Není cola jako cola. Jsme spotřebitelé druhé kategorie?

Slovenský test potravin v osmi zemích ukázal, že „stejné“ zboží prodávané u nových členů EU je sice levnější, ale také horší kvality.

Coca-Cola se v jednotlivých zemích Evropské unie liší. K základnímu sirupu, který je všude stejný, se přidává lokální voda i různá sladidla. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Coca-Cola se v jednotlivých zemích Evropské unie liší. K základnímu sirupu, který je všude stejný, se přidává lokální voda i různá sladidla. | foto: © ReutersČeská pozice
Coca-Cola se v jednotlivých zemích Evropské unie liší. K základnímu sirupu, který je všude stejný, se přidává lokální voda i různá sladidla.

Pokud se vám někdy zdá, že nescafé, které jste si koupili v rakouské Bille, nebo třeba jogurt z německého supermarketu za hranicí chutnají jinak než tytéž výrobky koupené v Česku, máte „recht“. Jak zjistil unikátní test potravin Asociace spotřebitelů Slovenska, jehož výsledky byly prezentovány minulý měsíc, zboží, jež se prodávalo v osmi vybraných zemích Evropské unie a tvářilo se jako identické, takové většinou vůbec není.

Jeden test jistě nemusí být určující, ale přinejmenším naznačuje možná tušený, ale zatím neprokázaný trend. Totiž že v tradičních unijních zemích, jako jsou Rakousko a Německo, se testované potraviny až na výjimky zařadily do kategorie top kvality, ale byly také většinou dražší než v „nových“ zemích EU. Tam šla kvalita i cena „stejných“ potravin dolů. Nejhůře v tomto směru dopadly Rumunsko a zejména Bulharsko, které si na základě testu nyní dokonce stěžuje v Bruselu. A určitě oprávněně se ptá, zdali v unii panují dvojí standardy pro jakost zboží a jestli se Bulhaři (a další) mají považovat za občany druhé kategorie?

Rozdílná cena, chuť i kvalita

Bulharská „verze“ obsahovala u pepře skoro deset procent drti místo celých kuliček

Asociace spotřebitelů Slovenska v lednu testovala osm druhů zboží (Coca Cola, Milka Alpenmilch, černý celý pepř Kotányi, sladká červená paprika Kotányi, Nescafé Gold, zrnková káva Jacobs Krönung, zrnková káva Tschibo Espresso Gusto a zrnková káva Tschibo Espresso Sicilia). Učinila tak v osmi zemích Evropské unie (Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Česká republika, Rumunsko, Bulharsko). Testy prováděly akreditované laboratoře Státního veterinárního a potravinářského ústavu v Bratislavě a v Dolním Kubíně. Asociace pak hledala odpověď především na dvě otázky:

  • Jsou výrobky v zahraničí cenově výhodnější, nebo nejsou?
  • Jsou výrobky v zahraničí kvalitnější než doma?

Výsledky průzkumu na ně úplně jednoznačně neodpověděly, některé příklady však přímo „bijí do očí“. Především u koření značky Kotányi. Nechme stranou různé gramáže jednotlivých balení (je to napsáno na obalu), i velký rozdíl v ceně (v ČR přijde kilogram celého černého pepře Kotányi na 23 eur, v Rakousku stojí téměř 75 eur!). Jde o obsah sáčků, který nedopadl dobře hlavně pro bulharskou „verzi“, jež obsahovala u pepře skoro deset procent drti místo celých kuliček. Jako by někdo na testovaný vzorek omylem šlápl. U sladké papriky Kotányi opět nezabodovalo hlavně bulharské balení, protože paprika obsahovala nejméně přírodního barviva – na hranici normy. Pouhá náhoda?

„Máme jediný standard, který musí splňovat všechny naše produkty. Objevené nesrovnalosti lze vysvětlit jedině rozdílným množstvím přírodní suroviny, rozdílnou dobou výroby (…) a rozdíly v úrodě," uvedla ke kauze „pepř“ Elisabeth Voltmerová ze společnosti Kotányi. Sladkou papriku dodávají do Bulharska ve třech kategoriích kvality a v testech prý byla porovnávána nejnižší bulharská s tou nejvyšší v jiných zemích, sdělila Voltmerová serveru EurActiv. Takže se vlastně porovnávalo neporovnatelné... 

Výjimka: Testované zrnkové kávy jsou v některých případech dražší v nových unijních zemích než v Rakousku a Německu

Co se týče očekávané shody kvality, prošla pouze čokoláda Milka Alpenmilch. Obsah balíčku byl ve všech zakoupených zemích identický (i když jen v Rakousku a Německu dávají stoprocentní garanci, že je vyrobená z pravého alpského mléka). Cenově se potvrdila skutečnost, že nejdražší je na západě EU – v tomto případě v Rakousku a Německu. Naopak u ceny několika druhů zkoumané kávy, která sice na první pohled vypadala a i chutnala rozdílně, se tento trend nepotvrdil. Testované zrnkové kávy jsou v některých případech dražší v postkomunistických unijních zemích než v Rakousku a Německu.

Výsledky testů Coca-Coly rozdělily osm zemí na dvě skupiny. Základní sirup, jehož složení je již 125 let přísně chráněným know-how americké firmy, byl ve všech „colách“ stejný. Rozdíly se našly v použité vodě a hlavně v typu cukru, který si přidává každý lokální výrobce sám. V Německu, Rakousku, Polsku a Česku Coca-Cola obsahovala sacharózu a na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku o polovinu levnější izoglukózu. „Izoglukóza je schválené sladidlo pro potravinářský průmysl,“ reagoval pro slovenské Hospodářské noviny Zdeněk Vilímek ze slovenské pobočky Coca-Coly. Ke slazení tohoto nealkoholického nápoje se izoglukóza používá i v jeho kolébce – v USA. „Receptura sirupu je stejná na celém světě. Při výrobě se však používají místně dostupné suroviny, jako jsou voda, sladidlo a oxid uhličitý,“ dodal Vilímek. Cena Coca-Coly s izoglukózou se skutečně prodávala za menší peníz, nejlevněji v Rumunsku.

V čem je tedy problém?

Nižších cen v nových členských zemích EU se dosahuje použitím levnějších surovin, a tamní spotřebitelé tak mají k dispozici méně kvalitní výrobky

„Tím, že tyto potraviny nemají stejné složení, výrobci neporušují žádný zákon,“ vysvětlil  Ján Stulc ze Státní veterinární a potravinářské správy SR. Je to tak. Nikdo nic nelegálního neudělal, pouze spotřebitel, řekněme v Bulharsku, je na tom hůře než ten v Německu. co se týče kvality. Němec ale zaplatí víc. „Ani v jednom případě se nestalo, aby výrobky určené pro německý nebo rakouský trh byly horší než zboží pro nové země EU,“ upozorňuje na důležitý fakt, jenž zřejmě nepřekvapí, šéf Asociace spotřebitelů Slovenska Miloš Lauko, který test prezentoval.

„Skutečnost, že potraviny od stejného výrobce ve stejných obalech a stejného druhu mají v různých zemích EU různou kvalitu, je bohužel normální,“ sdělil ČESKÉ POZCI agrární analytik Petr Havel s tím, že v Česku sice máme stejnou zkušenost, ale zatím na toto téma neproběhlo žádné oficiální šetření a prokazování rozdílů v laboratořích. Obecně lze podle Havla říci, že nižších cen v nových členských zemích (EU-12) se dosahuje použitím levnějších surovin, a tamní spotřebitelé tak mají k dispozici méně kvalitní výrobky.

Hlavní důvod? Peníze. Občané od Česka směrem k Bulharsku jsou prostě chudší, takže by si alespoň část z nich nemohla dražší a kvalitnější výrobky dovolit. Jak uvádí Havel, nadnárodní výrobci se tím na jednu stranu snaží respektovat finanční možnosti spotřebitelů v zemích EU-12, na druhou stranu tím rozšiřují možnosti prodejů svých výrobků, protože zvyšují jejich dostupnost. A je také všeobecně známo, že spotřebitelé v bývalých komunistických zemích, o něž v tomto případě jde, více „snesou“ a mnohdy ani nerozpoznají skutečnou kvalitu.

Když se Bulhar rozzlobí

Ale když Bulhar vidí černé na bílém, že nadnárodní firmy do jeho země dovážejí „šunt“, rozlítí se... V tomto případě zareagoval razantně ministr zemědělství Miroslav Najdenov. „Je neslýchané, aby v Evropě platily dvojí standardy pro prodej potravin. Pokud se skutečně prokáže, že se k Bulharsku přistupovalo jako k druhořadé zemi, Sofie zváží veškeré právní kroky,“ prohlásil bulharský ministr.

Najdenov se již v dubnu sešel se zástupci společností, jejichž výrobky byly zahrnuty testu. Ti označili výsledky průzkumu za spekulativní, nicméně ministra nepřesvědčili, a ten se rozhodl vznést dotazy na různých místech v Bruselu. Na odpověď zatím čeká od eurokomisaře pro zdraví a spotřebitelskou politiku Johna Dalliho, kterému mimochodem na Slovensku zástupci asociace při jeho nedávné návštěvě výsledky testu předali. Najdenov oslovil i Evropský úřad pro bezpečnost potravin a jeho šéfku Catherine Geslainovou-Laneelleovou pozval do Bulharska. Aktivní ministr chtěl kauzu „dvojího metru“ vytáhnout i na úterním zasedání ministrů zemědělství a rybolovu EU v Bruselu, ale podle bulharského deníku Trud ho kolegové ministři zahraničí a financí přesvědčili, aby tak nečinil.    

V kontrastu s aktivitou Miroslava Najdenova působí až komicky reakce jeho resortního kolegy Ivana Fuksy, který zjevně o studii Asociace spotřebitelů Slovenska až do včerejška nic netušil. Podle informací ČT Fuksa požádal své zahraniční kolegy, aby mu studii poslali. Až ji bude mít v ruce, zváží prý další postup. Pro podřízené pana Fuksy: studie je volně přístupná na internetu již od dubna. A pro Česko nevyznívá špatně, takže vlastně není co řešit?

Záleží skutečně na spotřebiteli, jestli zvolí pepř od Kotányi nebo colu s izoglukózou. Jde o to, nakolik je spotřebitel osvícený.

Unie do sporu o kvalitu potravin zřejmě vstupovat nechce. Celý projekt přitom paradoxně financovalo zastoupení Evropské unie na Slovensku. „Ty potraviny nejsou nebezpečné, může to být volba firmy. I produkty úplně stejného jména se mohou v různých zemích lišit. Je to jen volba spotřebitele,“ reagoval mluvčí Evropské komise pro zdraví a ochranu spotřebitele Frederic Vincent. Takže se nic neděje, firmám do toho nemůžeme mluvit, záleží na spotřebiteli. Trochu alibistické u Evropské unie – byrokratického přeborníka, který jinak šťourá do všeho a vydává spoustu podivných nařízení, jimiž by se měli členské státy a jejich obyvatelé řídit. V tomto směru jsme občany druhé kategorie všichni.

Na druhou stranu: skutečně záleží na spotřebiteli, jestli zvolí pepř od Kotányi nebo colu s izoglukózou (je to napsané na obalu). Jak říká Havel, v Česku a dál na východ unie zatím chybí dlouhodobá systémová osvěta spotřebitele, aby se mohl na základě objektivních údajů rozhodnout, co nakoupit, aby věděl, co je skutečně kvalita a co pouze dobrý marketing, aby byl prostě ve výběru svéprávnější. Slovenský test potravin by mohl přispět ke změně k lepšímu.

Počet příspěvků: 3, poslední 5.6.2011 07:52 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.