Výrobci tepla z biomasy budou od 1. ledna 2013 dostávat podporu. Společenský užitek tohoto opatření bude vykoupen mírným zvýšením energetických účtů. Když se stát rozhodoval o podpoře energetického využití obnovitelných zdrojů, učinil několik vážných chyb. Jednou z nich bylo zbytečné odtržení podpory elektrické energie z obnovitelných zdrojů od zeleného tepla.
Proto teď podpora zeleného tepla přichází do doby, kdy se lidé ještě nevzpamatovali z kocoviny jménem fotovoltaika. Proto se jim představa, že se nyní trochu zvedne jejich energetický účet, přestože dál spotřebovávají pouze elektřinu a žádné teplo z obnovitelných zdrojů, nemusí líbit. V tomto případě však neplatí žádná přímá úměra.
Za zvýšení účtů nemohou výrobci tepla, ale způsob, jímž se stát snaží dohnat nespravedlnost, kterou způsobil nemírnou podporou jedněch a úplným přehlížením druhých. Přehmaty státu přece odjakživa platí občan či bezúhonný podnikatel.
Proč porostou účty
Na rozdíl od většiny zemí si české úřady neuhlídaly – a někteří zodpovědní politici a úředníci si zřejmě ani nechtěli uhlídat – zlatokopecký rozmach obřích polních fotovoltaických instalací. Prudce klesající náklady na panely a téměř stále stejná státem zaručená výkupní cena za fotovoltaickou kilowatthodinu vyvolaly u solárních panelů efekt Klondike. A aby se zmírnil dopad solárního „rejžování“ na občana, byla za cenu právního zmetku zpětně vyhlášena tříletá 26procentní „daň“ z výnosu solárních elektráren.
Státu můžeme vytýkat nedostatek obezřetnosti při dřívější podpoře fotovoltaiky, ale rozhodně nikoli zavedení podpory zeleného tepla
Ministr financí Miroslav Kalousek nechal jako účinný nárazník pro utlumení plateb navalených na občany vsunout na konto podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů dvanáct miliard korun. V současné krizové nouzi však oznámil snížení podpory o dvě miliardy. A toto snížení se v příštím roce sejde s potřebou financovat podporu zeleného tepla v odhadované výši 800 milionů korun.
Při porovnání částek dvanáct miliard korun, potažmo po škrtu deset miliard, a 800 milionů je víc než zřejmé, že za zvýšením platby na účtech za elektřinu je stejná příčina jako v dřívějším přehřátí fotovoltaiky. Státu tedy můžeme vytýkat nedostatek obezřetnosti při dřívější podpoře fotovoltaiky, případně škudlení na nesprávném místě, kde se to dotýká přímo občanů, ale rozhodně nikoli zavedení podpory zeleného tepla.
Snazší a levnější využití
S Evropskou unií nasmlouvané třináctiprocentní využití obnovitelných energetických zdrojů bychom bez zeleného tepla stěží docílili. Protože, jak ČESKÉ POZICI sdělil předseda Českého sdružení pro biomasu Jan Habart, je využití obnovitelných zdrojů u tepla snazší a podstatně levnější. Na každý gigajoule dodaný do teplárenského rozvodu je podpora 50 korun – po přepočtení 180 korun na megawatthodinu. Přičemž podpora elektřiny přijde na tři tisíce korun na megawatthodinu.
„To je špatná zpráva pro elektřinu z biomasy,“ poznamenává Habart. Ale zároveň ujišťuje, že se podpora vztahuje i na teplo z kogenerace, je-li předávané do sítě. Proto lze u výroby elektrické energie z biomasy výhodně zúročit oba druhy energií.
Na každý gigajoule dodaný do teplárenského rozvodu je podpora 50 korun – po přepočtení 180 korun na megawatthodinu
Zákon o podporovaných zdrojích energie se odvolává na národní akční plán, který rozděluje nasmlouvané třináctiprocentní využití obnovitelných zdrojů na jednotlivé sektory. A tepelné zdroje při takřka stoprocentní účinností (od 85 procent výše) může určený limit naplňovat rychleji než elektřina z biomasy (při běžné účinnosti 35 procent).
Lokální soběstačnost
Do systému mohou být zapojené spalovny biomasy od 200 kilowattů. Ty nejmenší vytopí mateřskou školu nebo bytový dům pro osm rodin. Takové výtopny působí lokálně a stejně mohou být zásobované dřevem, slámou či jinou biomasou z okolí bez větších dopravních nároků.
To posílí lokální soběstačnost a prakticky nezatíží životní prostředí. Nahradí-li se dosavadní spalování biomasy pro výrobu elektřiny na spalování pro teplo, ušetří se tím podle Habarta miliarda ročně.
Nahradí-li se dosavadní spalování biomasy pro výrobu elektřiny na spalování pro teplo, ušetří se tím miliarda ročně
Jako pěst na oko působí v tomto kontextu takzvané spoluspalování biomasy s uhlím v kondenzačních tepelných elektrárnách. „Pocukrované uhlí“ štěpkou je spíš prostředkem, jak se na zastaralých neúčinných elektrárnách dostat k penězům na podporu obnovitelných zdrojů, než účinně využitým topivem. Velké spalované množství však odčerpá palivo malým účinným provozovnám. Ačkoli to lobbisté prosadili do zákona, je to jev neužitečný.
Kontrola
Předané teplo do sítě se měří na takzvaném předávacím místě pod kontrolou operátora trhu s energiemi OTE. Podpora, o níž píšeme, se rovněž vztahuje na využití geotermální energie. Pře se vedou o využití tepla z bioplynových stanic.
Ministerští úředníci se to snaží zpochybňovat, ale byl by to hřích vypouštět při výrobě elektřiny zbůhdarma teplo, dalo-li by se kogeneračně využít. To, co zkvasilo v nádržích bioplynky – senáž, siláž, žito či domovní odpady – je evidentní biomasa.
Tak odkud se berou ty pochyby?