Hluchoslepota je - dá-li se to tak říct - ještě horší než slepota, jde o kombinované zrakové a sluchové postižení, přičemž ztráta obou smyslů může být částečná nebo úplná. Je to ale postižení poměrně vzácné - občanské sdružení LORM, které lidem s hluchoslepotou pomáhá, ví o 223 takto postižených osobách, které žijí v České republice.
Červenobílá hůlka na autech je součástí informační a charitativní kampaně „Netrubte zbytečně. Lidé s červenobílou holí vás nejen nevidí, ale také neslyší“, která odstartovala právě v pondělí. Jejím cílem je upozornit nejen motoristickou veřejnost na hluchoslepé spoluobčany, jejichž poznávacím znamením je ona hůl s červenými pruhy (existují různé typy, teleskopické, ale i opěrné).
V rámci kampaně probíhá také finanční sbírka pro sdružení LORM, které se o hluchoslepé stará už více než 20 let a v současné době se kvůli novému systému přidělování státních dotací potýká s nedostatkem financí.
Kritické snížení
Sbírka alespoň symbolicky pomůže kompenzovat následky pro sdružení nemilých, v dlouhodobějším horizontu možná až likvidačních změn. LORM v posledních letech pracoval s rozpočtem ve výši zhruba 6,5 milionu korun, a jak vyplývá z výroční zprávy za rok 2012 (a údajů za rok 2013), náklady sdružení pokryly z 60 procent dotace ministerstva práce a sociálních věcí a Magistrátu hlavního města Prahy. Zbytek peněz LORM získával z nadací a nadačních fondů, od firem i individuálních dárců a z veřejné sbírky Červenobílé dny.
Na rok 2014 však LORM obdržel na sociální služby pro hluchoslepé částku sotva postačující na 18 procent celkových nákladů spojených s provozem jeho pěti center v České republice. „Doplácíme na skutečnost, že se u nás připravuje financování služeb v rámci jednotlivých krajů, aniž by kdokoliv systémově řešil dopad těchto změn pro organizace s celostátní působností, jako jsme my,“ popisuje pro ČESKOU POZICI aktuální situaci ředitelka občanského sdružení Petra Zimermanová.
Od konce ledna řeší úsporná opatření, jednají s ministerstvem práce a sociálních věci i s jednotlivými kraji. Bohužel zatím bez konkrétního výsledku. „Ale nevzdáváme to, průběžně oslovujeme nadace, firmy i dárce z řad veřejnosti. Věříme, že se nám nakonec podaří potřebné zdroje získat, a především přimět příslušné úřady, aby s námi vedly odborný a smysluplný dialog,“ dodává Zimermanová s tím, že se naštěstí stále najdou věrní partneři a velká řada příznivců a dobrovolníků ochotných pomoci.
Doslova „záchranné lano“ hodil občanskému sdružení Nadační fond Českého rozhlasu, který se rozhodl pomoci ze sbírky Světluška. Jak? „Již přidělené nadační příspěvky na tři projekty/služby nám navýšil o 500 tisíc korun, navíc s možným příslibem dalšího navýšení o půl milionu, pokud nám ministerstvo práce nenavýší dotace,“ přibližuje s vděčností ředitelka sdružení. „Ten počáteční stres se pomalu proměňuje v kreativní a pozitivní proces, který naši organizaci posouvá zase o kus dál,“ neztrácí Zimermanová v obtížné situaci optimismus.
Vsaďte se...
Kreativní proces ústí v nové nápady, jak (alespoň částečně) přiblížit svět hluchoslepých zdravým lidem. V dubnu to byl netradiční charitativní námořnický ples, od jara do podzimu účast běžců s jejich vodiči na akcích po celé republice. Dalším z nápadů je zábavné a zážitkové odpoledne Veselá hluchoslepá Letná, jež proběhne tento čtvrtek 19. června v Praze.
Na plácku uprostřed Letné nedaleko občerstvení Na Baště budou pro návštěvníky připravena stanoviště, kde si prostřednictvím sázek může každý zábavnou formou bez zrakové a sluchové kontroly vyzkoušet každodenní činnosti hluchoslepých. Například ujít trasu s červenobílou holí, klapkami a špunty, vyzkoušet si Lormovu abecedu, komunikaci v taktilním znakovém jazyce nebo napsat svoje jméno v Braillově písmu.
Nejspíš o tom nepřemýšlíme, připadá nám to normální a přirozené, ale zvuky člověku pomáhají i v prostorové orientaci. Proto někteří hluchoslepí chodí ven jen velmi málo, a když už, tak naučené trasy anebo s doprovodem. Jakákoli změna představuje pro hluchoslepého člověka stres. I díky akci na Letné mohou zdraví lidé alespoň částečně pochopit svět hluchoslepých, naučit se je poznat na ulici a na přechodu na ně zbytečně netroubit. Už to by byl velký posun kupředu.
Občanské sdružení LORM jako jediný registrovaný poskytovatel sociálních služeb pro hluchoslepé v republice pomáhá těmto lidem plnohodnotně se zapojit do společnosti. Bez finanční podpory ze strany státu a veřejnosti je však odborná pomoc pro osoby s hluchoslepotou v ohrožení. Kdo to bude dělat, když ne LORM a spřízněné duše kolem něj?
Víte, že...
|