Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nežijeme v dostatku ani nedostatku. Spíše v nekonečné nabídce

  7:27
Dostatek ani nedostatek neexistuje. Existuje pouze dnešní „málo“ a budoucí „stále více“. Společnost má ve svých genech zakódován růst bez konce – jde o společnost nekonečna.
Evoluce člověka

Evoluce člověka foto: Richard Cortés, Česká pozice

Již dlouho se říká, že nedostatek byl nahrazen dostatkem, na což lze nahlížet pozitivně i negativně. Podle těch, co považují dostatek za pozitivní, si nemáme na co stěžovat. Srovnávají, kolik mléka či sýra si lze dnes koupit za průměrný příjem a v minulosti, a zjišťují, že jsme na tom lépe – nejlépe, jak jsme se měli.

Popis současnosti na základě „dostatku“, či „nedostatek“ však není adekvátní. „Nedostatek“ znamená, že vzhledem k tomu, co bychom potřebovali, nemáme něčeho „dost“. „Dostatek“ pak, že nedostatek byl překonán, a máme již „dost“. Zdá se však, že současný svět nelze popsat ani jedním z obou pojmů.

Názory jako DNA

Naše společnost totiž nežije v „dostatku“ – alespoň se tak necítí. Kdyby v něm žila, nebyl by důvod ke společenské poptávce po ekonomickém růstu, kterou jeden z jejích kritiků, Václav Bělohradský, nazývá „náboženstvím růstu Růstu“. Zdá se, že snaha překonat nedostatek, nezná kategorii dostatku, protože není definováno „dost“. Nevíme, kdy máme dost. Relativní dostatek, v němž žijeme, je proto interpretován jako nedostatek.

DNA obsahuje informaci o celém organismu stejně jako jednotlivec o celé společnosti – jeho cíle, ideály, problémy, názory jsou její „DNA“

Dnešním ideálem je nekonečný růst. Proto nemá smysl hovořit ani o dostatku, ani o nedostatku. Neexistují, protože nejsou a nemohou být ve společnosti definovány. Existuje pouze dnešní „málo“ a budoucí „stále více“. Společnost má ve svých genech zakódován růst bez konce – jde o společnost nekonečna.

Nekonečno netvoří pouze jádro ekonomiky, ale proniká i do životů, protože jsme odrazem společnosti, v níž žijeme. DNA obsahuje informaci o celém organismu stejně jako jednotlivec o celé společnosti – jeho cíle, ideály, problémy, názory jsou její „DNA“. Nekonečno se k jednotlivcům dostává jako nabídka produktů, činností a zážitků a nárok na ně samotné.

V případě nákupu jogurtu není nabídka dostatečná ani nedostatečná, ale spíše nekonečná. Lze si vybrat třeba z 20 obchodů a v každém z několika druhů jogurtu. Nabídka tedy přesahuje kapacitu jednotlivce trh „přehlédnout“, čímž se stává nekonečný.

Časopis Playboy

Knihy, noviny, časopisy, tedy média, jejichž konečnost šlo zjistit na základě počtu stran, tloušťky, formátu či hmotnosti, doplnila média nekonečná, zejména internet, ale i elektronické čtečky, do nichž je možné „natahat“ stovky či tisíce knih, a tak si nést s sebou celou knihovnu. Kapacita elektronické čtečky je větší, než člověk dokáže za celý život přečíst. O internetu ani nemluvě. Čelíme nekonečné záplavě informací.

Časopis Playboy je jen jednou z firem, které pochopily společnost nekonečna a snaží se díky ní zvýšit zisky – není však jejím symbolem

Nekonečno znamená především nepřehledné a nepřehlédnutelné možnosti – zdá se, že nabízí více, než si dokážeme představit, a proto je nepředstavitelné, tajemné a svůdné. A lze ho přirovnat k ženě, jejíž oblečení poukazuje k možnosti odhalení, které však není stejně přitažlivé jako poodhalení. To totiž slibuje „něco více“, které dráždí fantazii a nenechává v klidu.

Společnost nekonečna je dobou poodhalení, příslibu. To si uvědomil časopis Playboy, který začal ženskou krásu neodhalovat „naplno“, čímž sleduje současný trend, v němž je nekonečno svůdcem – a tím nejlepším příslib nedefinovaného a tajemného „více“. Časopis Playboy je jen jednou z firem, které pochopily společnost nekonečna a snaží se díky ní zvýšit zisky – není však jejím symbolem.

Úspěch Facebooku

Úspěšnější jsou poskytovatelé zprostředkovatelů nekonečna – firmy vyrábějící přístroje k instalaci neomezeného počtu nových aplikací či her, tedy mobilních telefonů, tabletů nebo počítačů. Nekonečno, které nabízejí, je natolik neodolatelné a svůdné, že se firmám vyrábějícím mobilní telefony vyplatí přinášet nové modely nikoli za několik let, ale měsíců. Nekonečno těchto firem je však stále vázáné na přístroje, a proto omezené.

Úspěch Facebooku spočívá v zavádění nekonečna do lidských vztahů – sociální pud je neukojitelný, a proto se Facebook stal firmou uplynulého desetiletí

Nejúspěšnější firmy, jako je Facebook, poskytují odhmotněné sociální nekonečno, na něž může kdykoli přibýt zajímavý status, fotografie či kontakt, přičemž není žádné „dost“, jen neznámé a nedefinovatelné „více“. Nekonečno není zboží ani informace, ale „přátelé“ a komunikace s lidmi, jimž je třeba prezentovat svou úspěšnost.

Mnozí uživatelné si vypěstovali „tik“ – neustále kontrolují, zda jim v nekonečnu příspěvků „přátel“ něco neuniklo, a tudíž byli ochuzeni. Úspěch Facebooku spočívá v zavádění nekonečna do lidských vztahů – sociální pud je neukojitelný, a proto se Facebook stal firmou uplynulého desetiletí.

Filtrační mechanismy

Jak by měl člověk reagovat na nekonečnou nabídku jogurtů, mobilních aplikací, informací a sociálních kontaktů? Pozitivní by bylo, kdyby si vytvořil filtrační mechanismy k efektivnímu zacházení s nekonečnem – odfiltrovat ho tak, aby z něho zbylo přehledné a utříděné konečno. Takové filtrování by především umožnilo odolat tajemnému a lákavému „více“ a definovat „dost“ – nyní žiji v dostatku a více nepotřebuji, ani nechci –, což se zřejmě stane základní lidskou schopností.

Dnes je třeba se naučit, jak odfiltrovat „nekonečno“ a vytvořit z něho kvalitní „konečno“, což se však často nedaří

Dnešní školy nemají zásobovat žáky informacemi, protože to za ně činí nekonečno natolik, že se stávají nadbytečnými. Jejich role se obrátila – dnes je třeba se naučit, jak odfiltrovat „nekonečno“ a vytvořit z něho kvalitní „konečno“, což se však často nedaří. V důsledku toho člověk buď neustále přeskakuje z jedné možnosti na druhou, aniž by je plně využil, nebo je nabídkou „zahlcen“ a nevyužije žádnou, protože si nedokáže vybrat.

Nekonečno směřuje pozornost k novému, přičemž náklady na prodlévání u toho, co už známe, se radikálně zvyšují, protože před námi je nedefinovatelné a svůdné „více“. Například internetové noviny čte člověk jinak než papírové – nedokáže se na ně soustředit, protože internet má mnoho možností.

V podmínkách nekonečna proto trpí dlouhodobá a nákladná činnost – nejsme ochotní číst 500stránkové knihy či uzavírat manželství „do konce života“. Náklady na ušlé příležitosti jsou příliš vysoké na takové dlouhodobé závazky, někdy natolik, že něčemu věnujeme pozornost jen několik minut – následuje kontrola mobilního telefonu, tik, kterým se snažíme nekonečno ochočit, ale ve skutečnosti potvrzujeme jeho nadvládu.

Alternativa nečinnosti

Alternativou k přeskakování z jedné možnosti na druhou je nečinnost, jelikož začít jakoukoli činnost znamená příliš vysoké náklady na ušlé příležitosti. Nekonečno nelze vyčerpat, ukončit, má tedy smysl něco začínat? To znají například „věční začátečníci“ v jazykových školách. Cizí jazyk se jeví natolik obtížný, „nekonečný“, že chybí vůle toto nekonečno roztřídit a osvojit si z něho aspoň minimum.

Alternativou k přeskakování z jedné možnosti na druhou je nečinnost, jelikož začít jakoukoli činnost znamená příliš vysoké náklady na ušlé příležitosti

Tato reakce bývá častá, a to nejen u „nekonečna“ tlustých knih, televizních stanic či pražské kulturní nabídky, ale i při výběru partnerů. Takzvaná generace singles (rodina s jedním rodičem) žije v prostředí nekonečna – single je zřejmě reakcí na nevyrovnávání se s „nekonečnou“ nabídkou potenciálních partnerů.

Nekonečno ale existuje nejen v nabídce produktů, informací, vztahů či činností. V rámci ekonomiky jsme totiž součástí poptávky po zboží, zážitcích nebo informacích i pracovní síly, což kopíruje vývoj nabídky zboží a informací – to, co nabízíme, je ze své podstaty nekonečné. Na pracovní pohovor si lze přinést jakoukoli kvalifikaci a nabízet jakoukoli vstřícnost, ale nikdy nebude jisté, jestli nabídka bude „dostatečná“.

Nelítostný vládce

Nekonečná nabídka se však proměňuje v nekonečný nárok. Nekonečno, jež je v oblasti nabídky značně lákavé a svůdné, se v případě povinností mění v nelítostného vládce. Nejenže můžeme, ale musíme se celoživotně vzdělávat. Dnešní pracovní místo zítra nemusí být – to, co pro získání zaměstnání stačilo včera, může být zítra nedostatečné. Šťastlivci s prací čelí nárůstu požadavků na výkon – úkolem totiž je produkce nekonečné nabídky.

Nekonečná nabídka se proměňuje v nekonečný nárok. Nekonečno, jež je v oblasti nabídky značně lákavé a svůdné, se v případě povinností mění v nelítostného vládce.

Nepřiměřený nárok nekonečna na jedince popsal německý sociolog a filozof Axel Honneth ve své knize Zbavovat se svéprávnosti. Paradoxy současného kapitalismu jako seberealizaci, z níž se stala ideologie. Podle něho lidskou reakcí na pouhé očekávání nekonečného nároku je úzkost. Nárok bez hranic totiž nikdy nelze splnit.

Psychopatolog Ondřej Drbohlav o současnosti prohlásil, že je rozepjatá mezi „narcismem“ a „depresí“. Nekonečné nároky totiž vedou buď k depresi, nebo k individualistickému narcismu – člověk se pod tlakem nekonečna stává narcisem zaměřeným jen na osobní rozvoj, nebo jej nevydrží a upadne do deprese. V dnešní společnosti proto raketově roste spotřeba antidepresiv a počet psychoterapeutů, kteří pomáhají vyrovnávat se s požadavky nekonečna.

Existuje ještě jedna reakce na nekonečný nárok – a to ve sportu, v němž se odráží dnešní společnost. Podle lékaře Jana Hnízdila jde o neustálé překonávání rekordů, což pro sportovce znamená nekonečný nárok, jemuž se snaží dostát. Důsledkem je doping, který není problémem sportovce, ale pojetí sportu – je jeho esencí, tím základním, o co ve sportu jde. Kulturista Vojtěch Koritentský v rozhovoru pro DVTV prohlásil, že „vrcholová kulturistika se netýká zdraví“, a pokud jde o doping, „je třeba dělat to, co ti nejlepší“.

Patologická společnost

Člověk je dnes sice nucen přizpůsobovat se nekonečnu, ale je bytostí konečnou a v nekonečnu žít nedokáže – nelze přečíst všechny knihy, zkontrolovat všechny příspěvky na Facebooku, procestovat celý svět, pracovat 24 hodin denně. Důsledkem nekonečných možností je neurotické přeskakování z jedné možnosti na druhou nebo nečinnost. Není ani možné žít za nekonečných nároků, ani podávat stále lepší výkony. Důsledkem je úzkost, doping, deprese či zhrocení.

Dnešní společnost je svobodná, bohatá a humánní, současně však i patologická, přičemž psychoterapeuti problém vyřešit nemohou, protože není jednotlivců, ale společnosti

Jedním z prvních úkolů dnešní společnosti i jednotlivce je objevit hranici pro „už dost“ – definovat své „dost“. Touto definicí se však nelze zabývat jen na osobní, ale i na společenské úrovni. Jak však chce společnost, která sama nedokázala odfiltrovat nekonečno a učinit se konečnou, učit filtrovat nekonečno jedince? Ve společnosti, která však nedefinovala své „dost“, lidé nemohou žít, protože jsou koneční.

Dnešní společnost je svobodná, bohatá a humánní, současně však i patologická, přičemž psychoterapeuti problém vyřešit nemohou, protože není jednotlivců, ale společnosti. Dnešní společnost by proto měla řešit otázku: Kde mají nejen jednotlivci, ale i společnost „dost“? Hlavním úkolem je vytvářet systémy fungující jako Google – budovat filtrační mechanismy, které přemění nekonečno v konečno.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!