Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nemocnice nadále obcházejí zákon, aby nemusely tendrovat

  9:55
Zakázku nejlépe rozdělit, aby nepřesáhla dva miliony. Pak se nemusí vypisovat soutěž. Analýza sdružení Oživení a EconLab ukázala, že od července 2016 do ledna 2017 nakoupilo sedm zdravotnických zařízení tímto způsobem zhruba za půl miliardy.

Nemocnice na Bulovce foto: Lidové noviny

Pokutu ve výši tři miliony korun si vysloužila od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nemocnice Na Bulovce. U některých smluv rozdělila zakázku, aby se dostala pod dvoumilionový limit a nemusela vypsat otevřenou soutěž. „Závažným způsobem porušila zákon o veřejných zakázkách,“ vyjádřil se úřad. Tento případ se odehrál před sedmi lety, aktuální data z registru smluv ale dokazují, že zdravotnická zařízení zákon obcházejí dál, aby si ulevila od povinnosti tendrovat.

V registru smluv se od loňského července musejí objevit všechny kontrakty nad 50 tisíc korun, v nichž jde o veřejné peníze. Od tohoto července pak bude každá nezveřejněná smlouva neplatná. Z analýzy sdružení Oživení a EconLab vyšlo najevo, že od loňského července do začátku ledna nakoupilo sedm zdravotnických zařízení bez soutěže zhruba za půl miliardy korun.

Nesprávný výklad

Od jednoho dodavatele nemocnice odebíraly léky nebo zdravotnický materiál v souhrnu za více než dva miliony korun, aniž by ho podle zákona o veřejných zakázkách vybraly ve veřejné soutěži. Zakázku totiž rozdělily, aby soutěž vypisovat nemusely. Půl miliarda za nákupy bez soutěže ale podle sdružení ještě není konečná. Nemocnice totiž často cenu nepřepisují do registru podle pravidel. Tím také porušují zákon. Sdružení pracovala jen s těmi údaji, které byly správně zapsané.

Nemocnice také argumentují tím, že dopředu nevědí, jakého pacienta budou léčit a co budou potřebovat. Takový výklad je ale v tomto případě nesprávný. Mohou totiž ze zkušeností z minulých let odhadnout, kolik léků či materiálu budou zhruba potřebovat.

Když se Oživení a EconLab dotázaly nemocnic, proč zakázky dělí, odkázaly se na výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek. „Nemocnice tvrdí, že u léků a zdravotnického materiálu je rozptyl cen v průběhu času takový, že dopředu nelze zjistit předpokládanou hodnotu zakázky. To má odůvodňovat užití výjimky ze zákona o zakázkách. Podle našich informací je skutečnost jiná,“ řekl právník Oživení Marek Zelenka.

Nemocnice také argumentují tím, že dopředu nevědí, jakého pacienta budou léčit a co budou potřebovat. Takový výklad je ale podle Zelenky v tomto případě nesprávný. Nemocnice podle něho mohou ze zkušeností z minulých let odhadnout, kolik léků či materiálu budou zhruba potřebovat. S dodavatelem vybraným ve veřejné soutěži pak mohou uzavřít rámcovou smlouvu. Antimonopolní úřad uvádí, že výjimku ze zákona lze použít, jen pokud se cena skutečně nedá předpokládat. Typově jde například o nákup letenek na odborné konference, ale ne u léků.

Vůle k řešení

Obcházením zákona se tak podle obou sdružení nemocnice vystavují riziku předražených nákupů. Nedá se zaručit, že léky nakoupí za nejlepší cenu. „Navíc mnohamilionové kontrakty zadávané z ruky jednomu dodavateli jsou živnou půdou pro různé formy klientelismu a korupce, když není jasné, podle jakého klíče byl vybrán konkrétní dodavatel,“ upozorňuje Zelenka. Mnohamilionové nákupy léků a zdravotnických potřeb bez soutěže ale podle ekonoma Jiřího Skuhrovce ze sdružení EconLab neprobíhají všude.

Ministerstvo zdravotnictví projevuje vůli situaci řešit. I podle něj by se neměla objevovat praxe, kdy se velká zakázka parceluje na menší, i když dodavatel je jen jeden.

Dobrým příkladem podle něho může být Fakultní nemocnice Brno nebo Fakultní nemocnice v Motole. „Jiné však za posledních deset let ve veřejné soutěži nenakoupily jediný lék,“ řekl. Nemocnice podle něho soutěží v průměru jen pětinu nákupů. Po ministrovi zdravotnictví Miloslavu Ludvíkovi (ČSSD), ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové (za ANO) a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže chtějí sdružení vysvětlit, kdy se dá výjimka použít.

Ministerstvo zdravotnictví projevuje vůli situaci řešit. I podle něj by se neměla objevovat praxe, kdy se velká zakázka parceluje na menší, i když dodavatel je jen jeden. „Oslovíme v analýze zmíněné nemocnice s žádostí o vysvětlení a na dopis budeme reagovat. Celou věc je nutné posuzovat vzhledem ke konkrétním léčivým přípravkům. Spotřebu i cenu některých z nich lze celkem přesně predikovat, u jiných je to naopak velký problém,“ řekla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Smlouvy na nákup léků a materiálu

  • Od července 2016 do 10. ledna 2017 nakoupilo sedm veřejných zdravotnických zařízení od dodavatelů léky a zdravotnický materiál za více než půl miliardy.
  • Zakázky se většinou dělily, aby nepřesáhly limit dvou milionů korun a zařízení nemusela zadávat veřejnou soutěž.

Fakultní nemocnice Brno

  • Počet smluv: 276; objem smluv (v korunách bez DPH): 16 460 476

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

  • Počet smluv: 699; objem smluv (v korunách bez DPH): 182 598 780

Královéhradecká lékárna

  • Počet smluv: 7584; objem smluv (v korunách bez DPH): 59 395 468

Nemocnice České Budějovice

  • Počet smluv: 234; objem smluv (v korunách bez DPH): 78 640 849

Nemocnice na Bulovce

  • Počet smluv: 611; objem smluv (v korunách bez DPH): 144 869 416

Nemocnice na Homolce

  • Počet smluv: 173; objem smluv (v korunách bez DPH): 24 274 731

Ústav hematologie a krevní transfuze

  • Počet smluv: 25; objem smluv (v korunách bez DPH): 20 455 668

Celkem smluv: 9602

Celkový objem smluv (v korunách bez DPH): 526 695 408