Netroubíte zbytečně?

Možná jste v pondělí ráno na zrcátku svého auta našli červenobílou hůlku a říkali si, co to je. Lidé dobře znají hole bílé, slepecké, ale červenobílé, se kterými chodí naši spoluobčané postižení hluchoslepotou, už moc ne. Více než 20 let se o hluchoslepé stará sdružení LORM se stará o hluchoslepé, nyní ho ohrožuje nedostatek financí. I proto přišlo s guerillou.

Takto probíhá komunikace v taktilním znakovém jazyce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Takto probíhá komunikace v taktilním znakovém jazyce. | foto: Petra ZimermanováČeská pozice
Takto probíhá komunikace v taktilním znakovém jazyce.

Hluchoslepota je - dá-li se to tak říct - ještě horší než slepota, jde o kombinované zrakové a sluchové postižení, přičemž ztráta obou smyslů může být částečná nebo úplná. Je to ale postižení poměrně vzácné - občanské sdružení LORM, které lidem s hluchoslepotou pomáhá, ví o 223 takto postižených osobách, které žijí v České republice.

Červenobílá hůlka na autech je součástí informační a charitativní kampaně „Netrubte zbytečně. Lidé s červenobílou holí vás nejen nevidí, ale také neslyší“, která odstartovala právě v pondělí. Jejím cílem je upozornit nejen motoristickou veřejnost na hluchoslepé spoluobčany, jejichž poznávacím znamením je ona hůl s červenými pruhy (existují různé typy, teleskopické, ale i opěrné).

V rámci kampaně probíhá také finanční sbírka pro sdružení LORM, které se o hluchoslepé stará už více než 20 let a v současné době se kvůli novému systému přidělování státních dotací potýká s nedostatkem financí.

Kritické snížení

Sbírka alespoň symbolicky pomůže kompenzovat následky pro sdružení nemilých, v dlouhodobějším horizontu možná až likvidačních změn. LORM v posledních letech pracoval s rozpočtem ve výši zhruba 6,5 milionu korun, a jak vyplývá z výroční zprávy za rok 2012 (a údajů za rok 2013), náklady sdružení pokryly z 60 procent dotace ministerstva práce a sociálních věcí a Magistrátu hlavního města Prahy. Zbytek peněz LORM získával z nadací a nadačních fondů, od firem i individuálních dárců a z veřejné sbírky Červenobílé dny.

Na rok 2014 však LORM obdržel na sociální služby pro hluchoslepé částku sotva postačující na 18 procent celkových nákladů spojených s provozem jeho pěti center v České republice. „Doplácíme na skutečnost, že se u nás připravuje financování služeb v rámci jednotlivých krajů, aniž by kdokoliv systémově řešil dopad těchto změn pro organizace s celostátní působností, jako jsme my,“ popisuje pro ČESKOU POZICI aktuální situaci ředitelka občanského sdružení Petra Zimermanová.

Od konce ledna řeší úsporná opatření, jednají s ministerstvem práce a sociálních věci i s jednotlivými kraji. Bohužel zatím bez konkrétního výsledku. „Ale nevzdáváme to, průběžně oslovujeme nadace, firmy i dárce z řad veřejnosti. Věříme, že se nám nakonec podaří potřebné zdroje získat, a především přimět příslušné úřady, aby s námi vedly odborný a smysluplný dialog,“ dodává Zimermanová s tím, že se naštěstí stále najdou věrní partneři a velká řada příznivců a dobrovolníků ochotných pomoci.

Doslova „záchranné lano“ hodil občanskému sdružení Nadační fond Českého rozhlasu, který se rozhodl pomoci ze sbírky Světluška. Jak? „Již přidělené nadační příspěvky na tři projekty/služby nám navýšil o 500 tisíc korun, navíc s možným příslibem dalšího navýšení o půl milionu, pokud nám ministerstvo práce nenavýší dotace,“ přibližuje s vděčností ředitelka sdružení. „Ten počáteční stres se pomalu proměňuje v kreativní a pozitivní proces, který naši organizaci posouvá zase o kus dál,“ neztrácí Zimermanová v obtížné situaci optimismus.

Vsaďte se...

Kreativní proces ústí v nové nápady, jak (alespoň částečně) přiblížit svět hluchoslepých zdravým lidem. V dubnu to byl netradiční charitativní námořnický ples, od jara do podzimu účast běžců s jejich vodiči na akcích po celé republice. Dalším z nápadů je zábavné a zážitkové odpoledne Veselá hluchoslepá Letná, jež proběhne tento čtvrtek 19. června v Praze.

Na plácku uprostřed Letné nedaleko občerstvení Na Baště budou pro návštěvníky připravena stanoviště, kde si prostřednictvím sázek může každý zábavnou formou bez zrakové a sluchové kontroly vyzkoušet každodenní činnosti hluchoslepých. Například ujít trasu s červenobílou holí, klapkami a špunty, vyzkoušet si Lormovu abecedu, komunikaci v taktilním znakovém jazyce nebo napsat svoje jméno v Braillově písmu.

Nejspíš o tom nepřemýšlíme, připadá nám to normální a přirozené, ale zvuky člověku pomáhají i v prostorové orientaci. Proto někteří hluchoslepí chodí ven jen velmi málo, a když už, tak naučené trasy anebo s doprovodem. Jakákoli změna představuje pro hluchoslepého člověka stres. I díky akci na Letné mohou zdraví lidé alespoň částečně pochopit svět hluchoslepých, naučit se je poznat na ulici a na přechodu na ně zbytečně netroubit. Už to by byl velký posun kupředu.

Občanské sdružení LORM jako jediný registrovaný poskytovatel sociálních služeb pro hluchoslepé v republice pomáhá těmto lidem plnohodnotně se zapojit do společnosti. Bez finanční podpory ze strany státu a veřejnosti je však odborná pomoc pro osoby s hluchoslepotou v ohrožení. Kdo to bude dělat, když ne LORM a spřízněné duše kolem něj?

Víte, že...

  • Podle statistik zveřejněných na Evropské konferenci hluchoslepých osob v Dánsku v roce 2003 připadalo ve Velké Británii na 100 tisíc obyvatel 40 hluchoslepých osob. Analogicky v České republice by tedy mohlo žít až 4000 osob s tímto hendikepem. „U nás se v 60. letech začalo očkovat proti zarděnkám, které když ženy prodělají v těhotenství, jsou jednou z příčin vrozené hluchoslepoty, takže konečné číslo je možná trochu nižší,“ vysvětluje Petra Zimermanová ze sdružení LORM, které v České republice eviduje 223 osob s hluchoslepotou.

Hluchoslepecká hůlka je červenobíle pruhovaná.

Hluchoslepecká hůlka je červenobíle pruhovaná.

  • Občanské sdružení LORM – Společnost pro hluchoslepé sdružuje od roku 1991 hluchoslepé spoluobčany, jejich rodinné příslušníky a zájemce o problematiku osob s hluchoslepotou. Hluchoslepým lidem poskytuje registrované sociální služby: odborné sociální poradenství, sociální rehabilitaci (výuku komunikace – například dotekovou Lormovou abecedu, odtud název sdružení), průvodcovské, předčitatelské a tlumočnické služby. Poradenská centra se nacházejí na území hl. m. Prahy, v Libereckém, Jihočeském, Jihomoravském, a Moravskoslezském kraji. Do ostatních krajů podle potřeby klientů sociální pracovníci dojíždějí. Více na www.lorm.cz.
  • Proč LORM? Lorm není zkratkou nějakého názvu, ale pseudonym hluchoslepého básníka, filozofa a novináře Heinricha Landesmanna, který se narodil na počátku 19. století v Mikulově. Heinrich v patnácti letech náhle ohluchl a rapidně se mu zhoršil zrak, o pár let později o něj přišel úplně. Pro své vlastní potřeby vymyslel dotykovou abecedu, kdy jednotlivé doteky do dlaně odpovídají různým písmenům. Je to jednodušší způsob než psaní tiskacích písmen na ruku, které často musejí vystačit osobám, jež o zrak a sluch přišly až v pozdějším věku a naučit se Lormovu abecedu nezvládnou. Po smrti Landesmanna alias Hieronyma Lorma jeho dcera abecedu zveřejnila a ta se záhy rozšířila po celé Evropě.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.