Lidovky.cz

Nevhodné chování žáků vůči učitelům je třeba řešit hned v počátku

  10:53
Česká školní inspekce upozorňuje na zvyšující se rizikové chování žáků. Dle ní za poslední roky řešila třetina základních škol situaci, kdy žák šikanoval učitele. Většinou se žáci dopouštějí verbální agrese. Od pokřikování a sprostého nadávání není ale dlouhá cesta k fyzické šikaně pedagoga. Tu připustily víc než tři procenta škol.

Případ týrané učitelky na Střední průmyslové škole Na Třebešíně v pražských Malešicích. Tři žáky, kteří pětapadesátiletou učitelku zřejmě dlouhodobě šikanovali, potrestalo v lednu vedení školy podmínečným vyloučením a trojkou z chování. Vyučující krátce nato zemřela. Vedení školy však odmítá příčinnou souvislost mezi šikanou a jejím úmrtím, roli prý hrály zdravotní problémy. foto:  Petr Topič, MAFRA

Hodina přírodovědy. Žák začne ponoukat ostatní, ať učitelce šeptem vulgárně nadávají. Po několika týdnech už třídu hra nebaví. Chlapec přichází s promyšlenějšími útoky. Učitelka píše na tabuli a žák jí text maže houbou. Všichni se smějí. Jde o reálný příběh z české základní školy. A bohužel ne ojedinělý. Podle údajů České školní inspekce za poslední roky řešila třetina základek situaci, kdy žák šikanoval učitele. „Jde o podíl škol, které takové případy registrovaly. Bez ohledu na to, jestli měly jeden, nebo více případů,“ upřesňuje Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora.

Většinou se žáci dopouštějí verbální agrese. Od pokřikování a sprostého nadávání není ale dlouhá cesta k fyzické šikaně pedagoga. Tu připustily víc než tři procenta škol. „Nevhodné chování žáků směrem k učitelům je třeba řešit hned v počátku,“ říká Andrys. Kantorka přírodovědy se styděla přiznat, že nemá ve třídě autoritu. Netrvalo dlouho a žák jí hodil hadr na hlavu a začal do ní strkat. Inspekce navíc upozorňuje, že čísla nejsou úplná. Některé školy i učitelé šikanu bagatelizují.

Nezvládnuté hranice

To potvrzuje i školský ombudsman Ladislav Hrzal: „Bohužel jsem se setkal s případy, kdy se pedagogové obávali informovat o šikaně vedení školy. Na mě se obrátili až v pokročilém stadiu šikany, kdy už je řešení obtížné.“ Podle experta na školství Miroslava Hřebeckého, který léta řídil základní školu, se šikana týká nezvládnutých hranic, ať už ze strany žáků, rodičů, či učitelů. Problémy podle něho často nastávají, pokud školu neopustil sklon dávat dětem direktivní příkazy: „Doba i společnost se proměnily. U dětí zvyklých na liberálnější výchovu toto naráží. Reagují protitlakem,“ říká Hřebecký.

Šikana se týká nezvládnutých hranic, ať už ze strany žáků, rodičů, či učitelů. Problémy podle něho často nastávají, pokud školu neopustil sklon dávat dětem direktivní příkazy.

Chování rodičů vůči škole se poslední dobou hodně skloňuje. V nedávném průzkumu společností Tutor a Edulab 45 procent ředitelů základních škol uvedlo, že se přístup rodičů ke škole a k učitelům zhoršuje, 40 procent jej považuje za stále stejný, pouze jedenáct procent si myslí, že se zlepšuje. „Posledních deset let vývoj akceleruje v horším smyslu. Učitelé ztrácejí autoritu, protože nemají oporu v rodinách žáků,“ uvedl pro LN ředitel severočeského gymnázia, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Problému si všimli i psychoterapeuti Lukáš Radostný a Martin Sedláček. Nemalý podíl jejich klientely tvoří právě kantoři, kteří si nevěděli rady. „Učitel býval do jisté míry nezpochybnitelnou autoritou. Zprávy od něho rodiče brali jako dané. Dnes je škola vnímána jako služba,“ popisuje Sedláček. Mnoho rodičů má podle něho větší potřebu do chodu této „služby“ mluvit. „Učitelé mají ve třídě de facto 30 žáků a 60 rodičů,“ říká Sedláček.

Odlišné přístupy

Česká školní inspekce upozorňuje na obecně se zvyšující rizikové chování žáků. Mezi nejčastější projevy takového chování žáků v základních školách patří tradičně záškoláctví. „Významný podíl představovala také šikana, dále agrese, násilí a ublížení na zdraví, verbální agrese vůči učiteli a poškozování majetku a vandalismus,“ stojí ovšem ve výroční zprávě inspektorů. Co se týče zameškaných hodin, umí si podle inspektorů školy ještě poradit v kombinaci s rodiči nebo školským poradenským zařízením a odborem sociálně-právní ochrany dítěte.

V přístupu škol k výskytu šikany, agrese, případně násilí přetrvávají rozdíly. Vedle škol, které systematicky a aktivně vyhledávají prvotní příznaky těchto rizikových chování, existují i takové, které je bagatelizují, a to nejen jejich prvotní příznaky.

V oblasti potlačování šikany a agrese již ale inspektoři vzdělávací instituce nechválí. „V přístupu škol k výskytu šikany, agrese, případně násilí přetrvávají rozdíly. Vedle škol, které systematicky a aktivně vyhledávají prvotní příznaky těchto rizikových chování, existují i takové, které je bagatelizují, a to nejen jejich prvotní příznaky,“ konstatují inspektoři. Pokud učiteli nepomůže vedení školy, může se obrátit sám na školského ombudsmana, Českou školní inspekci, inspektorát práce nebo podle závažnosti případu až na policii.

Některé z těchto případů se v posledních letech dostaly na veřejnost. Třeba ten z roku 2016, který se odehrál v pražské Střední průmyslové škole Na Třebešíně. Trojice žáků několik týdnů šikanovala svou 55letou učitelku angličtiny. Žena krátce poté zemřela, ovšem bez souvislosti se šikanou, což později potvrdila i policie. Studenti se učitelce vysmívali, tahali ji za vlasy nebo pronásledovali po chodbách. Jejich spolužáci upozorňovali vedení školy, že je učitelka šikanována. Šikana ale pokračovala i po schůzce s vedením školy. Spolužáci proto agresory natočili na video, až potom je škola vyloučila.

Metodik prevence

Podle šetření České školní inspekce v tomto příběhu selhali všichni: rodiče, učitelé i vedení školy. Dokument, který ve školách zaručuje kantorovi právo na ochranu, se jmenuje Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních. Po incidentu na pražské průmyslovce ho nechala tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) aktualizovat: „Doposud jsme ve všech doporučeních zapomínali na to, že obětí šikany mohli být i samotní učitelé,“ uvedla.

Je-li třeba, škola by měla povolat na pomoc specialisty, školní psychology nebo mediátory. Klíčový je metodik prevence. Toho má většina škol. Potíž ale je, že na pětině škol jsou tito metodici zároveň výchovnými poradci. A 14 procent škol na této pozici uvedlo ředitele.

„Z praxe vím, že ve školách sice o tomto pokynu vědí, ale mnohdy jej neuplatňují,“ upozorňuje ale školský ombudsman Ladislav Hrzal. Z hlediska zákona ochrana učitele podle Hřebeckého stačí: „Pokusy udělit pedagogům status veřejného činitele jsou dle mého zcela zbytečné.“ Využívat se podle něho musejí začít prostředky, které již existují.

Pro všechny by měl být v první řadě závazný školní řád: „Na mnoha školách se rozjela i třídní pravidla, která si děti s učitelem sestaví, vyvěsí někde ve třídě a celý rok se k nim společně odkazují. Dětem jasná pravidla a jejich dodržování všemi stranami vhodně ukazuje princip fungování v demokratické společnosti.“ Je-li třeba, škola by měla povolat na pomoc specialisty, školní psychology nebo mediátory. Klíčový je dle inspekce metodik prevence. Toho má většina škol. Potíž ale je, že na pětině škol jsou tito metodici zároveň výchovnými poradci. A 14 procent škol na této pozici uvedlo ředitele.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.