Nemocnice žene navyšování platů do dluhů. Chtějí záruky

Zdravotnická zařízení žádají záruku, že při dalším zvýšení mezd jim stoupnou i úhrady od pojišťoven. Jejich růst totiž žene nemocnice do vnitřního dluhu, jen u fakultních nemocnic jeho výše letos dosáhla 1,9 miliardy korun. Malér s penězi přichází v době, kdy objem závazků po splatnosti činil u státních nemocnic loni už 4,6 miliardy

Nemocnice (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nemocnice (ilustrační foto). | foto: Shutterstock
Nemocnice (ilustrační foto).

Vláda na konci loňského roku rozhodla, že zdravotníkům od ledna zvýší platy a vylepší jim i bonus za práci na směny. Jenže peníze lékařům a dalšímu zdravotnickému personálu nejdou ze státního rozpočtu, nýbrž ze zdravotního pojištění. A suma určená pro nemocnice byla s pojišťovnami dohodnutá už od června. Zvýšené osobní náklady tak musejí nemocnice uhradit z rezerv. Nejde přitom o malé peníze – jen ty fakultní se letos potýkají s nárůstem vnitřního dluhu o 1,9 miliardy korun, řekla LN šéfka Asociace nemocnic Jaroslava Kunová.

Navýšení platů nemělo dopad jen na státní zařízení, ale v rámci konkurenčního boje či kvůli tlaku odborů i na ostatní. Také Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje dvě třetiny všech těchto zařízení, odhaduje propad o dvě miliardy, potvrdil LN její předseda Eduard Sohlich. Proto řekli zástupci nemocnic dost a nyní žádají garanci, že při dalším zvýšení tarifů porostou automaticky i úhrady od pojišťoven. Jednat o tom má dnes tripartita.

Jde o ekonomický paradox. Hospodářství se daří a v systému veřejného zdravotního pojištění přibývají peníze. Hromadí se však na účtech pojišťoven, kde je nyní přes 50 miliard. Nemocnice naopak prohlubují vnitřní dluh. „Poslední léta hojnosti stoupají rezervy pojišťoven geometrickou řadou. Místo toho, aby se vzpamatovaly nemocnice, jdou nahoru pojišťovny,“ poznamenala Kunová.

S tím, aby se část rezerv rozpustila ve zdravotnictví, však pojišťovny zásadně nesouhlasí. „Hradíme zdravotní péči, nehradíme mzdy. To je celý balík prostředků, kde je nějaká míra nejistoty. Nevíme, o kolik procent se změní platové tabulky, ale nevíme ani, jak se budou vyvíjet ceny léků, materiálů, přístrojů či energií. A to je něco, co když klesá, tak už zase nemocnice realizují zisk,“ prohlásil David Šmehlík, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.

Rozhodnutí vlády o navýšení platů tak znamená pro nemocnice růst výdajů, s nimiž dohoda se zdravotními pojišťovnami na letošek nepočítala. Na jednotlivé nemocnice to přitom bude mít silnější či slabší dopad dle toho, jak si daný špitál ekonomicky vede. Jedni propad zvládnou, jiní prohloubí svůj dluh.

Malér s penězi na platy zároveň přichází v době, kdy objem závazků po splatnosti činil u státních nemocnic v loňském roce už 4,6 miliardy korun. To je přitom částka, kterou by ze zákona mohli věřitelé ihned začít požadovat po ministerstvu financí. Protože za dluhy státních organizací ručí stát.

Rostou platy i výdaje na energie

Celé číslo, tedy propad o 1,9 miliardy pro státní nemocnice, přitom sestává z několika položek. Platy ve státních špitálech vzrostou letos meziročně o 4,1 miliardy. Náklady na energie budou o 315 milionů korun vyšší a propad v bonusech a maržích bude meziročně činit 370 milionů korun. Jenže od pojišťoven dostanou státní nemocnice letos jen o 3,75 miliardy více než loni. Rozdíl v neprospěch nemocnic tak činí miliardu. A pokud se k tomu připočte očekávaná dvouprocentní inflace, dospějí ředitelé státních nemocnic k již uvedenému číslu: minus 1,93 miliardy.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) sice připouští, že navýšení platů na konci loňského roku nemocnice zatížilo, zároveň se ale zatím odmítá nějak na řešení podílet. Tvrdí totiž, že nemocnice i takovou situaci musí zvládnout.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) sice připouští, že navýšení platů na konci loňského roku nemocnice zatížilo, zároveň se ale zatím odmítá nějak na řešení podílet. Tvrdí totiž, že nemocnice i takovou situaci musí zvládnout.

„My říkáme, že objem prostředků, a bavíme se opravdu o miliardách, je tak velký, že vytváří dostatečný prostor pro to, aby nemocnice v sobě absorbovaly změny. To znamená, že nějaká míra rizika je na straně nemocnic, třebaže se zvýší platy, a nějaká míra rizika je na straně pojišťoven, že se změní ceny vstupů, kdy rozdíl zůstane nemocnicím. A myslíme si, že ten poměr je vyvážený,“ uvedl náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči David Šmehlík. Třeba ceny energií se podle něj teď zase začnou pohybovat směrem dolů. Už nyní se je prý podařilo vysoutěžit za lepší cenu. A podobně na tom budou i další položky. „Těch 1,9 miliardy, to je číslo, které je tady vystřeleno. Na konci dne to nebude realita a bude to dofinancováno,“ prohlásil.

Platy v nemocnicích letos poskočily nahoru o celých 11 procent. Tímto tempem rostou už třetí rok v řadě. Poprvé se navyšovaly v roce 2017 o 10 procent. V polovině roku pak k tomu přibyly příplatky za směnnost určené hlavně pro sestry u lůžek. Tehdy na ně ministerstvo zdravotnictví poskytlo provozní dotaci. A o více než 10 procent se platové tarify zvedly i od ledna 2018. Zdravotnické odbory navíc žádají, aby i v příštím roce rostly platy o dalších 10 procent.

Zatíží to velké i malé

Pražský Motol, největší tuzemská nemocnice, tak letos čeká, že ušetřit 180 až 200 milionů na platy bude muset jinde. I další anoncují, že jim úhradová vyhláška růst platů nevyrovná. Bulovka čeká deficit 160 milionů, vinohradská nemocnice 120, Thomayerova přes 100, Všeobecná fakultní 100, bohunická v Brně 80 a U svaté Anny tamtéž 45 milionů. Zbylé naopak tvrdí, že na platy mít budou.

Bulovka čeká deficit 160 milionů, vinohradská nemocnice 120, Thomayerova přes 100, Všeobecná fakultní 100, bohunická v Brně 80 a U svaté Anny tamtéž 45 milionů.

I ty malé však mají obdobný problém. „Jsme v podstatě ve stejné situaci,“ potvrdil LN předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich. „Když vláda svým nařízením rozhodla o navýšení platových tarifů, udělalo nám to dvě procenta navíc. Je to kolem dvou miliard,“ uvedl.

Zároveň dodal, že to neznamená, že by ekonomický propad byl hned dvě miliardy. „Musíme se snažit přežít, takže snižujeme opravy, zdržuje se výměna zdravotnické techniky, prostě jdeme do takzvaného druhotného dluhu,“ řekl.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.