodeji akcií, mohl Babák opce de facto prodat zpátky jen osobám, které mu je vystavily, tedy majitelům Bene Factum Šrámkovi a Havránkovi. Ani o takové transakci se však v obchodním rejstříku doposud žádný záznam nevede.
Z údajů, které nalézáme v rejstříku, mohl mít Babák opci na koupi 15 akcií společnosti Bene Factum za nominální hodnotu, celkově za 300 tisíc korun. Místo toho, aby takovou opci na nákup vykonal, mohl se s majiteli dohodnout na tom, že se opce za 10 milionů korun vzdá. Na takové operaci, pokud je řádně zdaněná, není nic protizákonného. Otázka otázek je však následující: Proč by něco takového oba majitelé dělali, když firma vydělává jen pár set tisíc, nevyplácí ani dividendy, přesto za odkup opcí zaplatili poslanci Babákovi takovou raketu?
Možná, že Bene Factum vykáže už za rok 2011 překvapivě zisk, třeba 20 milionů korun. Pak bude vše v pořádku a budeme se muset všem zúčastněným omluvit, že jsme je podezírali z nekalostí či čarování. Pokud tomu ale tak nebude, těžko uvěřit, že se věci nemají jinak, a že všechno nemělo za cíl jediné – zastřít podstatu věci, totiž nejasný původ peněz, kterými Babák sponzoroval Věci veřejné. Nezbývá než čekat na to, až Bene Factum v obchodním rejstříku zveřejní výroční zprávu za rok 2011. Vydržíme.