V uplynulých letech se začala v New Yorku drát k nebi jedna nová výšková budova za druhou. A tento trend by měl pokračovat i v budoucnu. Obyvatelé města proto již nyní řeší problém, který boom super vysokých budov zřejmě přinese. Kvůli mohutné výstavbě by v ulicích mělo výrazně ubýt přímého slunečního světla. Nejcitelnější to podle odborníků bude v Central Parku, jenž se z velké části ponoří do věčného stínu.
Po teroristických útocích na Světové obchodní centrum se chvíli zdálo, že nové mrakodrapy v New Yorku jen tak růst nezačnou, respektive jich bude vznikat výrazně méně, než bylo do té doby zvykem. Výstavba výškových budov skutečně po 11. září 2001 na pár let výrazně ustala.
Až pět let po 11. září 2001
Prvním mrakodrapem dokončeným po katastrofě se až v roce 2006 stala skleněná věž Hearst Tower, za jejímž vznikem stál slavný britský architekt Norman Foster. Od té doby však výstavba nabírá nový dech. O rok později spatřil světlo světa obr Times Tower. V roce 2009 dokončilo na Šesté Avenue architektonické studio Cookfox mrakodrap Bank of America, který se může pochlubit dvěma samostatnými vrcholy. Náklady na vybudování 366 metrů vysoké věže přesáhly miliardu dolarů.
Prvním mrakodrapem dokončeným po 11. září 2001 se až v roce 2006 stala skleněná věž Hearst Tower, za jejímž vznikem stál slavný britský architekt Norman Foster |
Další mamutí projekt byl v New Yorku dokončen v roce 2013. Tehdy držitel prestižní Pritzkerovy ceny Fumihiko Maki slavnostně otevřel brány čtvrté věže Světového obchodního centra. Od předloňského roku se město navíc chlubí zbrusu novou nejvyšší budovou One World Trade Centre od Daniela Libeskinda. Má 104 pater a je s 541 metry nejen nejvyšší stavbou nejen USA, ale i celé západní polokoule.
Od téhož roku se Newyorčané mohou kochat pohledem na další super vysokou budovu One57, přezdívanou mrakodrap miliardářů. Byty a apartmány si totiž v něm koupila světová obchodnická smetánka. Premiér Kataru, šejk Hamad Al Thani, neváhal za jeden z nich zaplatit více než 100 milionů dolarů, čímž překonal dlouholetý rekord v tomto odvětví.
Na konci loňského roku dostal navíc Manhattan další pozoruhodnou dominantu. Uruguayský architekt Rafael Viñoly zde dokončil práce na obytném mrakodrapu 432 Park Avenue, který se stal druhou nejvyšší budovou New Yorku.
Zrychlené tempo
Apetit developerů by v New Yorku neměl polevit ani v příštích letech, což naznačují všechny dosud zveřejněné prognózy. Tempo výstavby mrakodrapů v New Yorku dokonce zřejmě výrazně zrychlí. Podle odborníků by mělo do roku 2030 ve městě vzniknout několik desítek budov přesahujících 200 metrů.
Apetit developerů by v New Yorku neměl polevit ani v příštích letech, což naznačují všechny dosud zveřejněné prognózy. Tempo výstavby mrakodrapů v New Yorku dokonce zřejmě výrazně zrychlí. |
Jednou z nich bude i výrazný skleněný mrakodrap od Normana Fostera, s jehož výstavbou se na ostrově Manhattan začalo loni v létě. Věž 425 Avenue Park bude dokončena v roce 2018 a bude na New York shlížet z výšky úctyhodných 260 metrů. Náklady na výstavbu tohoto kolosu byly odhadnuty na více než 750 milionů dolarů.
Na proměně města se budou podílet i další významní světoví architekti. Zřejmě již letos dokončí na Manhattanu držitel Pritzkerovy ceny Jean Nouvel stavbu ladné věže 53W53, v níž bude mít své výstavní prostory také newyorské Muzeum moderního umění. Prakticky hotový je mrakodrap 30 Park Place od Roberta A. M. Sterna a kancelářský gigant architektonického studia Kohn Pedersen Fox.
Otevřít svůj „dům na nebesích“, jak se přezdívá 250 metrů vysoké věži 56 Leonard Street, by letos chtěla také proslulá kancelář Herzog & de Meuron, která právě dokončila práce na přístavbě londýnského Tate Modern. Kromě těchto architektonických skvostů by v New Yorku měly být do konce roku zprovozněny tři budovy přesahující 200 metrů.
Protest aktivistů
Nebývalý stavební boom nevyvolává v New Yorku jen pozitivní ohlasy, ale i obavy. Podle amerického architekta Stevena Holla mimo jiné hrozí, že nové budovy zastíní část Central Parku. Proti budování super vysokých mrakodrapů u největšího newyorského městského parku vystoupila řada osobností.
Skupinu aktivistů nazývající se „Ti, kteří stojí proti stínům“ loni stejně jako před téměř 30 lety podpořilo sdružení MAS, které se zabývá městským urbanismem |
Na konci loňského roku byl dokonce proti záměrům developerů uspořádán na Manhattanu protestní pochod. S něčím podobným se město nesetkalo poprvé. Podobná iniciativa se zrodila již v roce 1987 kvůli plánované výstavbě dvojice 200metrových věží Columbus Circle Towers. Skupinu aktivistů nazývající se „Ti, kteří stojí proti stínům“ loni stejně jako před téměř 30 lety podpořilo sdružení MAS, které se zabývá městským urbanismem.
Protest se odehrál loni v listopadu, kdy se skupina odpůrců prošla po 57. ulici s roztaženými černými deštníky. Aktivistům se především nelíbí dvojice mrakodrapů. Na prvním místě 220 Central Park South, který by měl být dostavěný za dva roky, na druhém plánovaná 438 metrů vysoká věž od studia SHoP Architects. Stín druhého kolosu by v určitou dobu mohl podle odpůrců dosahovat až 1,2 kilometru.
„Jde o problém, který nelze nadále ignorovat,“ prohlásila mluvčí iniciativy Valerie Brownová. A upozornila, že věž studia SHoP by v Central Parku zastínila řadu oblíbených atrakcí, jako je historický kolotoč, dětské závodiště, baseballové hřiště nebo místní zoo.
Změna skladby obyvatel
Cílem protestů není podle jejich organizátorů zamezit výstavbě mrakodrapů jako takových, ale vznik propracovanějšího městského plánu, který by zabránil výstavbě výškových budov na místech, kde to není z veřejného hlediska příliš vhodné. „Nabádáme, aby město do budoucna v této oblasti lépe plánovalo, zejména pak blízko tak cenného veřejného prostranství, jako je Central Park,“ vysvětlila viceprezidenta MAS Mary Roweová.
Většina z mrakodrapů je v New Yorku určena pro mimořádně movité klienty. Výrazně se tak mění skladba obyvatel Manhattanu a přilehlého okolí. |
Jestli, případně jak, bude iniciativa úspěšná, se uvidí. Už teď však u Central Parku začala růst další gigantická stavba Nordstrom Tower, jež by se s plánovanými 472 metry měla stát druhou nejvyšší budovou USA. Jak připomíná architekt Steven Holl stín vrhaný do ulic a parků není jediným velkým problémem, který mrakodrapy přinášejí.
Většina z nich je v New Yorku určena pro mimořádně movité klienty. Výrazně se tak mění skladba obyvatel Manhattanu a přilehlého okolí.V centru města dnes již prakticky nežije ani vyšší střední třída – nemá na to finanční prostředky. Situace se navíc bude i kvůli novým mrakodrapům zhoršovat. Z jádra New Yorku by se v dohledné době mohlo stát snobské sídlo miliardářů, a nikoli rušné, tepající srdce USA.
