Na počátek dubna velmi chladné počasí spolu s přívaly sněhu, které v uplynulém týdnu zasypaly značnou část území naší země, vyvolaly množství spekulací o možných negativních dopadech vývoje počasí na budoucí letošní úrodu. Obavy ale zatím nejsou na místě.
Naopak, dosavadní průběh letošní zimy byl pro zemědělce spíše pozitivní. Pole totiž byla většinou pokryta sněhovou pokrývkou, což jednak způsobilo plynulý přísun vláhy pro již zaseté hospodářské plodiny, jednak se tím výrazně snížilo riziko vymrznutí porostů. Letošní zima kromě toho nepřinesla extrémně nízké teploty. To některým plodinám velmi vyhovuje.
Jarní zpoždění příroda vykompenzuje
Nadšení z průběhu zimy jsou například vinaři. Také pěstitelé řepky mohou být spokojeni, neboť právě tato plodina je nejčastější oběti výše zmíněného vymrznutí. Pokud se týká obilovin, které se u nás pěstují na největší ploše, pak mohou být zatím zcela v pohodě i pěstitelé veškerých ozimů.
Prognózovat úrodu hospodářských plodin v březnu či dubnu, neděje-li se tak po extrémní zimě, je klasické vytváření účtu bez hostinského
Současné počasí představuje určitý problém pouze pro pěstitele zeleniny – a sladovnického ječmene. Zejména u ječmene – suroviny pro české (i jiné) pivo, lze čekat mírné komplikace, protože poslední optimální agrotechnický termín je 15. dubna, avšak za podmínky, že půda je po předpokládaném předchozím tání dostatečně vyschlá. To se zřejmě letos nepovede. Setí do příliš podmáčených půd se přitom může projevit nižší kvalitou a výnosy sladovnického ječmene.
V případě zeleniny lze zase očekávat pozdější termíny sklizně. Ovocné stromy sice asi začnou později kvést, ale to je tak v současné době asi všechno, co se dá k letošní úrodě ovoce říci. Na okopaniny (brambory a cukrovku) nemá zatím současné počasí vliv.
Co je ale důležité: Prognózovat objem a kvalitu úrody hospodářských plodin v březnu či dubnu, pokud se tak neděje po skutečně extrémním průběhu předchozí zimy, je klasické vytváření účtu bez hostinského. V přírodě platí, že si s mnohými problémy, které momentálně vypadají pro lidské oko jako klimatická katastrofa, dokáže velmi často sama úspěšně poradit.
Jinými slovy, jarní zpoždění při zakládání porostů může další vývoj počasí celkem bez problémů kompenzovat. Stejně tak si ale dovede příroda poradit s následky nadměrných srážek i nějakou dobu trvajícího sucha. Pro současnou situaci proto platí české přísloví, podle kterého „není nutné stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko“.
Objem i kvalita letošní domácí úrody hospodářských plodin bude záležet na počasí v dalších měsících, a to až do samotné sklizně. I dobrý vývoj porostů po celou dobu hospodářského roku mohou zhatit například trvalé srážky (nemusí jít přitom o srážky intenzivní) v období těsně před sklizní či přímo v jejím průběhu.
Restartovat vytěženou půdu
Samozřejmě, samoregulační dispozice přírody mají své limity. I proto je nutné v krajině snižovat rizika zejména vodní eroze, zasazovat do přírody takzvané krajinné prvky, jako jsou meze, lesíky i jednotlivé stromy, travní pásy, rybníky, tůňky nebo uměle vytvářené poldry jako místa pro zachycení vody z přívalových dešťů.
Půda cíleně udržovaná v dobré kondici si s výkyvy počasí dokáže poradit mnohem lépe než půda, která je pouhým „držákem na kytky“
Všechna taková opatření vedou zejména ke stabilizaci vodních režimů v krajině, mají ale také vliv na lokální podnebí a tedy místní režim teplot. Omezení eroze zase vede k vyšší úrodnosti půdy a vyšší biodiverzitě – většímu výskytu mikroorganismů a drobných živočichů, kteří se na omezení rizik vyplývajících z nestandardního vývoje počasí také podílejí. Těchto forem lidské pomoci se bohužel naší přírodě v minulosti moc nedostávalo.
Situace se ale mění, zemědělci musejí při hospodaření dodržovat zásady takzvané správné zemědělské a environmentální praxe, jinak jim hrozí, že přijdou o část dotací. V zásadě stejný cíl má také nová podmínka EU pro čerpání dotací na období 2014 – 2020, u nás nazývaná „ozelenění“ – greening.
Je stále ještě otázkou, jak budou podmínky ozelenění v praxi definitivně vypadat, k „restartování“ často hospodářsky zcela „vytěžené“ půdy ale nějakou formou přispějí zcela jistě. A to je dobře, protože půda cíleně udržovaná v dobré kondici si s výkyvy počasí dokáže poradit mnohem lépe, než půda, která je pouhým „držákem na kytky“, jak se před lety vyjádřil jeden z čelních představitelů ministerstva zemědělství.
Tak či tak, negativních dopadů na letošní sklizeň u nás díky ne zcela standardnímu průběhu zimy zatím netřeba se bát. Ale vzhledem k tomu, že nestandardních projevů počasí stále přibývá a zřejmě i nadále přibývat bude, je výzvou doby vyšší míra prevence při udržování půdy a krajiny jako takové ve stavu, který samoregulačnímu potenciálu přírody při „opravách“ nestandardních projevů počasí co nejvíce pomůže.