Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Nevěřte prezidentovi průmyslu a dopravy Hanákovi!

USA

  23:08

Zatímco podnikatelská sféra investuje do vlastního výzkumu a vývoje velmi málo, stát je k ní až příliš štědrý, píše Jiří Chýla.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

KOMENTÁŘ Jiřího Chýly / Prezident Svazu průmyslu a dopravy (SPD) Jaroslav Hanák je známý tím, že ač financování vědy a výzkumu nerozumí, je schopný o něm říkat naprosté nesmysly. Napsal jsem na to téma na ČESKÉ POZICI již dva texty – Návratnost investic do firemního výzkumu 250 procent? Pohádka! a Prezident Svazu průmyslu a dopravy je nepoučitelný –, které se ovšem zjevně minuly účinkem, protože pan prezident pokračuje ve své osvětové práci i s nastupující vládou.

Podle tiskové zprávy na webové stránce SPD se vedení svazu sešlo 15. ledna s Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL), budoucím vicepremiérem s odpovědností za výzkum a vývoj a pravděpodobným předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). A pan prezident svazu Bělobrádkovi se zjevným cílem, aby ho přesvědčil, že je třeba lít ještě více peněz do výzkumu ve firmách a méně do výzkumu v Akademii věd a na vysokých školách, mimo jiné sdělil:

„Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje za účelnou postupnou změnu poměru mezi základním a aplikovaným výzkumem. Vychází ze zjištění, že v silných ekonomikách, jako jsou USA, Japonsko, Korea a další země, je tento poměr nastaven výrazně ve prospěch aplikovaného výzkumu (v %, USA 76:23, Japonsko 79:21, Korea 69:31). Ale i ve vyspělých západoevropských zemích je tento poměr nakloněn aplikovanému výzkumu 57:43 procentům. V České republice je tento poměr zhruba půl na půl.“

O zázračné návratnosti investic do výzkumu v podnicích je můj první zmíněný text. Uvedené tvrzení, jehož zdroje pan prezident svazu raději neuvádí, je ovšem nejen nepravdivé, ale znovu také demonstruje, co jsem uvedl na začátku tohoto textu – že pan prezident o výzkumu neví nic.

Jak je to s tím poměrem

Uvedená čísla pro USA, Japonsko a Koreu jsou zhruba OK (říkám „zhruba“, neboť nevím, odkud je pan prezident opsal). Poměry, které lze zjistit z databáze OECD, jsou ještě o trochu vyšší, ale týkají se nikoliv poměru prostředků na aplikovaný a základní výzkum, ale poměru součtu prostředků na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj a na základní výzkum.

A započteny jsou samozřejmě všechny zdroje, tedy nejen ze státních rozpočtů, ale také z podnikatelských subjektů.

Ve všech třech uvedených zemích představují výdaje na experimentální vývoj téměř dvě třetiny všech prostředků na výzkum a vývojTo je obrovský rozdíl, neboť ve všech třech uvedených zemích představují výdaje na experimentální vývoj téměř dvě třetiny všech prostředků na výzkum a vývoj. Kdyby se pan prezident, nebo někdo z jeho družiny podíval do údajů Českého statistického úřadu, konkrétně tabulky 19 tohoto souboru, lehce by nahlédl, že u nás je tento poměr přesně 70:30, a nikoliv „půl na půl“.

A pokud měl pan prezident na mysli skutečně jen podíl výdajů na aplikovaný a základní výzkum, dostal by ze stejné tabulky u nás poměr 45:55, což je sice přibližně „půl na půl“, ale pak by číslíčka z databáze OECD byla následující: pro USA a Koreu také téměř přesně „půl na půl“ a pro Japonsko 40:60, takže jsme akorát uprostřed.

Hanák není sám...

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ovšem není sám, kdo šíří tyto bludy. Jeho citované tvrzení ještě překonal další prezident, tentokrát Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. V rozhovoru s Vladimírem Krocem na ČRo Plus dne 15. ledna na otázku moderátora, „a kam vy byste se zaměřil? Do jaké oblasti? Do jakých oborů?“, odpověděl Libor Kraus nejdříve následovně:

„Vemte si, že v této republice zhruba 50 procent hrubého domácího produktu tvoří průmysl. Takže v první řadě to musí být technika, strojírenství, což je tady jak tradiční obor, tak dnešní tvůrce vlastně HDP, nebo většinový tvůrce HDP. Pak samozřejmě to může být zdravotnictví. Na druhou stranu nijak nechci omezovat základní výzkum a takové ty humanitní obory, které jsou třeba pro stát jako takový, pro státní identitu, pro národní identitu, ale opravdu si myslím, že nejsme natolik bohatí, abychom mohli podporovat všechno.“

A dodal:

„Státy, které jsou dneska daleko před námi, jako je Japonsko, Jižní Korea, dneska už i Čína nebo Spojené státy, tak 3/4 až 4/5 prostředků věnují do aplikovaného výzkumu a vývoje. V České republice je to přesně naopak. Tři čtvrtě prostředků se dává do základního výzkumu.

Libor Kraus na rozdíl od Jaroslava Hanáka sice ví, že existuje také (experimentální) vývoj, ale o to je nepochopitelnější, že tvrdí pravý opak skutečnosti. A moderátor to klidně nechá bez odezvy, protože o věci také nic neví.

Žádejte větší podporů od svých členů!

V textu zmíněné zprávy o setkání vedení SPD s Pavlem Bělobrádkem se dále praví:

„Svaz průmyslu a dopravy ČR prezentoval Pavlu Bělobrádkovi postoj, že právě výzkum, vývoj a inovace jsou základem pro zvýšení ekonomické výkonnosti země a její konkurenceschopnosti, která v mezinárodním srovnání klesá již několik let za sebou. Výraznější podpora inovativnosti a inovací by naopak zvýšila ziskovost firem, jejich exportní výkonnost, což by zvýšilo zaměstnanost.“

V poslední větě má SPD svatou pravda, jen je třeba připomenout, že tu „výraznější podporu inovativnosti a inovací“ nemůže pan prezident Hanák a ostatní pánové ze SPD žádat od vlády, ale měli by ji vyžadovat od vlastních členů.

Výdaje podnikatelské sféry na vlastní výzkum a vývoj jsou v mezinárodním srovnání žalostně nízkéVýdaje podnikatelské sféry na vlastní, zdůrazňuji vlastní, výzkum a vývoj, nikoliv na výzkum v Akademii věd nebo na vysokých školách, jsou totiž v mezinárodním srovnání (a to by jim mělo jít, když hovoří o mezinárodní konkurenceschopnosti naší země) podle všech měřítek žalostně nízké. A to ať už jako procento HDP, nebo jako podíl na celkových výdajích státu na výzkum a vývoj, nebo v absolutních částkách na jednoho obyvatele upravené na paritu kupní síly.

Měřeno podílem na HDP činily podle ČSÚ výdaje na výzkum a vývoj financované z tuzemských podnikatelských zdrojů v roce 2011 (posledním roce, pro nějž existuje mezinárodní srovnání) pouhých 0,62 procenta HDP (v roce 2012 byly 0,68 %), zatímco ve Finsku 2,53, v Dánsku 1,86, v Německu 1,84 a v Rakousku 1,25 procenta, přičemž průměr EU činil 1,08 procenta HDP. Rozdíl více než dramatický.

Stejně neuspokojivý je také podíl domácí podnikatelské sféry na celkových výdajích státu na výzkum a vývoj: v roce 2012 činil podle ČSÚ pouhých 36 procent (včetně zahraničních podnikatelských subjektů 46 procent), zatímco ve vyspělých státech činil podíl domácí podnikatelské sféry v roce 2010 (poslední rok, pro nějž existuje mezinárodní srovnání):

  • Japonsko: 76 %
  • Korea: 72 %
  • Finsko: 66 %
  • Německo: 66 %
  • USA: 61 %
  • Průměr EU: 54 %

Zatímco podnikatelská sféra investuje do vlastního výzkumu a vývoje velmi málo, stát je až příliš štědrý: z domácích veřejných zdrojů (státního rozpočtu) určených na výzkum a vývoj směřovala v roce 2012 do podniků celá jedna pětina (představovala téměř 14 procent celkových výdajů podnikatelské sféry na výzkum a vývoj), přičemž průměr EU je poloviční.

Extrémně nízký je naopak podíl podnikatelské sféry na financování výzkumu vývoje na vysokých školách, kam šlo v roce 2012 pouhých 0,6 procenta podnikatelských zdrojů, což představovalo 0,8 procenta výdajů vysokých škol na výzkum a vývoj. Pro srovnání:

  • USA: 5 %
  • Japonsko: 3 %
  • Korea 11 %
  • Průměr EU: 6,5 %

Jsem zvědav, zda si nová vláda uvedené a snadno dokumentovatelné skutečnosti uvědomí a bude podle toho jednat, nebo zda bude ochotně naslouchat lobbistům, jako jsou pánové Hanák a Kraus, a jejich nezištnými radami se řídit.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.