Tak se nám opět sešla „ká devítka“! Tuto středu sice besedovala rekordních devět hodin, ale výsledek byl opět matný. Kdyby se totiž představitelé ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) měli čím pochlubit, dostavili by se před kamery a mikrofony informací lačných novinářů a nenechali by se zastoupit mluvčím vlády vybaveným jen jalovým tiskovým prohlášením. Další jednání K9 se uskuteční v neděli v 18:30 v Kramářově vile. A do 30. června, kdy vyprší ultimátum VV premiéru Petru Nečasovi, lze stihnout ještě několik K9, budou-li „véčka“ až do poslední chvíle jaksepatří licitovat.
Naprostá nedůvěra
„Seděl jsem tam devět hodin a vlastně nevím, proč tak dlouho. Skákalo se z tématu na téma, a když už se zdálo, že je něco na 95 procent dojednané, vrátilo se to zase nazpátek. Bylo to něco strašlivého, jak kolem dokola ,prudili‘, a přitom se někdy nemohli shodnout ani mezi sebou. Oni asi ani sami nevědí, co chtějí,“ svěřil se před středeční půlnocí jeden z účastníků K9.
„Oni“ jsou Věci veřejné, jež předaly partnerům svůj 17stránkový návrh dodatku koaliční smlouvy. Některé v něm obsažené požadavky si dle ODS a TOP 09 navzájem odporují a jiné má buď vláda v legislativním plánu, anebo jsou už ve stadiu realizace. „Naprosto si nedůvěřujeme a chceme mít znovu potvrzeno, že se věci realizují,“ vysvětlil taktiku VV jejich předseda Radek John.
Kde však chybí elementární důvěra, tam nepomůže žádný dodatek ke koaliční smlouvě, jež je sama pouhou politickou deklarací, čili právně nevymahatelná. „Naprostá nedůvěra“ mezi VV, ODS a TOP 09 přitom trvá od počátku trojkoalice. Je to její genetická vada, jíž se občas podaří potlačit, ale která je a patrně zůstane neodstranitelná.
Propagandistické požadavky
Z dlouhodobého hlediska proto ani příliš nezáleží na kvalitě dodatku ke koaliční smlouvě. Jeho návrh předložený „véčky“ je však pro Johnovu „stranu“ charakteristický. Je sice na jedné straně konkrétní, například zrušení anonymních akcií, vyšší – 20procentní – zdanění firem či přísnější zákon proti hazardu, ale na druhé jsou dotyčné formulace na řadě míst do té míry obecné, aby vyjednavači VV mohli při koaličních jednáních široce lavírovat.
Z dlouhodobého hlediska na kvalitě dodatku ke koaliční smlouvě příliš nezáleží. Jeho návrh předložený „véčky“ je však pro Johnovu „stranu“ charakteristický.Některé požadavky mají přitom až propagandistickou formu. Jsou to vlastně hesla „pro masy“. A pokud si „véčka“ právě tyto požadavky na ODS a TOP 09 vymohou, John bude moci ruče předstoupit před kamery a mikrofony a sdělit národu: „Toto jsme pro vás, lidé dobří, vybojovali my, Věci veřejné!“
Je však téměř jisté, že se ODS, TOP 09 a VV k nějakému dodatku koaliční smlouvy do 30. června dopracují. Ve finále to bude vyžadovat zejména personální dohodu, čili pro VV čtyři křesla ve vládě, jež mají garantovaná koaliční smlouvou z loňského léta. A něco křesel náměstků ministrů, která si tehdy „véčka“ nedokázala obstarat tváří v tvář zkušeným „dinosaurům“. Na ta křesla „guru“ Vít Bárta zajisté osobně dohlédne!
Důvody přežití
Bártův vliv ve VV sice slábne, nikoli však takovým tempem, aby před svým případným trestním stíháním a politickým pádem nedokázal umístit ve vládních postech lidi sobě oddané a „vzdálit“ z nich ministra dopravy Radka Šmerdu a případně další, kteří Bártovi vypověděli poslušnost. Šmerdu prý na středeční K9 kurážně „podržel“ premiér Nečas. Pokud však jeho odvolání učiní VV jednou z podmínek ukončení ultimáta a záchrany Nečasovy vlády, premiér jim bude nucen vyhovět, byť z ústavního hlediska je při instalaci ministrů a jejich odvolávání suverénem.
Z těchto důvodů Nečasova vláda i tuto svou krizi jistě přežije. A přežije i další, jakože při labilitě koalice patrně přijdou. Bude pod stále větším tlakem odborů, jejichž chystané demonstrace a stávky mohou získat na síle, až po 1. lednu 2012 dolehnou na lidi první z vládních reforem. A ČSSD i KSČM jistě mnohokrát zopakují pokus o vyslovení nedůvěry Nečasově vládě a budou hlasitě volat po předčasných parlamentních volbách. Ty si však ve skutečnosti ČSSD zase tolik nepřeje
Ví totiž, že reformy jsou nezbytné, a když je provede Nečasova vláda, nezbude tato nepříjemnost na ni, až, jak si je jistá, vyhraje v roce 2014 volby do sněmovny a dostane se konečně opět k moci. Dnes je však ČSSD částečně ochromená rozdělením „půl na půl“ mezi stoupence Bohuslava Sobotky a Michala Haška, a proto se musí zkonsolidovat a za dva roky si zvolit takového předsedu, s nímž by volby opravdu vyhrála a do Strakovky vešla hlavním vchodem.
Ohrožená demokracie
Shrnuto, nestabilní situace vládní koalice může trvat další tři roky. Bude-li doprovázena novými korupčními a jinými skandály, krizí ODS a částečně i ČSSD, může nastat takový všeobecný rozlad, že se křehké demokratické mechanismy zadřou a v příštích volbách vylijí občané s vaničkou i dítě.
Takové Suverenitě.cz Jany Bobošíkové chybělo loni v květnu jen asi půl procenta hlasů, aby pronikla do sněmovny. Nyní si Suverenita rozšířila svůj název o „blok Jany Bobošíkové“ s evidentním cílem integrovat specificky vlastenecké, protievropskounijní straničky, aby v příštích volbách pětiprocentní klauzuli překonala a stala se parlamentní stranou.
Dnešní marasmus vládní koalice by tím mohl vyústit v budoucí explozi politického radikalismu a extremismu, jenž by si se zdejší oslabenou demokracií poradil po svém.
